Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Thijs Verwest

-> Charakterník

obrázek postavyBylo pozdě odpoledne, ale do soumraku ještě daleko.
Malý chlapec si hrál na louce za domem. Pobíhal, poskakoval a neobratně šermoval malým klacíkem, přičemž pokukoval do nedalekého lesa.
Najednou se zastavil čelem k lesu, přimhouřil oči a významně švihnul klacíkem.
“Pff, prý nesmím, prý jsem ještě moc malý a je to nebezpečné.”
“Vždyť už mně bude osm roků, co by se mi tak mohlo stát?” řekl, rozhlédl se a s odhodláním pomalu vykročil.
Odvaha se malému Thijsovi odepřít nedala. Stejně jako naivita…

Jeho otec byl člověk a matka elfka - a jelikož ve věcech smíšených svazků jsou lidé ještě poněkud tolerantnější než elfové, po jeho narození se přestěhovali na okraj lidské osady, nedaleko hustého lesa.
Mezi dětmi Thijs moc kamarádů neměl, byl jedináček a tak trochu samotář, takže si vystačil s vlastní představivostí.

S každým krokem směrem k lesu se ho zmocňovala nervozita.
“Neměl jsem fakt radši zůstat doma? Co když… ale ne, vždyť se podívám jen na kraj a pak se hned vrátím, nikdo si ani nevšimne že jsem byl pryč!” pomyslel si chlapec.
Pod nohama mu praskaly suché větvičky a šustilo listí. Opatrně se rozhlížel a naslouchal zpěvu ptáků. Lehce přidal do kroku, osmělil se a tu švihnul klacíkem do keře, tady do tenké větve a představoval si jak jako neohrožený rytíř bojuje s neřádstvem lidským i nelidským.
Zabraný do svých “bojů” úplně ztratil pojem o čase a že nevidí okraj lesa si všimnul teprve když se začalo stmívat. Veselé zpívání ptáčků vystřídalo houkání sov a vytí vlků. Chlapci začal běhat mráz po zádech. Nervózně se rozhlédl a přemýšlel kterým směrem je vlastně domov.

Ze strnulosti ho vytrhlo zašustění nedalekého křoví. Otočil se. Slyšel už jen zachrochtání a vyřítil se na něj divočák.
Chlapec vykřikl a dal se na útěk. Klopýtal přes cestičku a rychle oddychoval.
Bylo mu jasné že na jeho krátkých nožkách nemá šanci utéct.
“Vylezu na strom!” pomyslel si a seběhnul z cestičky.
Už si vyhlédl příhodný strom, s nízko rostoucími větvemi, ale než se k němu zvládnul přiblížit, zakopnul o kořen, udělal dva kotrmelce a rozplácl se jak široký, tak dlouhý. Udýchaný a vystrašený se jen schoulil do klubíčka.
Slyšel jak se dusot kopýtek blíží. Pevně stisknul kolena a hlavu vtáhnul mezi ramena. Pomyslel na rodiče a proč je neposlechl. Stiskl zuby a rozklepal se. Dusot se blížil.
A ne jeden. Najednou dokázal rozpoznat ještě další dupání. To se blížilo ze strany. A bylo doprovázeno zlověstným vrčením…
“Vlk! Teď je se mnou ámen!” problesklo chlapci hlavou.

Tupá rána. Šustění jehličí a listí. Směs kvičení a vrčení. Štěkot.
Chlapec pootevřel uslzená očka. Viděl vlka, zakousnutého divočákovi do kůže na krku. Kanec sebou divoce škubal a snažil se ze sevření vysvobodit. Obrovské vlčí packy mu dopadly na hřbet. V tom chlapci svitla jiskřička naděje. Otřel si slzy a začal se pomalu zvedat. “Strom!” vzpomněl si.
Než se však zvládnul pořádně vzpamatovat a uklidnit, nakopl kanec vlka do slabin. Vlk vyštěkl a povolil sevření. Kanec se vysmekl, dupnul vlkovi na zadní packu a rozběhl se. Směrem na Thijse. Chlapec stihnul jen vykřiknout a dát ruce před obličej.

-šup, šup, šup-
Mezi chlapce a divočáka dopadly v rychlém sledu tři šípy, které vytvořily něco jako malou palisádu a odklonily směr prchajícího kance do nedalekého houští, ve kterém zmizel. Chlapec mezitím úlekem nadskočil a plácnul sebou na zadek.

-Hvízdnutí-
Chlapec se nevěřícně otočil a uviděl postavu v kápi, ke které se, kulhavým krokem, poslušně blížil potlučený vlk.
Muž si pověsil krátký luk přes rameno, podíval se na zvíře a začal něco nesrozumitelného mumlat, při čemž dělal rukou gesta. Chlapec viděl jak se levá zadní packa, majestátního zvířete, začala rovnat opět do přirozené polohy a přestože na tlapku ještě před chvílí nemohl ani došlápnout, teď se dvakrát otočil kolem své osy, poskočil a posadil se s vyplazeným jazykem po boku neznámého muže.
“Páni!” vydechnul s vytřeštěnými oči ohromený chlapec.

“Neboj se.” povídá muž, odhrnujíc si kápi z obličeje. Usmál se a pomohl chlapci na nohy.
“Copak jsi tu hledal?” zeptal se. Chlapec jen zíral s otevřenou pusou a těkal pohledem mezi mužem a šedým vlkem.
“Jsem Tyarnach.” pokračoval muž. “Strážce lesa.”
“Vy…vy…jste druid!” vykoktal chlapec.
Tyarnach se rozesmál. “A ty jsi neopatrné, hlučné přetrdílo, které mi ruší zvířata v lese!”
“Copak tě otec neučil, že les není na hraní? Pojď, doprovodím tě domů, Thijsi.”
“No..říkal mi to, ale já myslel…počkat, v-vy víte jak se jmenuju?” řekl udivený chlapec.
Druid se usmál. “Myslíš si, že když žiju v lese, že jsem nějaký barbar a neznám své sousedy?” řekl a vysadil Thijse na hřbet svého vlka. “Pořád děláš zbytečný hluk, musíš se naučit našlapovat v souladu s přírodou, pokud chceš navštěvovat les.”
Chlapec beze slova seděl a jen přikyvoval. V hlavě se mu ale vířilo takové množství myšlenek! “Mít tak takového vlka! Umět takhle střílet z luku! Léčit pomocí magie! To by bylo, panečku!”
“Můžete mě taky naučit, jak být druidem, pane Tyarnachu?” špitl tiše chlapec.

Došli na okraj lesa. Muž sundal chlapce z vlčího hřbetu, přimhouřil oči a přeměřil ho pohledem. “Jak být druidem…” začal pomalu “...není něco, co se dá naučit.”
“Já tě můžu naučit jak správně zacházet s lukem, jak rozpoznat léčivé byliny a vyhnout se jedovatým, můžu ti vyprávět o zvířatech, zasvětit tě do tajů magie. Ale záleží jen na tobě, jak tyto informace využiješ - jestli pro vlastní prospěch, nebo prospěch přírody. A samozřejmě záleží i na tvojí vůli.”
“Povím ti jak to bude - teď půjdeš domů, vyřídíš mé pozdravy svému otci a budeš se od něj učit, budeš ho poslouchat a respektovat ho. A až dospěješ a stále si budeš skutečně přát splynout s Gaiou, znovu se setkáme. Teď jdi.” Chlapec se uklonil a rozběhl se směrem k domovu.


Ranní rozbřesk. Slunce začíná olizovat vrcholky stromů. Na okraji lesa stojí mohutný muž. Nasazuje zlatavou kápi.
“Tak, starý příteli, jsem připraven.” pomyslí si Thijs a vykročí. Neslyšně.


návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2022 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist