Javaanse Jongens

-> Charakterník

"Nechoď moc daleko Javaanse !" slyšel, jak za ním volala chůva. "Už přeci nejsem malý kluk" odpověděl klučina a dál si pohrával se starým šípem se zvláštním peřím, který našel u cesty. "Kdo ví, jaké to je, vystřelit takový veliký šíp a trefit třeba…" zamyslel se, "…třeba jelena… ne ne, třeba velkého obra, nebo kyklopa…" Usmál se nad svým nápadem a povzdechl si. "No jo, ale mně nikdo luk nepůjčí".
Od té doby uběhlo mnoho let a z malého kluka vyrostl muž, štíhlý, silný lovec, hraničář.
Javaanse pomalu projížděl krajinou a rozhlížel se kolem sebe. Viděl, protože mohl, a protože to uměl, i když by mu stačilo sledovat les obyčejnýma očima, očima člověka, který se prostě jen dívá. Javaanse však něco hledal, a když něco hledal, hledal to pořádně.
Byla temná noc, temnější než den, ale ne zas tak temná jako jeho mysl. Tu měl plnou vzpomínek, samého kdybych a jak bych a všelijakých jiných myšlenek na svůj život. Uměl si mysl vyčistit, ale to by musel chtít. Teď mu to dělalo dobře, protože čím temnější myšlenky měl, tím méně se ovládal. A čím méně se ovládal, o to více se jeho tělo chovalo podle naučených pokynů, které mu celé dětství vtloukali do hlavy tak, aby ve chvílích, jako byla tato, jednal zcela automaticky.

Jel temným lesem, rozhlížel se a viděl všechno, aniž by o tom nějak moc uvažoval: duby, buky, břízy, borovice i smrky, některé silné a vysoké, jiné zakrslé, churavé, s odřenou kůrou, další odrbané od divokých prasat a medvědů. Jel si klidně lesní pěšinou a jeho kůň, byl té noci silný a svěží.....

návrat na seznam příběhů Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý	Heratrix - 4 Krátké, ale pěkné. Dobře se to čte, je to hezky česky. Ještě nějakou tu konkrétnější informaci bych přivítala, nebo pokračování z Andarie.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení: známka 4: 1x