Kornelius

-> Charakterník

"Kapitáne! Koukejte co to tam plave!"
Kapitán slezl schody od kajuty a naklonil se přes palubu. Viděl tělo plovoucí na pár polenech, připomínajících vor.
"Vytáhněte to!" zamručel pod vousy.
Když posádka vytáhla tělo na palubu viděli mladíka odhadem kolem 20 let. Kapitán do něj kopl dřevěnou nohou ale tělo zůstalo bezvládně ležel.
"Je mrtvej?" ozvalo se z posádky.
Kapitán se k němu sehnul a zkontroloval životní funkce.
"Vypadá to že dejchá, přivažte ho v podpalubí a hlídat než se probere!"

Po pár hodinách mladík otevírá oči a zmateně kouká kolem sebe.
"Emm, hej ty! Co se stalo? Kde to jsem?" zeptal se chlapíka, který dřímal přímo před ním. Chlápek sebou cukl, vyskočil z houpací sítě a vyběhl z podpalubí.
"Kapitáne! Kapitáne! Už je vzhůru!"
Kapitán se zvedl a odešel do podpalubí. S ním šlo i několik zvědavců z posádky.
"Tak kohopak nám to moře přineslo?" zachechtal se kapitán a potom i posádka.
"Já...já jsem Kornelius, muzikant a umělec....kde to jsem?" vypadlo z mládence.
"Koukejte chlapi! Máme tady muzikanta!" krátce se otočil na posádku a uchechtl se.
"Tak hele hudebníčku, tady jsi na palubě lodi Kirawira, nejobávanější lodi místních vod."
Ohlédl se na posádku, která ho podpořila bouřlivým jásotem.
"Gregory! Přines našemu muzikantovi tu starou loutnu z mé kajuty! Bude nás tu teď bavit!" rozchechtal se kapitán zároveň s přihlížející posádkou.
Kornelius překonal prvotní strach a podařilo se mu rozezpívat téměř celou loď námořnickou písní, kterou ho naučil jeho dědeček, bývalý mořský vlk a svého času i první důstojník královské flotily. Nikoho nezajímalo odkud pochází, co dělal nebo jak se ocitl polomrtvý uprostřed moře, piráti na minulost nehledí, a tak přijali mladíka jako jednoho z nich. Svým muzikantským umem si postupem času získal přízeň téměř každého člena posádky včetně kapitána, naučil se jak být na lodi prospěšný i bez hudebního nástroje a taky podstoupil tvrdý trénink jater. Skoro i zapomněl, že se plaví na pirátské lodi. To se ovšem změnilo v den, kdy loď poprvé zakotvila v menším příměstském přístavu.

Aniž by se stihl nadát, stál Kornelius před lodí, ze které se valily hordy ozbrojených pirátů toužící po kořisti.
„Tu máš Korny!“ Křikl kapitán a vrazil mu do ruky šavli.
„Doufám, že ti to s ní půjde stejně jako s loutnou.“ Zachechtal se, plácl ho přes rameno a vyběhl směrem k městu. „Muže zabít, ženy a děti zajmout!!!“

Když Kornelius viděl masakr, který se ten den v městečku odehrál, věděl, že tohle není pro něj. Využil chaosu, posbíral nějaké jídlo a pití z podpalubí a ztratil se v nedalekém lesíku. Putoval nějaký čas úplně sám. Přežíval převážně na bobulích a lesních plodech ale jednou za čas se mu i podařilo ulovit nějakou zvěř. Jeho cesta trvala déle než by kdy čekal. Poznal během ní spoustu nových lidí i nová dobrodružství, napsal několik básní, poezie a stal se mistrem co se hudebních nástrojů týče. A pak dorazil do Andarie….

návrat na seznam příběhů Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý	prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení: