Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Barak

-> Charakterník

obrázek postavyNoc byla temná a nad Imerem zářily tisíce hvězd. Uprostřed vesnice plápolal veliký oheň, kolem kterého se shromáždili muži, ženy i děti. Staří barukové popíjeli medovinu, mladší přikládali do ohně a ti nejmenší netrpělivě čekali na další vyprávění. Mezi nimi seděl i malý Barak, rozcuchaný chlapec, který ze všeho nejraději poslouchal příběhy o dávných hrdinech, strašlivých nestvůrách a slavných bitvách.

Starý skald se pohodlně usadil na kožešině, vedle rudovlasé dívky, přiložil do ohně poleno a dlouze se napil medoviny. Chvíli si prohlížel shromážděné tváře, lišácky se zazubil na dívku vedle sebe, pak si odkašlal a spustil.

„Hum! Vy poslouchat! Já vyprávět příběh o velký baruk! On jmenovat se Gorak! Gorak být silný baruk! On vidět nepřítel, on nečekat, rovnou bum! Gorak věřit v čest a síla. Když někdo zradit, Gorak neodpouštět, on jít a udělat bum bum. Žádný řeči, jen činy! Gorak žít pro dobrodružák a sláva, vždy připraven bojovat!

Jeden den Gorak sedět u ohně a jíst maso, když slyšet křik. Přiběhnout stará žena, říkat: ‚Zbojníci! Oni ukrást moje ovce!‘ Gorak zamračit se, vzít svůj velký meč a jít do lesa.
V lese najít stopy, sledovat je až k tábořiště zbojník. Oni smát se a jíst ovci. Gorak přikrčit se, čekat chvíli. Pak skočit do středu tábora, křičet: ‚Vrátit ovci, nebo dostat bum bum!‘
Zbojníci smát se, ale Gorak už mít první bum! Meč svištět, jeden zbojník padnout. Ostatní vidět, že Gorak nežertovat. Oni zkusit bojovat, ale Gorak silný a rychlý! Jeden po druhém padnout, až zůstat jen vůdce.
Vůdce prosit o život, Gorak říkat: ‚Vrátit ovci a zmizet! Nebo další bum bum!‘ Zbojník utíkat, ovce zůstat. Gorak vzít ovce a vrátit ji stará žena. Ona nevěřícně koukat na pečená ovce, ale děkovat. Gorak kývnout hlavou a vrátit se ke svůj oheň. On vědět, že spravedlnost udělána a ovce v bezpečí!

Hum! A vy myslet, že to velký čin? To být jen jeden z první dobrodružák Gorak! On potom zabít mnoho nepřítel, porazit velký náčelník, bojovat s obr a získat velká sláva! Jeho jméno znát všechny kmeny! Gorak být velký baruk! Gorak být legenda!“

Skald se odmlčel, mohutně si říhl a dopil medovinu. Kolem ohně se ozval smích a souhlasné hučení. Jeden z bojovníků začal vyprávět vlastní příhodu, jiný se dožadoval dalšího pití a děti se postupně rozutekly ke svým matkám. Jen malý Barak zůstal sedět na svém místě. Hleděl do plamenů a představoval si Goraka s velikým mečem, jak stojí uprostřed nepřátel. V duchu viděl i sebe, o něco staršího a mnohem silnějšího, jak se prodírá nepřátelskými řadami a jedinou ranou sráží obrovského válečníka k zemi.

Když oheň začal pohasínat a vesnice se pomalu ukládala ke spánku, Barak se konečně zvedl. Cestou domů se ještě jednou ohlédl k ohništi, kde starý skald právě usínal s ohlodanou kostí, prázdným pohárem v ruce a hromádkou guláše pod sebou. Jako každý malý baruk si představoval, že jednou se o něm také budou vyprávět takové příběhy. Že jednou bude velký baruk, silnější než Gorak. Nebo otec! Bude bojovat s obry, porážet nepřátele a že jeho jméno budou znát všechny kmeny.

A možná jednou potká i skutečného draka.
Barak se při té představě spokojeně pousmál a tiše si pro sebe zamumlal:
„Hum. Jednou i dračice dostat bum bum.“

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2026 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist