Z tmavé, mírně osvětlené místnosti se hrnul vzlykot.
„Smiluj se má paní, již se to nebude opakovat, odpusť!“ křičel elfí muž klečící na kolenou. Žena tmavé pleti oděná ve zdobených šatech k němu přistoupila a upřeně se mu podívala do očí. Pak mu bez mrknutí oka zabořila podlouhlý nůž do krku. Muž zachroptěl. Z jeho rány začala stříkat krev.
„Odpouštím ti,“ zašeptala nad jeho bezvládným tělem a otřela dýku do mužova hedvábného pláště.
„Má paní, ti lidé mají silnou vůli. Ještě jsme z nich nedostali všechny informace.“ Špitla drobounká elfka.
„A proč mi to říkáš? Chceš se k němu přidat?!“
„Ne, má paní, ovšem, že ne…“ odvětila žena se špičatýma ušima. „Jen… možná byste si s nimi měla promluvit.“
„Nerada poslouchám ten jejich jazyk, zní jako pištění krys. Kolik jich má ještě jazyk?“
„Dva, má paní.“
„Výborně! Mé podrážky již ztrácí na lesku. Přiveď ty dva sem.“
„Jak poroučíš, má paní.“
Sloužící odběhla a ona elfí dáma se natáhla do křesla. Po chvíli se do místnosti vrací sloužící.
„Má paní, brzy je přivedou. Doliji vám zatím trochu vína.“
Paní přistavila sklenku, natáhla nohy přes mrtvolu a mírně přikývla. Za několik okamžiků přivedla ozbrojená stráž dva statné muže.
„Sundej mu to,“ ukázala na roubík.
„Jak si přejete, má paní.“ Strážný rozvázal roubík a ustoupil krok stranou.
„Dobře si rozmysli, co mi povíš, nebo to bude to poslední, co kdy komu řekneš,“ pronesla s lehkým úšklebkem a podívala se do číše. „Inu? Co vás přivedlo do Podtemna?“
„Byl to jenom úkol, nic víc. Měli jsme udělat průzkum a zas se ztratit. Jak jsme mohli tušit, že nás chytnete tak brzy?“
„Pak jste ale ve svém úkolu zcela selhali. Komu měla přijít ta informace?“
„Neznám ho. Měli jsme jen udělat nákresy a nechat zprávu ve schránce u jednoho rozpadlého domu.“
„U toho se seschlým stromem?“
„Ano, ten.“
„Skvělé!“ promnula si ruce. „Urlryn, pošli ostatky těch zbylých do oné schránky. Necháme jim zprávu.“
„Jsou ještě živí, má paní.“
„Toho jsem si vědoma,“ odvětila a v jejích očích se objevil náznak samolibé radosti. „A tyhle dva odveďte zpátky do cely. Připravím si pro ně něco speciálního…“
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Lilien - 3
Sice to není úplně příběh, ale představení postavy je hezké, i když si čtenář musí domyslet, kdo je vlastně Khalazza. Vytknul bych snad jenom to, že je vybarvená až karikaturně záporně.
Z tmavé, mírně osvětlené místnosti se hrnul vzlykot. 