Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Zaldur

-> Charakterník

obrázek postavyZalduroviny aneb příhody ze života občasného mága Zaldura

/* POZNÁMKY AUTORA
** prosím berte s rezervou
** básničku sem naposled psal ve čtvrté třídě, taky to podle toho vypadá
** je to celé spíše recese, což se k postavě hodí
** výhledově se můžete těšit na básničky/krátké povídky ze života na andarii
** bardi si lecos přibarví, ne vše může/nemusí být pravda
*/

„Po molu běží mág“
*bard dramaticky zabrnkal na loutnu*
„lidé po něm házejí zelí … i mák“
*usmál se bard improvizaci*
„Hlupáky je nazývá,
*bard se doprovází nástrojem*
jen nadávky a zloba odpovědí se mu ozývá.
Rychlím kouzlem lítavým,
zachraňuje svou kůži před obuškem lísavým.
Letí! Letí!
*brnká bard zvuk připomínající Letí*
Volají za ním děti.
Mág jim mává
a na dalekou cestu se dává.
Letem na loď zamířil,
osudu novému se tak přiblížil.
A tak se stalo,
co by ani věštce nenapadlo:
mág na lodi pluje v dál,
rychleji než běží leopard.

Lodi pohyb houpavý,
jest strůjcem nepříjemných závratí.
Zvrací mág, zvrací,
oběd i večeře krkem se mu vrací.
Země na obzoru se objeví,
mágovi se hned život lepší jeví.
„To je Andaria milost pane vážený“
ukáže kapitán na kus země vzdálený.
A tak,
Zaldur velký mág,
doplul k písčitému pobřeží,
zde prý mu už o život neběží.

„Běžím městem běžím,
hned pod drnem ležím.“
Pomyslel si Zaldur,
než k zemi padnul.
V prostřed města na náměstí,
harpyje honí nových hostí.
„I ty jedna mrcho škaredá!“ (OoooOOOOoOOoo)
Zaldur polomrtvý haleká.
Od léčitele cestou zpět,
šine si to modrý pláštík proti němu vpřed,
„Pěkný bordel máte tu pane vážený“
řekl než skončil s halou v zádech na zemi.
A tak Zaldur nový domov našel:
u léčitele, který vyléčí kde jaký kašel.
*bard naposled zabubnoval za tělo loutny, pak už se jen usmál a napil se ze džbánku piva*

/*
** Pokračujeme částí, kterou pro mě sepsali moji fanoušci, všem moc díky!
*/
Tam v dalekém to kraji,
kde se dobro se zlem snoubí,
kde lidé strach a pláč jen znají,
kde rohy skřetů k válce troubí.

Tam žil on,ten drsný mág,
jenž Zaldurem ho zvali,
od pohl holí,vlasy pak,
všem hrůzou v okolí hned stály.

Kde pohlédl,tam mrak i šeď,
dul vítr,kam vlasy jeho chtěli vlát,
když promluvil on,ruce v pěst,
nepřátelé na útěk museli se dát.

Tak stalo se,že hordy val,
když byl zrovna po draku,
se ocitl kde nečekal,
toť vedle jeho baráku.

/**
* celý příběh se mi bohužel nikdy dopsat neopdaříilo

Nepěkně, v pár větách, takový nástřel:
V pár větách, jen to důležité: Zaldur byl od mala školen jako magič, vyrůstal v takový "Bradavicích" :) Už jako malý potkal svou životní lásku, se kterou vyrůstal, blablabla, romantika. Kolem třiceti jeli docela hustý pokusy s alchymií a magií a povedlo se jim stvořit "lektvar nesmrtelnosti" - který se nakonec ukázal jako lektvar dlouhověkosti. V laborce se stala nehoda, všecko se podělalo, ale naši hrdinové vyvázli v pohodě. Pár dalších let spolu žili, ale začali se vytáčet, ikdyž se stále milovali "Miluji tě až moc... a to je ten problém." takže se nakonec rozešli. Pak je tam dalších asi sto padesát let, který nemám moc promyšlený - Zaldurovi toulky světem, občasný románek, občasný návrat k jeho milované, prostě volnej prostor pro spoustu povídej ze života občasného mága :) No a pak přichází Andaria, to je Zaldurovi zhruba 180. Po pár letech vyprchá elexír, což Zaldura na nějaký čas uváže na lůžko. Jako lék se ukáže Ambrosie, kterou mi bohužel dali hned druhý den nemoci :D ale dalších asi šest let Zaldur nesnědl nic jiného, vyjma Ambrosie (s jedinou výjimkou: tou byla návštěva císařovny v Thyrise a hostina po gladiátorech, kdy jsem byl "otráven" kouskem masa).
*/

/**
* následuje konec Zaldura na Andarii
*/

Starý prošedivělý mág seděl ve svém rudém trůnu a lelkoval. Několik posledních měsíců byla šílená nuda, zdálo se, že na něj všichni zapomněli... nebo on už nechtěl o nikom vědět. Z jeho nic nedělání ho vyrušilo rázné zaklepání na venkovní dveře. "Hned!" křikl dědek a začal se ztěžka zvedat opíraje se o pískovcoví stůl.

Když došel ke dveřím a otevřel, jeho oči spočinuli na snědém, větrem ošlehaném chlapci s velkou koženou brašnou "Mistr arcimág Zaldur?" prohodil mladík. "Záleží kdo se ptá." odvětil stařec. "Nesu vám dopis od Velmistra arcimága koho-to-zajímá" pošťák sáhl do brašny a vyndal zapečetěné psaní, které předal starci.

Ten rozlomil pečeť a začal kvapně číst:

"Drahý příteli,

dlouhá desetiletí jsme se neviděli, doufám že jsi v pořádku.
Můj čas se blíží ke konci, magie Věže mě již nedokáže udržet na živu,
je tedy čas, vybrat mého nástupce. Doufal jsem, že se jím staneš ty.
Snad tě toto psaní zastihne včas.

Doufám, že se ještě setkáme,
tvůj přítel koho-to-zajímá"

Po dočtení, poněkud zaskočen, zvedl Zaldur hlavu a koukl na pošťáka před sebou "Loď odplouvá za hodinu mistře." mladík domluvil, na patě se otočil a zmizel v uličkách Thyrisu.

Stařec, ničeho nečekaje, sbalil si svých pět švestek, kvaptně načmáral na svitek "Musím letět, nečekejte." který, jak měl ve zvyku, podepsal velkým ozdobným Z, ukousl poslední bobuli ambrosie a stejně jako mladík, zmizel v uličkách Thyrisu, kde ho už nikdo nikdy neuvidí.

Svůj život dožije na kontinentu jménem Hadarak, jako Velmistr věže Mágů se jménem Velmistr arcimág Zaldur z Thyrisu.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Enari nom - 4

Vtip a nápad nechávají zapomenout na drobné chyby.
Vesi - 4

Krátký, hodně krátký...ale je to básnička, tak ok. Vtipná je, chyb moc ne...dobrej nápad :)
Argorion - 5

Nevsedni, inteligentni a vtipne, za 5.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 2x
známka 5: 3x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist