Lumír, jehož žena zemřela se stará o malé hospodářství a syna Vlada, s nímž má jen starosti. Je chytrý a mazaný, nic však pořádně neudělá, nic neumí a hlavu má stále plnou taškařic. Nakonec uteče z domova a na roky se po něm slehne zem. Jednoho se objeví před rodným domem, na krásném koni a nádherných šatech, Otec ho však nepoznává. Teprve když mu ukáže mateřské znaménko, uvěří, že vznešený pán je opravdu jeho ztracený syn. Radost z jeho návratu však pohasne, když prozradí, čemu že se vyučil. Stal se totiž zlodějem. Tvrdí však, že nekrade, ale používá umění otvírání zámků a další dovednosti zlodějské aby mohl chudým pomáhat. Prosí otce, aby ho takového přijal a byl na jeho umění upřímně hrdý, ten se však bojí, že mu zničí pověst a skončí na šibenici. Vlad se tedy vydá do sídla Slovanů ke Kněžně Juuti, která je jeho kmotrou. Přizná se jí ke své profesi a chce znát její názor. Kněžna se rozhodne uložit mu tři neřešitelné úkoly, jimiž by dokázal, že je opravdovým znalcem umění zlodějů. Pokud je splní, nejenže unikne šibenici, ale navíc získá Kněžninu úctu a stane se členem jejího cechu. Musí odemknout truhlu, která se ještě nikomu nepodařila odemknout, otrávit šogurinskou čepel smrtelným jedem a vybrat nepozorován ze zbojnického doupěte, měšec plný stříbrňáků. Vlad tyto úkoly, pro něj lehké, splnil a od té doby je členem cechu Slovanů. Usmířil si tím i svého otce Lumíra který jak zjistil je už dávno také členem cechu Slovanů.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Fafner - 0
Jako hodnotitel příběhů nemohu dát více než nula hvězdiček někomu, kdo napíše svůj příběh tak krátký, že bude ještě o jedno slovo kratší, než můj komentář.
Lumír, jehož žena zemřela se stará o malé hospodářství a syna Vlada, s nímž má jen starosti. Je chytrý a mazaný, nic však pořádně neudělá, nic neumí a hlavu má stále plnou taškařic. Nakonec uteče z domova a na roky se po něm slehne zem. Jednoho se objeví před rodným domem, na krásném koni a nádherných šatech, Otec ho však nepoznává. Teprve když mu ukáže mateřské znaménko, uvěří, že vznešený pán je opravdu jeho ztracený syn. Radost z jeho návratu však pohasne, když prozradí, čemu že se vyučil. Stal se totiž zlodějem. Tvrdí však, že nekrade, ale používá umění otvírání zámků a další dovednosti zlodějské aby mohl chudým pomáhat. Prosí otce, aby ho takového přijal a byl na jeho umění upřímně hrdý, ten se však bojí, že mu zničí pověst a skončí na šibenici. Vlad se tedy vydá do sídla Slovanů ke Kněžně Juuti, která je jeho kmotrou. Přizná se jí ke své profesi a chce znát její názor. Kněžna se rozhodne uložit mu tři neřešitelné úkoly, jimiž by dokázal, že je opravdovým znalcem umění zlodějů. Pokud je splní, nejenže unikne šibenici, ale navíc získá Kněžninu úctu a stane se členem jejího cechu. Musí odemknout truhlu, která se ještě nikomu nepodařila odemknout, otrávit šogurinskou čepel smrtelným jedem a vybrat nepozorován ze zbojnického doupěte, měšec plný stříbrňáků. Vlad tyto úkoly, pro něj lehké, splnil a od té doby je členem cechu Slovanů. Usmířil si tím i svého otce Lumíra který jak zjistil je už dávno také členem cechu Slovanů. 