Aktuální dění Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Diviš

-> Charakterník

obrázek postavy"Víno dej! Pívo lej! Ráno je už za dveřmi a my?!" nápěv písně byl všem známý a tak zpívala skoro celá krčma. Diviš dohrál píseň na loutnu a celá hospoda se rozesmála a vrátila se zpět ke svým hovorům. Diviš sáhl po korbelu, ale zjistil, že je prázdný. Mrkl rychle na krčmářovu dceru, ta se na něj pousmála a už běžela pro další korbel. Neměl ve skutečnosti takovou chuť na pivo, ale dnes měl pití zadarmo a tak toho chtěl řádně využít. Blíží se zima, cesty se postupně uzavírají a on si chce aspoň něco málo přivydělat, než bude muset tohle líbezné městečko opustí až definitivně zapadne sněhem. Krčmář mu nabídl zaplatit útratu, když bude dnes bavit společnost. Byla to vlastně rutina - pár piv, trocha čočkové polévky a sem tam nějaký groš od opilého návštěvníka. Ale i to měl na své práci rád. Společnost, úsměvy, lidi. "Ach jo" protáhl se a vyrazil směrem ven. Vítr a sníh ho venku překvapili - z tepla útulné krčmy do mrazu tichého, nočního náměstíčka. Opřel se za rohem čelem o zeď a ulevil si. Najednou to uslyšel. "Tyyyy..." syčivý a podivně klidný hlas. Věděl, že to nevěstí nic dobrého, otoči sel a ryche mávl naprázdnou rukou. To "ho" zjevně překvapilo. Na vteřinu viděl muže, co na něj promluvil. Postava oblečená ve tmavém hábitu s kapucí přes hlavu. Blýskli se jeho oči a čepel dlouhého nože. "Neutečeš, připrav se na smrt" sykl a bodl nožem. Diviš se zkroutil a zjistil, že nepřítelova čepel projela jeho pláštěm. Využil vteřiny, kdy se postava chystala bodnout znovu a vyrazil vpřed. Srazil muže na zem. Vběhl do hospody, ale tady už se bojovalo. Muž proti muži. Cizinci měli dlouhé nože - hosté se bránili vším co bylo po ruce. Lavicemi, loučemi, meči. Odněkud se ozvalo zatroubení rohu. Nepřemýšlel, proběhl skrz bojující hospodu a bežel dál - chodbou ke kuchyni. Slyšel za sebou lomoz. Vyběhl na dvorek hospody a rozhlédl se, všiml si ohňů, které se začali různě po městečku objevovat. Uvědomil si, že je blízko hranic, nic jiného než útok cizáků to být nemohl. Nehodlal nad tím dlouho přemýtat. Rozběhl se k řece, všude okolo se bojovalo. On chtěl jen přežít. Uvědomil si, že loutnu nechal vevnitř. Nehodlal ale riskovat život kvůli kusu dřeva. Rozběhl se přes temný dvorek, přeskočil zídku a ocitl se v malé uličce. Brány města budou určitě obsazené, pokud se někde bude bojovat, tak tam. Schovat se vevnitř některého z domů? Letmo přelétl zraky přes okolní domy, ze spousty z nich se linul silný kouř. Odplivl si. "K čertu! Tohle ne, tohle ne!" ŘEKA! blesklo mu hlavou. To je cesta! Jsou tam menší loďky. Rozběhl se tedy smeřem k přístavu. Po cestě viděl několik bojujících skupinek můžů. Nevědel, jestli má pomoct a už vůbec nevěděl jak. Neuměl dobře bojovat. Tak bežel dál. Neotáčel se. Doběhl až k malému přístavu obyčejně plného obchodníků, rýbařů a opilců. Teď ale zel přístav podivným tichem. Skočil do nejbližší lodě, rychle odvázal lano a potichu vyrazil po klidné řece. Přitiskl se tváři ke dnu loďky a ležel. Nechtěl být zbabělý, ale nebyl schopný ničeho. Chtěl zkrátka žít. Ani krčmářova dcera, ani loutna ani příhraniční městečko mu nestáli za to, aby riskoval svůj život. Žil rád a byl rád, že se dostal z nebezpečí, přesto začal tiše brečet. To jsem opravdu takový zbabělec? blesklo mu hlavou. Už ne! Už nikdy! Nesmí se celý život podvolovat svému strachu. Dělal to tak celý život. Bál se svého otce, bál se tmy, bál se zvůků v lese, už takový nechtěl být. Tehdy, tam v loďce se rozhodl, že se změní. Naučí se bojovat a pokusí se postavit svému strachu... Když po pár hodinách či snad nekonečných dnech dorazila jeho loďka ke břehu cizího města vystoupil. Rozhlédl se v přístavu a uviděl velkou loď. Kapitán zrovna něco vyřizoval na břehu. "Kam míříte? zeptal se Diviš. Kapitán si ho prohlédl "Do Thyrisu, je to město na druhé straně moře. Proč?" Diviš se nadechl "Chci jet s vámi - smím?" Kapitán si ho pořádně prohlédl "Mužů není nikdy dost, ale není to práce pro slečínky- doufam, že nejsi poseroutka?" prohlédl si Diviše. Diviš se hluboce nadechl - rozhlédl se okolo. "NE." Plácli si a Diviš vyrazil vstříc novému životu.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2020 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist