Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Aishlyn

-> Charakterník

Venku již byla tma, když na krásnou Synnoveu přišli porodní bolesti. Spolu se svým manželem Christopherem očekávali, že se jim narodí děťátko každým dnem. Jak to vypadalo, tak se to mělo stát zrovna dnes 23.září, někdy během noci. Christopher doufal, že mu žena porodí prvorozeného syna, aby jej mohl naučit všem svým dovednostem.
Noc pokročila a Synnovea měla čím dál větší bolesti. Uznali, že si na pomoc zavolají místní bábu kořenařku. Bába přišla a ujala se nastávající maminky. Christopher čekal v přijímacím pokoji.
Po několika hodinách se z ložnice začal ozývat dětský pláč, byla to holčička. Bába s ní vyšla ven z pokoje, aby ji ukázala tatínkovi, ale něco bylo v nepořádku, měla uplakané oči. Christopher vběhl do pokoje, kde uviděl bezvládné tělo své nejmilovanější. Přiklekl si k lůžku a začal plakat. Nechápal co se mohlo stát, vše vypadalo v pořádku. V duchu si myslel, že bez Synnovey nedokáže žít. Chvíli tak seděl a přemýšlel co si počít. Bába za ním přišla a dala mu dcerku do náruče.
"Aspoň ty jsi mi zbyla", zamyslel se, jaké ji da jméno. "Aishlyn, budeš Aishlyn" a požehnal jí.
O smnáct let později.
Je krásný podzimní den, slunce svítí, ptáci pějí svoji píseň a Aishlyn se prohání na svém koni, kterého dostala, před několika lety, od svého tatínka k narozeninám.
Na svůj věk je poměrně chytrá, otec ji naučil vše co uměl, byl tělem i duší hraničář a ochránce všeho živého. Nejdúležitější byla úcta k lidem a přirodě.
I když nikdy nepoznala svoji maminku, tak jí všichni říkali, že je krásná po ní. Moc Aishlyn chyběla, ale přesto nemohla říci, že by nepoznala rodičovskou lásku. Christopher se v ní úplně viděl, tedy hlavně v ní viděl rysy své nebohé ženy. proto a nejen kvůli tomu ji střežil jako oko v hlavě a žil jen pro svoji malou dcerušku.
Jednoho dne k poledni se Aishlyn vracela domů s kořístí, prozpěvovala si.Uvázala koně a vkročila do domu. Hledala otce, volala na něj, ale bez odezvy. Už to v ní začalo vzbuzovat skličující pocit. Nejprve nahlédla do jídelny, tam otce nenašla, poté zkusila pracovnu. Jakmile vešla, viděla tatínka sedět na židli, v ruce držíc nějaký obrázek. Ve tváři měl nepřítomný výryz a oči se mu dívaly v dáli. Aishlyn k němu přiběhla.
"Tatínku, tatínku", třepala s ním,a le nebylo to nic platné. Christopherovi puklo srdce žalem po své milované Synnovey.
Druhý den tatínka pohřbila vedle hrobu maminky.
Už jí nic v Thyrisu nedrželo. Odešla na dalekou pouť, pouť životem.
Byla na cestách již několik dní, nepotkala ani živáčka. Na cestách se zdržovala co nejméně, aby ji nepřekvapili zbojníci. Podívala se na oblohu a viděla, že se schyluje k velké bouřce, rozhodla se utábořit. Z chrastí a větví si udělala menší přístřešeka před ním ohniště. Měla to štěstí, že byla docela dobrá lovkyně a nemusela strádat hlady. Najedla se a uložila ke spánku. Nebyla to sotva ani hodina, co zavřela víčka a slyšela praskáví větviček. Říkala si, že to bude nějaká srnka. Ale postupně hluk sílil.Zvíře by šlo přece opatrně a zlehka, proto se měla na pozoru. Do jejího zorného pole se objevil nějaký muž zahalený v kápi. Vyskočila na nohy a v rukou držela luk, míříc přímu na jeho srdce. Muž se zarazil a řekl:"Nepřišel jsem vám ublížit,ale už vás nějaký den sleduji. Říkal jsem si, zda nepotřebujete společnost?"
Podívala se na něj. "Jak bych mohla chtít vaši společnost, když vám ani nevidím do tváře a neznám vaše jméno?"
muž se zarazil a po chvilce se usmál. začal si stahovat kápi. Aishlyn byla ostražitá, ale v okamžiku, kdy si odekryl tvář a viděla jeho obličj, se musela v duchu usmát. Na pohled vypadal vzkutku přijemně. usmál se na ni.
"Dovolte, abych se vám představil, krásná slečno. Jmenuji se Christian."
Aishlyn se na něj pousmála. "Mé jméno je Aishlyn."
"Jsem rád, že vás poznávám, spanilá lani. Mohu se k vám připojit?"
Aishlyn souhlasila. Při ohýnku si povídali o všem možném. Jako jedinému řekla věe, co ji potkalo. Christian se nabídl, že bude jejím ochráncem a společníkem. Pozval ji, aby bydlela u něj. V jedné malebné vesničce, která byla tak maličká, že nebyla ani zakreslena na mapě.
Postupem času se z nich stali nejlepší přátelé a za nějaký čas jejich vztah přerostl v lásku. V tak pevnou, že mysleli, že je od sebe nic nerozdělí.
Aishlyn byla doma sama, Christian byl v obchodě ve vsi. V jedné chvíli slyšela ťukání na dveře, myslela, že se vrací její milý. Otevřela dveře, ale za nimi stál někdo jiný. Na dveře klepala nějaká žena. Aishlyn se zdvořile zeptala, co potřebuje.
"Hledám Christiana", řekla.
"Není doma, ale měl by se každou chvíli vrátit. Chcete na něj počkat?"
"POkud budu moci, tak ano", odvětila.
Aishlyn ji pustila dovnitř. Usadili se v hale. Žena začala sama mluvit.
"Víte, potřebuji s ním mluvit. Neříká se mi to lehce, protože jsem měla přijít již dříve,ale..."odmlčela se..."Mám s ním syna."
Aishlyn se na chvili zastavilo srdce, protože cítila, že ztrácí to jediné, co v životě má a nadevše miluje.
Žena se na ni starostlivě podívala. " Jste nějaká bledá, je vše v pořádku?",zarazila se.
"Kdo vlastně pro Christiana jste?", zeptala se.
"Až do teď jsem myslela, že jediná žena v jeho životě."
"To jsem nevěděla, promiňte, nebyla bych tak netaktní, měla jsem se zeptat hned kdo jste."
"Řekla bych, že byste měla vyčkat než se Christian vrátí. Měl by každou minutou." Šla se podívat k oknu a na cestě k domu ho viděla přicházet. Otevřela mu dveře. Chtěl ji na přivítanou políbit na ústa, ale uhnula. "Někdo na tebe čeká." Ustoupila, aby viděl na návštěvu. Viděla jak mu poklesla brada.
"Co tady děláš, Lyne?", vyštěkl.
"Raději se posaď", odpověděla mu.
"Vím, je to již dávno, měla jsem přijít hned, zkrátka...máme spolu syna."
"COŽE??"
"Jak říkám syna, dala jsem mu jméno po tobě."
Aishlyn opustila místnost, šla do ložnice, kde si zabalila své věci.
Asi po hodině za ní Christian přišel.
"Proč máš sbalené věci, lásko?"
Podívala se na něj. "Odcházím. Nechci stát v cestě tobě ani jí a tomu dítěti již vůbec ne."
"Jsi pro mě moje všechno, prosím rozmyslisi to."
"Rozmyslela a proto odejdu, vrátím se do svého rodného města.
Naposledy ho políbila a odešla. Osedlala si koně a vydala se na cestu.
Po pár dnech uviděla v dáli světlo, pobídla koně ke cvalu. Najednou stálapřed velkým mostem. Rozhodla se, že půjde pře něj dál. Ani ne v půli potkala jednoho muže. Představil se jí jako Yo Than Ghot. Viděl jak je schvácená, tak jí nabídl střechu nad hlavou a jakési zázemí. Aishlyn našla nové sily na to, aby se stala někým ještě lepším. Hodně jí toho Yo naučil, seznámil ji se svými přáteli od Lovců.
Aishlyn si řekla, že by se také chtěla stát členkou Lovců, ale zatím na to nebyla dost připravená. Proto na sobě moc a moc pracovala. Jednoho dne se to povedlo a ctěny Lord Gryzzly ji pozval mezi ně. Od té doby se z ní stala ochránkyně přírody a lsabších stvoření. Seznámila se také s Trillian, velmi chytrou a krásnou kouzelnicí, která jí představila Fertica. Stali se z nich přátelé a přátelství přerostlo v lásku, no a to už je jiný příběh...



(jmeno Christian nemá co dočinění s Rytířem Christianem dRuah, pokud by se někomu něco nezdálo)

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 4

Ne že by to bylo uplně špatné, to ne, ale zdá se, jako by ti ke konci dochazeli síly jak si to psala.
Fafner - 5

Mě se to líbí ;)
Vesi - 3

Jako by sis to po sobě ani nepřečetla...velká škoda, příběh hezkej (až na useknutej konec, to by chtělo předělat).
Mithrin - 5

Pěkný příběh:)
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 3x
známka 4: 2x
známka 5: 3x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist