Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Gastro

-> Charakterník

obrázek postavyPříběh pobuřujícího hraničáře Gastra, jehož choromyslné chování a rozpačité jednání zapříčinilo mnoho malicherných a dobrodružných situací v jeho nestálém životě. Jestli jeho cesta osudem už vyhasla není jisté. I tak nemá nikdo ponětí, z kama se vůbec tenhle rozpustilý elf vzal, přestože po několika svých těžkopádných činech a výtržností, se stal vynikajícím krotitelem a stopařským mistrem, známým po širokém okolí.

„Útržek z cesty“
Padělanou mincí zaplatil mostné a zabočil hned do první uličky vlevo za mostem, poněvadž tam má v hospodě U Stříbrného sumce podat zprávu. V hlavě mu pořád probíhá představa o jeho vytouženém snu, který bohužel je prozatím jen mlhavou vidinou.
Mrazík ho štípe do prstů. Přidává do kroku. Včera bylo prvního prosince. Řeka ještě není zamrzlá - byl by šel přes led, škoda i toho falešného peníze.
Hospoda U Stříbrného sumce má přiléhavé jméno. Vchází se rovnou z ulice dvojími dveřmi: vnější se otvírají ven a druhé dovnitř. V létě jsou oboje dokořán otevřené a chodci v ulici slyší z hospůdky cinkat korbele a cítí vůni rožněných pochoutek. Nyní v zimě však jsou oboje dveře zavřené. Lucerna visící z umně kovaného ramene, se zmítá chladným větrem vanoucím od řeky. Nálevna je takřka kruhová místnost, klenutá a malá, bez oken a kuchyně. Tísní se tam jenom pět drobných stolků. Hospodský zrovna sedí u svého pultu a kolem sebe je obklopen několika sudy nejžádanějších vín. Mladý a urostlý elf sem jde nerad, ačkoli tak znamenité víno jako tady nalévali jen v jeho rodné zemi. Jde pevným krokem, odhodlán otevřít dvojité dveře hospody U Stříbrného sumce.
Vstoupí a spěšně se rozhlédne nálevnou. U krbu sedí tři nevýrazní členové spolku Přístavní podloudníci, sestrkují hlavy dohromady a tlumeným hlasem hovoří o něčem zřejmě vzrušujícím, jak lze soudit z jejich výrazů.
Gastrem projede strach. Třeba mluví o mně, že už mě měštské stráže vypátrali. Že mě uvězní, ba dokonce pověsí.
Rychle k nim přistoupí:
„Co je?“ ptá se nedočkavě.
„Musíme okamžitě odplout z města,“ odpoví Korgan, podsaditý chlap šedivé pleti a černých kudrnatých vousů, troufalý lupič, jehož úsměv připomíná vyceněné zuby šelmy.
„Aspoň dovezeme ten náš náklad do Thyrisu,“ přikývne Valygar řečený spíše Pašík. Má širokou tvář přitroublého venkovana a očka zalitá sádlem. Řídké tuhé plavé vlasy se mu ježí na veliké hlavě jako praseti štětiny a směle vyklenutý.
„Jo konečně zase do země Andarijské,“ dodá Todd zvaný Nafrk. Je krasavec mezi podloudníky, tmavovlasý s očima smyslně přimhouřenýma a s knírem švihácky zdviženým.
Gastro se sotva napije, tak rozrušený novinkami.
„Jen to dopiju a půjdu do přístavu za kapitánem. Vyrazíme hned za setmění. Gastro popluješ s náma.“ Korgan v tu chvíly dopil svoji číši vína a kvapným krokem odešel z krčmy. U dveří pískl na Valygara ať srovná zbývající dva členy na výpravu.

„Plavba do Thyrisu“
Nic co by se dalo tak na okraj zvěčnit jako nadcházející situace o životě malicherného a mírně přitroublého Gastra. Plavba byla zajímavá asi tak jako hrající elf na harfu o líbankách.

„Procházka novým světem“
V tu dobu bylo mlhavé ráno a už se pomalu rozednívalo, když v přístavu zrovna zakotvila jedna starší loď, která prodělala už mnoho plaveb po širém moři.
Gastro sestoupil z můstku a porozhlídl se kolem sebe.
Thyris!
Město, kde začne moje nová pouť po tajuplném světě; město, které se stane mým novým domovem, kde se přece jen budu muset nachvíly naučit něco novýho a pobýt pár dní, však já chci hlavně cestovat a prozkoumávat další krajiny a navštívit další překrásné města oné země. Já budu dobrodruhem!
Zahalený elf prohodil hlavou a pokračoval dál v toulání přístavní čtvrtí. Vytratil se úplně z dohledu své bývalé skupince, ve které víceméně dělal spíše jen poslíčka s důležitýma informacema a na jeho talent se zacházením lukem nebo ohledně jeho všeobecného umu co se týkalo znalostí zvěře v přírodě se každý ze spolku na elfa díval s opovržením. Přece jen to je spolek podloudníků, zlodějů a vychytralých obchodníků, kterým jde jen o nadusaný měšec plných zlaťáků. Na něj si už potom ani nevzpomenou. Gastro i nadále přemítá o jeho minulém nudném životě ve spolku a líně se prochází po světlých uličkách a na oko se dívá po pískovcových domech, z níchž pokaždé se mu nějaký nepozdával k noclehu nebo kvůli nepřípustné ceně.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Fafner - 4

Zajímavé, pěkně popisné, plus za přívlastky. Mínus za občasné gramatické chyby. Doporučuji vylepšit slovosled a gramatiku. Přesto je to ucházející příběh.
Heratrix - 4

Podepisuju, co napsal Fafner. Dobře našlápnuto i na 5*, jestli příběh upravíš, pošli SZ.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 2x

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist