Mnoho lidí si představuje barda jako usměvavého baviče, který chodí od krčmy ke krčmě a za pár měďáků zahraje štamgastům jejich oblíbenou odrhovačku.
Hendrick by snad ani nemohl být víc vzdálen tomuto popisu. Životem ztrápený alkoholik, který by pro lahev kořalky bez mrknutí oka bodl kudlu do zad kdekomu - za střízliva nepříjemný a výbušný, pár piv nebo panáků mu však vykouzlí úsměv na tváři. Milerád pak zahraje lidem okolo nějakou smutnou baladu o krutých lidských osudech, plácne děvče roznášející v krčmě piva po zadku a hlasitě se zasměje svým nevkusným vtipům.
Slušní lidé raději přejdou na protější stranu ulice, než aby museli projít v těsné blízkosti tohoto trhana. Po tom, co si ale v životě zkusil se snad nemůže nikdo divit. Manželku i dceru ztratil při nájezdu skřetů, několik měsíců byl vězněn v podzemí otrokáři, a když se mu konečně podařilo uprchnout, namísto pomoci si před ním každý jen odplivl. Útěchu tedy začal hledat na dně lahve.
Momentálně se usadil v Andoru, kde se svou družkou přebývají kdesi v příštavní čtvrti.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Mnoho lidí si představuje barda jako usměvavého baviče, který chodí od krčmy ke krčmě a za pár měďáků zahraje štamgastům jejich oblíbenou odrhovačku.