Býval jsem dřevorubcem. Ale to bylo před mnoha lety, kdy ještě žila moje žena. Bydleli jsme v malé útulné chaloupce, nedaleko lesa, ve kterém se prohánělo mnoho zvěře. Patřili jsme do menšího království, kde vládl velice hodný, avšak velmi starý král Rhodan II. Byl to král velice spravedlivý a svými poddanými milovaný.
Jeho jediný syn a následník trůnu byl však z jiného těsta. Mladý princ byl namyšlený, zlý a stále mu bylo království málo. Jednou se zapletl kvůli penězům s nebezpečnými loupežníky a při souboji s jejich vůdcem byl zabit. Král byl zoufalý a velice nešťastný. V té době vypukl v celé zemi mor. Bohužel rychle se šířil až jednoho dne se na trhu nakazila i moje žena. Stejně tak, jako ostatní nemocní, musela do lazaretu, kde bylo o ně dobře postaráno. Bohužel jednoho zimního dne, jsem obdržel od královského posla dopis. Po otevření jsem propukl v pláč. Psalo se v něm, že moje žena zemřela. Za několik dní se konal na městském hřbitově pohřeb, po kterém jsem se rozhodl, že už zde nemohu žít. Sbalil jsem své věci a peníze a odešel začít nový život do jiného kraje.
Cesta to byla dlouhá, někdy nebezpečná, ale dostal jsem se do Andarie, kde jsem si pronajal v místním hostinci na pár dní pokoj a začal prozkoumávat zdejší kraj.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
