Ainga se narodila v temnotě podzemního světa, kde vládly mocné klany temných elfů, známých jako drowové. Tento svět byl plný intrik, magie a nemilosrdného boje o moc. Ainga byla dcerou jedné z méně významných rodin, ale už od útlého věku ukazovala, že v sobě má něco zvláštního – odvahu porušovat pravidla a schopnost vyhnout se následkům.
Jako dítě se rychle učila. Zatímco jiné děti trénovaly v magii nebo bojovém umění, Aingu fascinovaly pasti, tajné průchody a zlodějské dovednosti. Její otec, mistr bojovník, a matka, zkušená mágyně, neviděli její zájem jako hodnotný. Považovali ji za problémové dítě, ale Ainga měla jiné plány. Noci trávila potají ve společnosti starších zlodějů a učila se umění plížení, krádeží a manipulace s mechanismy.
Do svých patnácti let už byla známá mezi temnými elfy jako mistryně pastí. Dokázala vytvořit neviditelnou síť nástrah, která dokázala zneškodnit i ty nejzkušenější válečníky. To jí však přineslo nejen respekt, ale i nepřátele. Když jednou odhalila tajný poklad jednoho z mocných klanů a neodolala touze si ho přivlastnit, spustila tím řetězec událostí, které ji přiměly opustit podzemní svět navždy.
Pronásledována vlastní rodinou a zrazená těmi, kterým důvěřovala, Ainga uprchla na povrch, kde se poprvé setkala se světlem slunce. Svět povrchu byl pro ni cizí a nehostinný, ale Ainga rychle zjistila, že její schopnosti mají cenu i zde. Začala pracovat jako zlodějka a najímala se na nebezpečné mise, při nichž často využívala své znalosti pastí a plížení. Její pověst rostla a lidé v temných uličkách Andarie začali šeptem mluvit o tajemné drowce, která se nikdy nezastaví před ničím.
Po čase její cesta vedla do Andoru, královského města. Zde našla nejen nový domov, ale také spojence v řádu Waltari. Tento řád, složený z dobrodruhů, bojovníků a mágů, hledal nové členy, kteří by mohli čelit neustále rostoucím hrozbám v podobě temných kleteb a nemrtvých. Ainga se k nim přidala zpočátku jen kvůli možnosti získat bohatství a nové dovednosti. Brzy však zjistila, že s těmito lidmi sdílí víc než jen společné cíle. Meraja, elfí kouzelnice, jí ukázala sílu loajality a Skaldrik, barbarský kovář, jí pomohl pochopit hodnotu týmové práce.
Jedno z jejich prvních společných dobrodružství bylo v podzemních kobkách pod Andorem, kde čelili hordám nemrtvých. Ainga zde ukázala svou odvahu, když sama deaktivovala smrtící pasti, které chránily vchod do svatyně. Její schopnosti zachránily tým před jistou smrtí a upevnily její postavení v řádu.
Navzdory své temné minulosti Ainga postupně nacházela své místo v tomto novém světě. Byla stále zlodějkou, která se řídila vlastními pravidly, ale zároveň si uvědomovala, že její dovednosti mohou sloužit vyšším cílům. Její touha po svobodě a dobrodružství ji stále hnala kupředu, ale nyní měla po boku lidi, na které se mohla spolehnout.
Dnes je Ainga známá jako jedna z nejlepších ve svém řemesle. Stále tropí lidem naschvály, stále ji fascinují pasti a nic jí není svaté, ale zároveň je loajální k těm, kteří si získali její respekt. Její příběh je připomínkou toho, že i ti, kdo začínají v temnotě, mohou najít své místo na světle – i když to světlo je občas zastřené stínem její vlastní minulosti.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý