Ptáte se na můj příběh? *usmál se* Já Vám ho tedy vypovím, přestože si nejsem jistý tím, jestli se ptáte právě na můj příběh. Nejdříve bych se tedy představil,přestože z úcty nosím jméno svého otce, mé pravé jméno zní Armis a Vy se možná se ptáte na příběh mého otce jménem Vajda. Ale rád Vám vypovím příběheh muže, který svou pílí dosáhl ohromných věcí a já mám tu čest být jeho synem.
*odkašlal si*
Naše krev není urozeného původu, ale náš rod nikdy nepohlížel na šlechtu jako na někoho
lepšího, než jsme my všichni.Otec mi vždy říkal, že všichni jsme na svět přišli s holým zadkem a tak se nikdy nad nikoho nepovyšoval.
Můj otec byl obyčejným farmářem, rád se staral o svá pole a dobytek a o mou drahou matku. *posmutněl*
Jak sám rád říkal, farmařina je poctivá práce, na kterou je hrdý, ale osud mu nepřál klidný život.
Jednou když jsem byl ještě kluk k nám přijel posel od jednoho z okolních šlechticů s nabídkou na vykoupení jeho půdy za dobrou cenu, a on sám že může dál žít po svém, ale bude každý rok odvádět část dobytka a úrody. Ale kdepak můj otec ten by se nikdy nevzdal své půdy a poslal posla zpět se zamítavou odpovědí.
Byl sem na něj tehdy hrdý, ale ukázalo se, že mu toto rozhodnutí změní celý život...
Ukázalo se totiž, že zmíněný šlechtic ,,skupuje,, pozemky všech okolo a když ostatní farmáři zjistili, že otec neustoupí, rozhodli se také vydržet. Šlechtic tudíž spatřil v otci hrozbu pro jeho další plány a počkal až bude mimo domov.
Asi dva měsíce po poslově návštěvě jsem jel s otcem na trh prodat přebytky úrody,když jsme se však vrátili našli jsme jen trosky našeho domu a... *odmlčel se* a moji mrtvou matku.
Toto byl zlom, díky kterému jste dnes za mnou vlastně dnes přišli. Otec mě dal k mému strýci, sám vzal dědovu zbroj a meč a šel se pomstít.
*upil vína*
Tiše se tehdy proplížil do jeho panství, přehodil přes sebe plášť sluhy a čekal.
Čekal až se s ním ocitne sám... Po dlouhém čekání se nakonec po večeři dočkal, zamkl dveře,tasil meč a vyzval jej aby učinil totéž. Po prý krátké bitce stál otec nad ním, vrahem jeho ženy, a držel mu svůj meč u krku. Možná by jste řekli, že jej podřezal, ale to nebyl styl mého otce, rozkázal mu aby sebral kousek pergamenu a brk s inkoustem a napsal doznání ke všem svým ohavným činům a dal tam svou pečeť. Poté prostě odešel.
Následující den odnesl jeho dozání k soudci a vrah mé matky dodnes sedí za mřížemi.
*usmál se*
Tak toto je příběh mého otce, díky kterému vykonal vše to co jste o něm slyšeli a co Vás sem dnes přivedlo. Když se pozorněji podíváte, tak spatříte otcovu zbroj a meč, který teď hrdě nosím, a doufám, že jednou se stanu takovým mužem, jako byl můj otec.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Heratrix - 3
Zajímavě podané, přehledné, ale škoda těch chyb a záplavy teček
Ptáte se na můj příběh? *usmál se* Já Vám ho tedy vypovím, přestože si nejsem jistý tím, jestli se ptáte právě na můj příběh. Nejdříve bych se tedy představil,přestože z úcty nosím jméno svého otce, mé pravé jméno zní Armis a Vy se možná se ptáte na příběh mého otce jménem Vajda. Ale rád Vám vypovím příběheh muže, který svou pílí dosáhl ohromných věcí a já mám tu čest být jeho synem.