Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Myxin

-> Charakterník

obrázek postavyByla jasná severská noc. Polární záře hrála všemi barvami. Zima byla, až praštělo. Moře mělo barvu arabské kávy. Myšlenka na horký nápoj byla tak to jediné, co v tuto chvíli ještě Myxina mohlo zahřívat. Kdyby neměl bradu zapřenou o vrchní část kormidla, byly by mu drkotaly zuby až by se to rozléhalo po celé palubě. Nohy už dávno necítil a z rukou se mu cit začínal také vytrácet. Sám se ráno připoutal ke kormidlu, aby mohl udržovat stejný směr i ve chvílích, kdy upadal do spánku nebo do mdlob.
Snad po tisící se proklínal za to, že vzal tenhle poslední kšeft. Přitom to vypadalo tak jednoduše! Přijet do Lindisfarnu, vylodit se, rychle ve skrytu noci proniknout do místního kláštera, ukrást svitek a zase hezky hupky dupky zpátky na loď. Než se milí mniši probuděj, budou dávno zase na moři a teď si nás hoňte. Tak pěkně to měl vymyšlený a tak ošklivě se to všechno zvrtlo! Arrrrgh!!!!
Plán vycházel dobře, vylodění proběhlo podle zvyklostí, do kláštera pronikli nepozorovaně a v tu chvíli začínal mít Myxin první pochyby. Klášter není pevnost, nečekal žádnou velkou posádku, ale že by tak cenný svitek, jakým byl ten, co ho měli ukrást, v noci strážil prakticky jen měsíc a jeden ospalý fortnýř v bráně kláštera?
Protože s ejim za celou dobu nikdo nepostavil na odpor, postupovali dál a řídili si instrukcemi, které myxin dostal od zadavatele. Musel uznat, že ty seděly do puntíku. S orientací v budovách neměli díky tomu nejmenší potíž. Snadno nalezli hlavní modlitebnu, v jejím čele starobylý oltář vytesaný z jednoho kusu kamane, Myxin zatlačil na jednu z run, kterými byl po celém obvodu ozdoben, za oltářem ve zdi se otevřely tajné dveře a on, společně se dvěma nejbližší společníky vstoupil do malé místnůstky. K Myxinově zklamání byla prázdná. Jen ve středu stál mramorový sloupek vysoký zhruba tři stopy a na něm, na pultíku z leštěného dřeva spočíval onen pergamen. Myxin jej prohlédl zkušeným okem a byl si jist, že má přesně to, pro co si přišel. Očekával, že se v této komůrce bude nacházet ještě pár dalších vzácností, které by příjemně doprovodily hlavní lup, ale nebylo tomu tak. A Myxin byl příliš chytrý na to, aby se zdržoval v klášteře hledáním jiných pokladů. Musel se hold pro tentokrát spokojit jen s odměnou za svitek. Ta ovšem byla královská.. Zbývalo vyklidit pole a zmizet dřív, než se někdo probere a spustí poplach.
Tak jak přišli, tak se Myxinovi muži zase nenápadně vytratili z kláštera a Lindisfarnu. Když vyezl na palubu poslední z pirátů, Myxin už měl zvednutou kotvu a začínal pomalu obracet Zefyra na širé moře. Muži byli spokojení, a radostně vykonávali všechny jeho povely, ale Myxin byl neklidný. Bylo to všechno nějaké až příliš snadné....
Ještě než přišel večer, loď postihla první rána. Mladý plavčík Simons při šplhání v plachtoví ztratil balanc a spadl na palubu tak nešťastně, že si pádem zlomil vaz. Na druhý den dvojčata Reily a Gillis natírali příď lodi na lavičce zavěšené přes bok lodi. Nic, co by bylo neobvyklé. Jendo z dvojčat, čert ví které, se ovšem ohánělo štětkou tak divoce, až z lavičky spadlo. Do moře. Jeho bratr pro něj okamžitě skočil. Sám ďábel ví, že ten žralok pod nimi nebyl náhodou! A tak to šlo dál. Třetí den ztartil Myxin už tři chlapy. Panteas, Roxy a Burghorow. To už bylo všem jasné, že njde o náhodu. A nikdo ani na okamžik nepochyboval, co je příšinou. - Svitek, který ukradli v Lindisfarnském klášteře byl chráněn nějakou strašnou kletbou, která teď na ně padla. Čtvrtý den musel Myxin sám zabít čtyři své muže, protože se dožadovali toho,a by jim svitek vydal a oni ho mohli hodit do moře. Situace byla velice vyhrocená, vzpoura posádky byla na spadnutí. Myxin neměl v podstatě jinou možnost.
Smrt si ale dále vybírala svou daň. Pátý den pět mužů podlehlo jakési nevystlitelné a náhlé střevní chorobě. Šestý den se Myxin probudila zjistil že člun určený pro naloďování zmizel. S ním i šest dalších mužů. Nepochyboval, že štěstí ai spásu v něm nenalezli. Sedmý den ji zůstalo na lodi osm. Zbývající členy posádky zaplavila hrůza a panika, vypukla šílená rvačka každého s každým. Na konci sedmého dne byl Myxin na lodi jediný živý.
On sám a jeho Zefyr....
Svitek, který mu uložil sám Largon 16. v rámci tajné mise sebrat a dopravit do Eritrejského království, měl dobře uložený v sáčku z povoskovaného plátna a připevněný na šňůrce pod halenou, přímo na těle. Netušil proč, ale čím déle jej u sebe přechovával, tím více si byl jistý, že jen díky němu dosud přežil.
Byla to podivná situace. Svitek očividně chránila strašná kletba, ale svitek sám se zdál zaručovat svému držiteli ochranu. Myxina to mátlo, ale neměl sil, aby o tom více přemýšlel. Nejdůležitější ze všeho bylo dostat se pryč ez severního moře. Pryč dolů, dolů na jih. Tam, kdo to Myxin dobře znal a kde mohl zakotvit v některém z mnoha přístavů.
Myxinem projel další z mnoha záchvěvů strašné zimy. Obrátil oči vzhůru k nebi s těmi prapodivnými barevnými šmouhami místo černého sametu posypaného hrstmi zlatých hvězd na nějž byl ze své domoviny zvyklý. Zasykl poslední kletbu toho dne a upadl do mrákotné dřímoty.

Třeskutý mráz a jasná polární noc byly přesně tím prosteřdím, do nějž se Thorrovi, nejsilnějšímu ze severských bohů zlíbilo vrátit na tento svět skupinu válečníků, kteří kdesi na severu před několika dny padli při obraně svého města Asgardu v nesmírně statečném boji proti ledovým obrům. Jeden každý z nich byl hrdina už za svého života a po smrti jim právem náleželo místo v síni slávy, ale Thorr se rozhodl jinak. Ne, těchto válečníků je na světě ještě stále třeba. Když před síně Valhaly dorazil poslední z nich, obrátil svou vousatou tvář jejich směrem a dýchl tak, že je jeho dech odvál zpět na zemi.
Na zemi... Po pravdě, to není úplně přesné. Odvál je na liduprázdnou palubu korzárské lodi jménem Zefyr. Severští bojovníci byli natolik omámeni, že tam, kde se zrovna který ocitl, ulehl a spal. Ráno, když se všichni probudili, nestačili se divit. Odvázali polomrtvého Myxina, který jim vyložil svůj příběh a oni zase jemu vyprávěli ten svůj. Ani jeden si nebyli jistí, čemu mají věřit, protože oba jim přišly stejně neuvěřitelné.
Seveřani si ale s Myxinem plácli. Sami byli dobří námořníci a tak se mu nabídli, že se dočasně stanou členy jeho posádky a cestu do nejbližšího přístavu si odpracují. Myxin v duchu děkoval nebesům za novou posádku.
Jejich strastem však nemělo být jen tak brzy konce. Po několika ndech klidné plavby se od severu přihnala zuřivá bouře, která zuřila celý měsíc a zanesla loď daleko, předaleko až do končin, které neznali ani seveřané, ani Myxin. Několik členů nové posádky si moře vzalo jako svou daň a ve chvíli, kdy se zdálo že Zefyra definitivně rozdrtí ve svých mokrých čelistech, zasáhl znovu Thorr. Nebe s mořem spojila vidlice oslnivého blesku a poté bouře jedním rázem utichla.
Zefyr se kolébal na vlnách a před ním se rýsovaly vrcholky neznámé pevniny. Zefyr však v odeznělé bouři utrpěl nenapravitelné škody a jeho ovládání bylo prakticky nemožné. Loď i s posádkou byli odkázaní na mořské proudy, které je po několika hodinách donesly k pobřeží nenámé země. Když byla loď asi půl míle od pobřeží, přiblížila se ke skupině korálových útesů, které v těch místech tvořily asi míli dlouhý val. Hlídka tuto přírodní barieru zpozorovala příliš pozdě a loď ztroskotala.
Moře za hradbou z útesů bylo klidné, a tak po nějakém čase Myxin společně se seveřany bezpečně doplaval ke břehům Andarijského království. Seveřané se rozhodli na počest svého boha založit v království cech nazvaný jeho jménem – Thorrovy děti. A Myxin se stal právoplatným členem. Po zničení Zefyra ho čekaly dva dlouhé roky plné úmorné dřiny, ale nelitoval ani na okamžik. Byl pevně rozhodnut vydělat si nejen na vlastní obživu, ale také na novou loď Na nového Zefyra, který ho jako vánek opět ponese po širém moři...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Heratrix - 4

Tak hezký příběh, krásně vyprávěný, a tak plný chyb:-( Co kdyby ho autor vzal, nechal aspoň projet wordovským pravopisem, aktualizoval bez chyb a poslal SZ, abych mu mohla dát 5*?
Cintie - 4

Hezké počtení, hezký námět příběhu, ale škoda těch chyb :-) Zkus to prosím opravit.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 2x

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist