Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Tenglir

-> Charakterník

obrázek postavyNa okraji Lewanských hvozdů čas od času mihne se stvoření Nistřino. Špičaté uši, pevné našedlé vlasy, protáhlý obličej, postavou nevyčnívající ani nezanikající v tomto světě. Lesní Elfové na tomto okrají mají své příbytky. Částečně zapuštěná dřevěná stavba do země se střechou pokrytou mechem je typickým domovem těchto tvorů. Na celý dům stačila jen dvě okna. Jejich zrak byl ostrý i v přítmí. Zrovna v jednom takovém s oválnými okny a oválnými dveřmi se zdobeným kováním žila jedna rodina. Po vstupu dveřmi jste se dostali do dlouhé chodby ústící do obrovského sálu, který tvořil střed domu s jedním obrovským oknem ve střeše. Po oválné místnosti jste mohli napočítat šestero dveří. Jedny vedli do kuchyně s druhým oknem, druhé dveře ty schovávali zásoby jídla. Za dalšími dveřmi se schovávaly pokoje, první z generace toho rodu stařecký pár měl jeden pokoj, druhá generace tohoto rodu otec a matka našeho dítka měli další pokoj. Poslední dva pokoje skrývali 7 neposedných ratolestí, 3 dívky a 4 chlapce. Mezi chlapci druhý nejmladší jmenoval se Tenglir. Ostatní sourozenci si z Tenglira pořád jen utahovaly. Říkali mu „hluchý pes co neštěká“ anebo taky „pomalý šnek“. On totiž nikdy nevynikal schopnostmi elfů. Nebyl ani mrštný ani nikterak silný. Vychrtly a vysoký mladý elf, jenž utíkal s myslí do jiného světa. Byl duchem vždy jinde, ale kde, to ostatní nevěděli.

„Hledejte pořádně“, řekla matka dětí, „jinak nebude nic na večeři“. Celá rodina běhala po lese a hledala houbu rostoucí v zemi. Používali ji jako koření. Všichni s rydlem ryli v zemi a pohrabovali listí.
„Mami, mami, bratříček čaruje!“, křičelo jedno z elfých dětí. A opravdu. Tenglir jakmile zahrábl do země, našel kost. Chtěl se podívat, kterému zvířeti patřila, aby ukázal, že i on rozumí přírodě. Jenže jakmile se jí dotkl, kost se vznesla a začala poletovat okolo něj.

Jak plynul čas, poznával Tenglir další své výjimečné vlastnosti. Dokázal z kosti vyvolat ducha zemřelého. Později dokonce začal i rozumět řeči duchů. To vše postupovalo tak daleko, že se naučil komunikovat s bytostmi a démony z jiných astrálních světů.
Doma se pak vše změnilo. Už se mu neposmívali, naopak se ho báli a o to více se ho stranili. U stolu už nebylo 11 židlí ale jen 10. Ta jedna byla v rohu v přítmí kam plamen krbu ani plamen svíček nedosvítili. Netrvalo dlouho a po dovršení patnácti let rozhodl se opustit dům. Byl už natolik dospělý a soběstačný, že si zabalil jen svých pár knížek a poznámek a odešel. Rodina se jej zřekla. Neměl jim to za zlé, věděl, že nebyl jen pochopen svou rodinou. Za svůj dar byl šťasten. Učil se jej užívat v dobrém.
Jednoho dne se vše obrátilo v dobré. Stalo se to, že …

*příběh je otevřen a list teprve nadepsán*

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist