Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Kono

-> Charakterník

obrázek postavy--------------------------------------------------------------------------------
Kono
Malý Kono žil s rodiči v malé chalopce, která na kraji vesničky, hned vedle lesa. Tam také trávil spoustu času hraním. Jednoho krásného sluného dne, když byl jeho otec v práci se i se svou krásnou maminkou Elien, napůl elfkou rozhodl že půjdou natrhat jahody.
Cupital před ní po cestíčce a vždy na na kopci na ní počkal, to proto aby ho měla na dohled a neměla strach. Po cestě jako vždy hledal stopy zvěře, které sledoval a snažil se z nich vyčíst vše co se dá. Také se snažil schovávat mezi stromy, ale jen na chvilku, protože to maminka neměla ráda. Zastavil se ve stínu mohutného dubu, na tomto místě totiž vždy odbočovali z cesty. Pozoroval párek sokolů kroužicíc na nebi a přemýšlel zda někde poblíž nemají hnízdo. Rozhlédnout se ale už nestačil, Elien už stála vedle něho...
" Co tu zase zkoumáš?"
" Ale nic maminko. "
Chytli se za ruku a šli společně do lesa. Téměř hned se před nimi objevili hotové plantáže krásných červených jahod. Malý Koo jahody miloval a tak se dal hned do sběru. Zabraný do trhání se vzdálil dost daleko od Elien, možná až příliš. Najednou se zalekl, ocitl se daleko a začal mít strach. Když tu jakoby se mu před očima zjevila mýtina, která tam dříve nebyla a nebo si jí možná nevšiml. Podivnější však bylo něco jiného.
Na pasece stál muž s dlouhými bílými vlasy, s pláštěm až na zem, který byl zcela obklopen lesní zvěří. Na rameni mu seděla ohromná sova, kolem ní poletovali drobní ptáčkové, kolem něho pobíhali srnky a u nohou si hrála malá vlčata. O kousek dál odpočíval huňatý medvěd. Aniž by si to Kono uvdomil, ohromen tou událostí šlápl na suchou větvičku. V tom klidu a míru to znělo jako výstřel z děla. Náhle se zvířata rozprchla na všechny strany. Vysoký stařec na Kona pohlédl malinko se pousmál a náhle splinul s krajinou, jakoby se vypařil. Kono stále vyděšeně stál na kraji lesa, když přišla Elien a zeptala se ho co se mu stalo. Pověděl jí vše co se na mýtině událo. Podíval se na ní svým zvídavím pohledem a jí bylo jasné že musí začít vyprávět.
" Je to hraničář. Říkají mu Chodec, na jeho pravé jméno si už nikdo nevzpomíná... Žije někde v lese, nikdo však neví kde. Je to znalec přírody a zvěře. Pocházel kdysi za naší vesnice, když mu zemřeli rodiče tak zmizel v lesích a u nás ve vesnici už se neukázal. Je to zvláštní člověk Kono, mám z něj trochu strach... POjď půjdeme domů Kono." Kona Codec moc zajímal ale věděl že maminka mu víc nepoví. Vydali se domů za tatínkem, netušili že ho tam nenajdou...
Vysoký statný muž kácel stromy a už se těšil domů za svou rodinou byli dnes na jahodách tak by mohlo být něco dobrého.. Když tu najednou si nedal pozor a mohutný kmen stromu se řítil přímo na něj... Nestihl uhnout včas a strom dopadl na něj.
"Ach můj bože, nikdy už neuvidím svou nádhernou ženu a neuvidím vyrůstat Kona." A najednou se předním objevila postava muže, Chodce. Jakoby prostě vyrostl ze země.
" Pomohu ti dřevorubče, pošlu tě domů za tvou ženou. Avšak něco za to budu chtít, jsem už starý a potřebuji někomu předat své zkušenosti, chci tvého syna, už dávno jsem si ho vyhlédl..." Na pokraji zoufalství Kona přislíbil, Chodec jej vysvobodil a on se vydal na cestu domů.
Když přišel Elien poznala že něco není v pořádku, ale nevyptávala se věděla že jí to poví sám. A také to tak bylo po vydatné večeři šel Kono spát. Posadili se s tatínkem vesvětnici a on jí vypověděl co se událo.Elien byla rozčílená, za žádnou cenu se Kona nechtěla vzdát... Ani jeden z nich však netušil, že Kono jejich rozhovor vyslechl.
Ještě vzrušen dnešními událostmi se rozběhl po schodech nahoru, sbalil si pár věcí na sebe, svou dýku a vyrazil oknem do tmy...Utíkal k lesu, ušel několik kroků známou cestou když tu za sebou zaslechl hlas, otočil se a spatřil Chodce.
" Čekal jsem tě, pojd za mnou."
Šli dlouho až došli k malému dřevěnému srubu, kde měl Kono nyní žít. Chodec ho začal učit všemu co znal o zvěři, lese a střílení z luku. Ani toho si však Kono neužil dost.
Asi půl roku po tom co utekl se vydal lesem k vesnici. Zastavil se na kopci jenž se tyčil nad ní a zděsil se. Vesnice byla v plamenech a plná skřetů. Otočil se a tryskem hnal ke srubu. I ten už však hořel a po starém Chodci nebylo ani památky. Plakal a dlouho...
Rozhodl se že už tento kraj není jeho domovem a vyrazil do sousedních zemí... Zemí Andarijských. Zde po nějaké době našel pár přátel a jednou se hodlá pomstít...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Gamer - 3

Celkom dobré len si prosím odstráň tie veci čo máš na spodku.
Heratrix - 2

Bohové, k čemu ti skřeti zas?! Úplně pokazili vyznění příběhu, škoda, jinak by to bylo pěkné (i když je to napůl perníková chaloupka a zbytek další pohádková klišé). A nějaké konzistentní vysvětlení, proč dítě od milujících rodičů uteče k cizímu hraničářovi? Pak to chce taky vychytat chyby a smazat hlášky z mailu. Pak to může v klidu aspirovat i na 4*
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 2: 1x
známka 3: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist