Během rozhovoru s rytířkou, uslyšela tichounký hlas: " Drowka na povrchu, hanba svého lidu, zrádce svého lidu. Paktuje se s lidmi, nečistá." . Ano, to jsem já a asi tě zajímá, jak jsem se do téhle situace dostala.
Ashina se narodila do vznešeného rodu Vel'Sarath, jehož jméno mělo mezi drowy svou váhu. Od útlého věku byla vedena k tomu, aby si uvědomovala své postavení. Krev, původ a rodinná čest pro ni nebyly pouhými slovy, nýbrž pravidly, podle kterých se řídil celý její život. Vyrůstala v prostředí, kde každé slovo mohlo mít svůj skrytý význam, úsměv mohl zakrývat nepřátelství a důvěra představovala slabinu, kterou si vznešení nemohli dovolit.
Její rodina od ní očekávala mnohé. Měla se stát další důstojnou představitelkou jména Vel'Sarath, naučit se společenským konvencím, rozumět politickým vztahům a jednoho dne posloužit zájmům svého rodu. Ashina však od počátku nacházela větší zalíbení v něčem jiném. Zatímco ostatní se učili získávat moc prostřednictvím slov a intrik, ona trávila čas výcvikem se zbraněmi. V boji nacházela něco, co jí vznešené prostředí nikdy nedokázalo nabídnout: jasná pravidla, konkrétní následky a možnost spoléhat se především sama na sebe.
Její zájem o válečnické umění nebyl v rodině přijímán bez výhrad. Schopná bojovnice mohla být užitečná, avšak od dcery vznešeného rodu se očekávalo, že bude především nástrojem rodinné politiky. Ashina se přesto ve výcviku zdokonalovala a postupně si získávala respekt těch, kteří ji zpočátku považovali za pouhou rozmazlenou šlechtičnu. Dokázala, že její postavení není jediným důvodem, proč by ji měl někdo brát vážně. Čím více však rostly její schopnosti, tím méně byla ochotná přijímat omezení, která jí její původ ukládal.
Zlom nastal ve chvíli, kdy od ní rodina očekávala, že se podřídí rozhodnutí, které mělo upevnit moc Vel'Sarathů. Ashina měla přijmout svou úlohu bez otázek a odložit vlastní přání stranou. Pro její rodinu šlo o samozřejmost. Jednotlivec neměl stát nad zájmy rodu a osobní vůle neměla žádnou cenu, pokud se střetla s vůlí těch, kteří stáli výše. Ashina odmítla.
Nebyl to ukvapený vzdor ani dětská vzpoura. Bylo to rozhodnutí, ke kterému dospívala dlouhé roky. Pochopila, že pokud zůstane, možná si zachová titul, pohodlí i ochranu svého jména, ale nikdy nebude skutečně rozhodovat o vlastním životě. Mohla se stát přesně tím, čím ji chtěli mít, jenže za cenu toho, že by se sama sobě postupně odcizila. Proto odešla.
Nežádala o svolení a nečekala na odpuštění. Opustila vše, co jí její původ poskytoval, a s tím i právo užívat jméno, které jí bylo dáno při narození. Pro Vel'Sarathy přestala být dcerou, na kterou mohli být hrdí. Stala se někým, jehož existence měla být zapomenuta. Jméno Ashina Vel'Sarath zůstalo minulostí, připomínkou života, který mohla mít, ale který si odmítla nechat vnutit.
Na povrch nepřicházela jako vyslankyně vznešeného rodu ani jako někdo, kdo očekává úctu. Přicházela jako válečnice, která si musela své místo vybojovat bez pomoci rodinného jména. Brzy poznala, že svět mimo prostředí drowí šlechty má vlastní pravidla a že její původ v něm nemusí znamenat vůbec nic. Pro jedny byla stále jen drowkou, pro jiné cizinkou, které nebylo radno důvěřovat. Ashina se naučila žít s obojím.
Své minulosti se nezříká ani ji nenosí jako ozdobu. O tom, že kdysi patřila ke vznešenému rodu, mluví jen tehdy, když k tomu má důvod. Svůj původ nepovažuje za hanbu, avšak odmítá dovolit, aby jí znovu určoval, kým má být. Čest pro ni neznamená slepou poslušnost a síla nespočívá v titulech ani v bohatství, nýbrž ve schopnosti nést následky vlastních rozhodnutí.
Dnes Ashina kráčí světem jako válečnice bez rodu, bez titulu a bez nároku na dědictví, které jí kdysi náleželo. Její minulost zůstává součástí jejího života. Někde v hlubinách možná stále existují ti, kteří by ji nejraději viděli navždy zapomenutou. Jiní ji mohou považovat za zrádkyni, která zahodila vše, co jí bylo dáno. Ashina však své rozhodnutí nelituje.
Jméno Vel'Sarath jí kdysi otevíralo dveře a zajišťovalo postavení. To, kým je, už nebude určovat krev, ze které pochází, ani vůle těch, kteří se nad ni kdysi povyšovali.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Během rozhovoru s rytířkou, uslyšela tichounký hlas: " Drowka na povrchu, hanba svého lidu, zrádce svého lidu. Paktuje se s lidmi, nečistá." . Ano, to jsem já a asi tě zajímá, jak jsem se do téhle situace dostala. 