Kdesi daleko na severu, v krajině tak drsné, kde mohou žít jen ti nejotrlejší se narodil malý barbar Wix, po rodičích zdědil příjmení Firwaen, avšak to je jediné co mu po nich zůstalo. Než je stihl vůbec poznat, zmizeli a nikdy o nich už neslyšel.
O Wixe se starala jeho babička, které on sám říkal Babi. Ačkoliv to byla přísná žena, byla jediná, která Wixe skutečně podporovala, což se mělo později ukázat jako velmi složité. Nikoho jiného vlastně ani Wix neměl, dědeček už dávno odcestoval do říše předků, sestry a bratři dávno vyrostli a odcestovali neznámo kam.
Kapitola 2.
Jak malý Wix rostl, začal si všímat, že je jiný než ostaní barbaři. Jeho vrstevníci rádi trávili čas potyčkami, mlácením se a různými dalšími bojůvkami, jak je toho u barbarů ostatně zvykem. Wixe ale na toto moc neužilo, často mizel na celý den, aniž by někdo věděl co dělá. Chodíval do lesů a poznával přírodu.
Jednou se po takové výpravě vrátil domů, kde na něj čekala tlupa jeho vrstevníků. "Aááá, kdo to být? Wix, nemlátivka? Mizet, protože bát. Ukázat, že ty patřit mezi my!! Jít pro nakládačka!" Tlupa barbarů se rozeběhla proti Wixovi. "Kéž tu nebýt! Kdyby mě nevidět!", pomyslel si ve strachu Wix. Nevěděl však, že se mu jeho přání splnilo. Tlupa barbarů, která ho chtěla zmrzačit stála necelý metr od něj a nevěřícně koukala, kam zmizel. Wix na nic nečekal a utekl pryč, avšak uvědomil si, že se stalo něco zvláštního a skutečně, toho dne se poprvé střetl s magií.
Kapitola 3.
Nikdo o něm nevěděl několik dní, všichni si mysleli, že následoval svého děda do země předků. Náhodou ho, ale našli při lovu a dovedli ho domů. Od té doby trávil ještě více času pryč. Něco ho lákalo do lesů. Měl pocit že rozumí zvířatům, která tam žijí, cítil klid a mír.
Jednoho dne seděl pod stromem a zničeho nic mu ve sněhu u nohou vyrostla krásná, červená květina. Jak moc byl Wix překvapen, když v životě něco takového neviděl. V kraji barbarů, totiž květiny nerostou. Všude je sníh, sníh a zase jen sníh. Wix celý překvapený květinu opatrně vzal i s promrzlou půdou a hnal se za babičkou. Sotva ho viděla s květinou v ruce, padla k zemi jako kus kamene. Probrala se až po pár hodinách. Byla to velmi moudrá žena, a plně pochopila co se stalo. Barbar, který ovládá magii? Kdo to kdy viděl? Co si pomyslí ostatní?
Kapitola 4.
Od té doby nepouštěla Wixe z chýše. Bála se co by se malému Wixovi stalo, kdyby to zjistili ostatní. Byl by vyhnán a patrně by dlouho nepřežil, myslela si. Avšak s Wixovou neustálou přítomnosti v chýši se začaly dít nepředvídatelné věci. Jednou praskla všechna okna, podruhé zas byl celý strop pokrytý kvítím, jindy zas bylo vše pokryté ledem. Jedno však bylo jisté, Wixovy magické schopnosti dne ode dne sílily a už dlouho nebylo možné ho schovávat. Proto babička, udělala poslední věc kterou mohla udělat. Jednoho dne řekla Wixovi, ať se přichystá na cestu, sbalila mu jídlo a vyrazili temnou nocí neznámo kam.
Babička mu cestou vyprávěla o jakýchsi stvořeních - elfech. Žijí kdesi na jihu, neznámo kde, v místech kde žádný barbar nebyl. Prý mají podobné schopnosti jako má Wix, možná by mu mohli pomoci. Avšak si nebyla jistá jestli vůbec existují. Tyto povídačky jsou velmi staré a kdoví, co je na nich pravdy. Dovedla Wixe až na hranice barbarů. Tam se s ním rozloučila a řekla mu, že je na něj moc pyšná a ať jí nikde nedělá ostudu.
Kapitola 5.
Wix se svému osudu nebránil, sám ostatně věděl, že je jiný a že by jeho přítomnost ve vsi nedělala dobrotu. Vydal se na cestu. Putoval dny, měsíce, zdálo se to nekonečné. Cesta byla velmi nebezpečná, v noci byly slyšet zvuky dravé zvěře, avšak na Wixe si nikdy netroufla. Po dlouhém putování Wix došel tam kam měl namířeno, do říše elfů. Jeho nadšení nelze slovy popsat, doufal, že konečně najde klid a ovládne svoje schopnosti. Jak rychle vystřízlivěl, když zjistil, že elfové mu nepomůžou. Magie prý tak primitivním tvorům jako jsou barbaři neslouží a ze země zaslíbené byl vyhnán.
Wix, celý zklamaný putoval krajinou. Přál si aby jeho schopnosti zmizely, aby se mohl vrátit k babičce a žít jako každý jiný barbar. Vydal se směrem na sever, ale pravděpodobně ztratil správnou cestu, možná to byla jen náhoda, nebo si to tak přál osud, ale ocitl se v jiných končinách, kdesi u města které se jmenuje Lewan.
Kapitola 6.
Jaké překvapení se ho chopilo, když zjistil, že zde žijí lidé, barbaři a elfové dohromady. Dokonce v jakési symbióze, až na několik vyjímek. Rozhodl se, že se zde usadí a třeba najde, někoho kdo mu pomůže. Skutečně se tak stalo, Wix našel spoustu poutníků, kteří mu byli nápomocni. A tak se začal Wix Firwaen učit magickým dovednostem, nezapomněl ale na svoji babičku, a snaží se, aby na něj mohla být pořád stále hrdá.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Kapitola 1. 