Když se narodil Elhir nikdo nečekal že bude mít sourozence a to Elegorna. Elhir o něm nevěděl jelikož se narodil tak týden před tím než vydrancovali celou vesnici a rodiče mu nic neřekli. Elegorn týdení děťátko nevědíc o světě leželo mezi mrtvými rodiči a bylo více než jasné že pokud tam nikdo brzo nepříde a nezachraního nepřežije to. Naneštěstí se pár elfů chtělo stavit na navštěvu a uviděli tu zkázu hledali jestli někdo nepřežil hledají a náhle se zarazí a poslouchají něco jako slabý brekot dítěte tak jdou po zvuku a snaží se hledat až dojdou do dutého stromu kde bydleli Quingarovi a pod hedvabnými dekami najdou malé děťátko. Elfí žena vezme děťátko do náruče a jdou do jejich vesnice kde se mu budou patřičně věnovat. Když přišli do vesnice s cizím děťátkem samozdřejmě to vyvolalo pozornost ostatních co se stalo čí je to děťátko a podobně. Zachránci děťátka vše řekli že nikdo jiný nepřežil. Teď ovšem byla otázka kdo se dítka ujme naštěstí tam byla rodina která se ho ujala a hned první den mu dali jméno Elegorn jelikož věděli že se našlo u rodiny Quingaru zůstalo mu příjmení po rodičích. Jak šel čas a Elegorn rostl učil se stále novým věcem ale ze všeho nejvíce se vždy když třeba trénovali ostatní děti z vesnice nejvíce věnoval magii a vše kolem ní. Když byl Elegorn starší okolo 15 roku uměl z magie velmi mnoho měl dobré učitele kteří ho naučili i základy míchání lektvarů a podobné dobře využitelné věci ale chtěl se učit více a více a stát se velmistrem magie což věděl že se mu nesplní pokud zůstane ve vesnici. Rozhodl se tedy že musí někam odcestovat a šel to říct „rodičům“. Rodiče to slyšeli neradi ale zároveň ho chápali a řekli mu že mu pomůžou že ví o městě kde se naučí více kde se bde moci stát velmistrem svého oboru. A jak řekli tak i učinili Elegorn se rozloučil se všemi ve vesnici a rodiče ho odvedli dál k moři kde byla loď co jednou za čas plula právě do míst andorského císařství. Rozloučili se a loď vyrazila. Elegorn mával dokaď na rodicče viděl poté si sedl kouká na moře a přemýšlí. Po několika hodinách dorazila loď ke břehu Havantu kde Elegorn vystoupil. Poděkoval a zaplatil kapitánu lodi a poptal se kde to je a kde by měl vyhledat nějaké ty velmistry mágy. Kapitát se usmál a s jistotou řekl že v klášteru Slunce pobívá spoustu velmistrů magie. Vyrazil tedy okamžitě tam i když ani nevěděl kde to je. Potkal pár lidí v Havantu kteří mu cestu vysvětlili a proto to Elegorn bez problémů našel. Vyhledal velmistra chaosu který ho za pár zlatek naučil ještě více. Nějaký týden se Elegorn procházel hledal zkoumal okolí poznal přátele a dozvěděl se tak i o bratrovi a snažil se s ním sejít domluvil si s ním schůzku přes své známé.Když se sešli zezačatko na sebe jen nevěřícně koukali ale pochvíli se rozpovídali a nemohli přestat potvrdili si že jsou opravdu bratři a Elhir nabídl Elegornovi ubytování řekl mu více o tom jak to tady v okolí chodí zavedl ho svými přáteli ukázal svůj majetek a vyprávěl co vše dokázal. Od té doby je Elegorn na svých nohou zavislý sám na sobě a svých známých příběh se píše dál ve hře..
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Aishlyn - 1
Za snahu něco napsat dávám bodík. Chtělo by nad tím strávit více času ;)
Když se narodil Elhir nikdo nečekal že bude mít sourozence a to Elegorna. Elhir o něm nevěděl jelikož se narodil tak týden před tím než vydrancovali celou vesnici a rodiče mu nic neřekli. Elegorn týdení děťátko nevědíc o světě leželo mezi mrtvými rodiči a bylo více než jasné že pokud tam nikdo brzo nepříde a nezachraního nepřežije to. Naneštěstí se pár elfů chtělo stavit na navštěvu a uviděli tu zkázu hledali jestli někdo nepřežil hledají a náhle se zarazí a poslouchají něco jako slabý brekot dítěte tak jdou po zvuku a snaží se hledat až dojdou do dutého stromu kde bydleli Quingarovi a pod hedvabnými dekami najdou malé děťátko. Elfí žena vezme děťátko do náruče a jdou do jejich vesnice kde se mu budou patřičně věnovat. Když přišli do vesnice s cizím děťátkem samozdřejmě to vyvolalo pozornost ostatních co se stalo čí je to děťátko a podobně. Zachránci děťátka vše řekli že nikdo jiný nepřežil. Teď ovšem byla otázka kdo se dítka ujme naštěstí tam byla rodina která se ho ujala a hned první den mu dali jméno Elegorn jelikož věděli že se našlo u rodiny Quingaru zůstalo mu příjmení po rodičích. Jak šel čas a Elegorn rostl učil se stále novým věcem ale ze všeho nejvíce se vždy když třeba trénovali ostatní děti z vesnice nejvíce věnoval magii a vše kolem ní. Když byl Elegorn starší okolo 15 roku uměl z magie velmi mnoho měl dobré učitele kteří ho naučili i základy míchání lektvarů a podobné dobře využitelné věci ale chtěl se učit více a více a stát se velmistrem magie což věděl že se mu nesplní pokud zůstane ve vesnici. Rozhodl se tedy že musí někam odcestovat a šel to říct „rodičům“. Rodiče to slyšeli neradi ale zároveň ho chápali a řekli mu že mu pomůžou že ví o městě kde se naučí více kde se bde moci stát velmistrem svého oboru. A jak řekli tak i učinili Elegorn se rozloučil se všemi ve vesnici a rodiče ho odvedli dál k moři kde byla loď co jednou za čas plula právě do míst andorského císařství. Rozloučili se a loď vyrazila. Elegorn mával dokaď na rodicče viděl poté si sedl kouká na moře a přemýšlí. Po několika hodinách dorazila loď ke břehu Havantu kde Elegorn vystoupil. Poděkoval a zaplatil kapitánu lodi a poptal se kde to je a kde by měl vyhledat nějaké ty velmistry mágy. Kapitát se usmál a s jistotou řekl že v klášteru Slunce pobívá spoustu velmistrů magie. Vyrazil tedy okamžitě tam i když ani nevěděl kde to je. Potkal pár lidí v Havantu kteří mu cestu vysvětlili a proto to Elegorn bez problémů našel. Vyhledal velmistra chaosu který ho za pár zlatek naučil ještě více. Nějaký týden se Elegorn procházel hledal zkoumal okolí poznal přátele a dozvěděl se tak i o bratrovi a snažil se s ním sejít domluvil si s ním schůzku přes své známé.Když se sešli zezačatko na sebe jen nevěřícně koukali ale pochvíli se rozpovídali a nemohli přestat potvrdili si že jsou opravdu bratři a Elhir nabídl Elegornovi ubytování řekl mu více o tom jak to tady v okolí chodí zavedl ho svými přáteli ukázal svůj majetek a vyprávěl co vše dokázal. Od té doby je Elegorn na svých nohou zavislý sám na sobě a svých známých příběh se píše dál ve hře..