Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Arthon le Scarp

-> Charakterník

obrázek postavyProcházím se bitevním polem, všude jsou mrtví žoldnéři, rytíři spálení silou magie, rozsekaní ostřím zbraní. Arci mág Xales, ale přežil, musím utéct, utéct do jiné země kde o našem království ani neslyšeli, bude mě hledat. Chce mě vidět v kaluži krve.
Vyrůstal jsem ve městě Stongam, můj otec byl městský kovář a matka byla služkou místního šlechtice. Bohužel víc než mě, milovali peníze a pro ně by udělali cokoliv. Původně jsem měl být kovář po otci, v 15 letech se u mě objevili jisté magické schopnosti. Hned jak to zjistili rodiče začali se pídit jak to nejlépe zpeněžit. Jednoho večera se před našimi dveřmi objevil muž v černé róbě. Přes kápi mu nebylo vidět do obličeje, podle hlasu se jednalo o staršího muže. Prohlédl si mě a hodil před naše dveře tři měšce zlaťáků.
Matka vyběhla se slovy: „Děkuji vám pane, jsem ráda, že jste dodržel to, na čem jsme se domluvili.“
A vešla zpět do domu. Venku sem stál jen já, zmatený 15 letý hoch s cizím mužem, který ke mně přistoupil a pravil:
„Nu chlapče život je svině, tví rodiče tě prodali do služeb bratrstva. Nyní si našim majetkem pojď , čeká nás dlouhá cesta.“, dořekl a přivedl přede mě koně.
Naskočili jsme na koně a jeli celou noc. Projížděli jsme kraji ve kterých jsem nikdy nebyl. Při rozbřesku jsme dorazili k magické tvrzi. Magie byla viditelná pouhým okem, bylo to něco neskutečného. Před tvrzí byly na kůlech napíchnutá a zohavená lidská těla.“Tito lidé se vzepřeli našemu pánu“, pověděl muž. “No co žádné místo není dokonalé“, řekl jsem si v duchu a vjel do tvrze. Na nádvoří bylo mnoho mladíků mého věku. „Sesedni z koně a postav se k nim, poté vyčkej na pánovo uvítání.“, pravil muž a poté odvedl koně. Po chvíli z honosného domu uprostřed tvrze vyšel postarší muž s lesklou průhlednou holí rudé barvy.
Předstoupil před nás a začal hovořit: „Vítám vás v magické tvrzi bratrstva Scarp mí nadějní kouzelníci. Jste děti, které vaši rodiče prodali za pár zlatek, děti hamounů. Ujal jsem se vás, protože ve vás vidím naději! Naději na zlepšení tohoto světa! Projdete tvrdým výcvikem, někteří z vás zemřou . Mé jméno je Xales nyní jsem váš pán a poručík.“, prohlédl si vystrašené tváře mladíků a dodal: „Váš výcvik právě začal“.
Po dokončení této věty vešla na nádvoří skupinka stráží a začala nás rozdělovat po dvojicích. Každému byl přidělen určitý druh magie. Mě byla přidělena magie ochran a znovuzrození. Netušil jsem co to sice znamená, ale byl jsem rád, že se něco naučím. Roky ubíhaly a my sílili po psychické či fyzické stránce. Trénovaly jsme od úsvitu do soumraku, při nekázni jsme nedostali jídlo. Fyzické tresty nebyly výjimkou. Občas v noci šel slyšet z nádvoří nářek a křik, ráno tam byly zaschlé kaluže krve.Žili jsme ve strachu, ale plnili jsme to, co bylo po nás požadováno. Jednoho dne nás nechal všechny Xales nastoupit na nádvoří. Bylo nás míň než na začátku toho všeho.
„Rád vidím jak jste se zdokonalili, zesílili a zmoudřeli. Ne všichni toto dokázali, jejich trestem za to byla smrt. „Nyní jste se stali mistry v jednom magickém oboru.“, všem se ukázal úsměv na rtech.Nyní se rozdělíte na skupinky po 6 lidech, každá skupinka dostane nějaký úkol, který musí splnit. Nuže do toho mágové!“.
Rozdělili nás do skupin, naší skupince velel mistr Leomar.“Došlo ke krádeži pánova obilí, našim úkolem je chytit zloděje a spravedlivě potrestat. Vyzvedněte si ve stájích každý koně, vyjedeme.“, hned poté jsme se vydali do stájí a vyjeli. Po dvou dnech jízdy jsme projížděli neznámou vesnicí, když mistr zpomalil a vykřikl“Stát! Jsme na místě, zde někde se ukrývá ona zlodějka.“, zastavili jsme a sesedli z koní.
Mistr Leomar zabušil na dveře. „Otevřete dveře!“,zvolal Leomar.“Jděte pryč, nestojím o problémy“, ozval se zpozadveří ženský hlas. „V tomto domě se schovává zlodějka, jestli neotevřete dveře vyrazíme je!“, pokračoval Leomar.“Lež! Samá lež, jděte pryč“. To už mistr nevydržel, vyřkl magickou formuli a dveře se rozletěli, zbyl z nich jen ohořelý rám. Za dveřmi stála mladá, krásná žena, se světlými dlouhými vlasy v prostých vesnických šatech a a dýkou v ruce. „Nechci mít nic s vašim šíleným bratrstvem, vypadněte od mého domu!“, vykřikla bezradně. Jeden z členů vyřkl další formuli a dýka vyletěla ženě z ruky a zabodla se do stropu.“Arthone Olmere zabte ji! Počkáme na vás u koní.“, nevěřícně jsem se podíval na mistra, nechápal jsem proč máme zabíjet. Vešli jsme do domu, žena začla ustupovat do rohu místnosti.“Zabiješ ji ty nebo já?“, pravil Olmer.“Nechci ji zabít“, pravil jsem. Olmer se na mě výhružně podíval“Chceš se protivit příkazu mistra?! Zrovna ty jeden z nejnadanějších kouzelniků? Budu to muset mistrovi sdělit. “.“Zabiji ji tedy já, když ty k tomu nemáš dostatek odvahy“, dodal opovržlivě a začal provádět útočné kouzlo. Začal jsem soustředit všechnu svou energii do nejsilnějšího kouzla co jsem znal. Čas se kolem mě najednou zastavil, toto kouzlo fungovalo jen na malý okruh, ale členy venku naštěstí postihlo také.
Onu neznámou jsem vyhoupl na koně a ujížděl nejdál co to jen šlo. Po chvíli jsem pocítil konec kouzla. Hromový výbuch se ozval za našimi zády, asi jak bojové kouzlo dopadlo na stěnu domu. Určitě už ví, co se stalo. Budou nás hledat. Kráska se po chvíli probudila. Nevěřícně se rozhlédla “Zachránil jsem tě před kouzlem, které mělo způsobit tvou smrt. Doufám, že za to budeš stát“, hned jak jsem to dořekl mi přiletěla facka “No dovol? Pomohla bych si z toho sama, nic s tebou dělat nebudu! Ale děkuji ti, že jsi mi ušetřil práci s tím mágem.Jmenuji se Neora a ty?““Arthon“, odpověděl jsem.“Jsem dcera krále Detha“,pokračovala.“Musíme rychle za ním, jen tam budeme nyní v bezpečí. Naše království čeká válka s tím tvým bratrstvem, proto mě otec ukryl v této zapadlé vesnici.“ Začal jsem to chápat, tato kráska nebyla žádná zlodějka, měla být použita jako nástroj zastrašení. “Bohužel jak jsi nyní viděl, ani tam jsem nebyla v bezpečí. Naší jedinou naději je vyhrát bitvu, která proběhne během několika dní u královského hradu. Pojeďme tam rychle.“, kývl jsem a pokračoval směrem k hradu. Cestou jsem se od Neory dověděl pravdu o bratrstvu, byla to armáda vrahů, krvelačných bestií toužících po krví a tomto království, to vše se stalo z malých děcek, které byly prodáni i mě by čekal stejný osud nebýt dnešního úkolu. Jeli jsme celou noc.
Druhý den k odpoledni jsme už přijížděli k hradu, všude byli zbrojnoši čekající na bitvu, přijeli jsme ještě včas. Neora řekla vše co se stalo Dethovy, ten ke mně přistoupil a pravil: „Jsem ti dlužen mladý příteli zachránil jsi mou jedinou dceru před smrtí, bohužel jediné co ti teď můžu nabídnout, je účast ve válce. Zítra dorazí oddíly bratrstva a začne krvavá lázeň, nejsem si jist jestli jsme schopni tento hrad ubránit. “ „Pomohu vám mám jisté znalosti v obraně proti kouzlům“ „Dobře, to rád slyším, takových lidí není nikdy dost. Budešli cokoliv potřebovat, řekni si, nyní se pojďme připravit na bitvu.“, kývl jsem.
Ráno jsem vstal brzy, ještě před rozbřeskem. V dálce šel už slyšet dusot koní a řinčení mečů o štíty. Bitva se odehraje při krásném dni, slunce bude svítit, krásný to den na bitvu pomyslil jsem si a odebral se do hluboké meditace. Probudil jsem se z ni v pravou chvíli. Všichni už byli nastoupeni a připraveni do boje. Přidal jsem se ke královským mágům, kteří se na vše dívali z hradní věže. Začli připravovat ochranné kouzlo, které by aspoň na chvíli ubránilo hrad před kouzly bratrstva. Nepřítel už byl ve formacích před branami. Byla to obrovská armáda, čítající tisíce pěšáků, bylo zde i bratrstvo a nezbytné katapulty. Začal jsem pochybovat o vítězství.
Ozval se hromový výkřik a žoldáci se rozběhli proti hradu. Byla to sebevražda. Nechápal jsem jak můžou být tak šílení. Lučištníci měly připraveny šípy, aby pokropili blížící se pěšáky.Dřív než pěšáci dorazili k hradbám drtivé střely katapultů, které začali bortit opevnění, některé střely zasáhli i obytné domy uvnitř hradu. Rytíři byli nastoupeni za zavřenou branou, připraveni čelit odporu. Katapulty zasáhli několik lučišníků, poškodili hradbu, ale zatím se to dalo ještě udržet. Mágové bratrstva si stoupli mezitím do kruhu a začali společně vyvolávat nějaké kouzlo. Nikdo z nás netušil jaký dopad bude mít toto kouzlo na bitvu. Dokončili jsme zaříkadlo na ochranu hradu a brána byla taky očarována. Teď ať se nepřítel třese při proboření hradby. Pěšáci dobíhaly k bráně a bratrstvo dokončilo zaříkání. Brána se znenadání sama otevřela, vypadá to že naše kouzlo bylo vyřazeno. Žoldáci začli probíhat branou. Z vrchu na ně padala roztavená smůla, která jim propalovala oči a odkryté části těla, bolestné výkřiky byly z tohoto místa slyšet. Seslal jsem na rytíře zesilující kouzla a ochranné aury. Bojovaly tvrdě dlouho se držely náporu žoldáků. Mágové z věže sesílali ohnivé koule do davu nepřítele. Na zemi se začli povalovat v krvi spálení polomrtví lidé s popálenými hlavami a bez různých častí těl, teď už to začínal být masakr o kterém král mluvil. Sesílal jsem léčivá kouzla jak jen bylo v mých silách. Další střely katapultů se blížili k hradbám.
Nyní až začlo fungovat kouzlo, které jsme se společnými silami mágů vytvořili. Střely se odrazili od neviditelné bariéry a zřítili se do pozic nepřátel. Na dvoře hradu zatím probíhal nekonečný masakr rytíři se drželi, zabíjeli několik nepřátel najednou, ale ti stále nabíhaly do hradu. Začali nás pomalu zatlačovat do chodeb hradu. V tu chvíli se na věži objevila Neora: „Arthe musíme utéct hradní chodbou, hrad bude dobit pospěš!“,vykřikla „Jděte napřed doženu vás.“,Noera smutně kývla a zmizela v útrobách věži. Oba jsme věděli, že se vidíme naposled. Nemohl sem odejít, neměl jsem kam, všude by mě Xales hledal a zde jsme měli možnost to ukončit. Někteří mágové už byli zcela vyčerpáni a nezmohli se na žádné další kouzlo. Z věže šlo vidět jak bratrstvo připravuje další kouzlo, rytíři už byli rozptýleni všude po hradě, lučišníci byli rozsekáni. Se svými dýkami neměli moc šanci proti sekerám a mečům žoldáku. Obloha se setměla a vysoko nad hradeb začal vznikat rudý vír. Schylovalo se ke Konečnému úderu bratrstva. Vzpomněl jsem si, jak jsem se stal mágem, přišel ke mně mistr magie ochrany a podal svitek s nějakým zaklínadlem, tak mocným že ho smím vyslovit jen jednou za svůj život. „Šetři si ho, až bude tvůj život na sklonku se smrtí, vyslov ho a uvidíš jak silná magie ochrany vlastně je“, pravil. Vytáhl jsem z knížky starý, věkem prověřený svitek, který se nejspíš předával z mistra na učně po staletí. V duchu jsem svitek přeletěl očima. „Když ne dnes tak už nikdy“, řekl jsem si v duchu. Vír už byl skoro u věže překrýval celou plochu hradu. Přečetl jsem zaříkadlo a nic, vůbec nic se nestalo.
Podíval jsem se nad sebe. Vír se už řítil na hrad, poklekl jsem a všechnu zbylou energii vyslal na ochranu místa, kde byl vchod do tajné chodby. Těsně poté jsem cítil, jak mě nabral vír a vynesl do výšky. Točil jsem se dokola, hlava mi třeštila a ztrácel jsem vědomí. Chtěl jsem, ať už to skončí a přeci. Najednou jsem byl vymrštěn z víru pryč. Řítil jsem se jako šíp k zemi, bylo jasné že za chvíli přijde smrtelný náraz. Celý můj zpropadený život mi proběh před očima a nyní to tu bylo, něco co mělo přijít až za několik desítek let, přišlo teď s jistým očekáváním. Narazil jsem na tvrdou zem, nárazem se mi rozletěla hlava a najednou byla tma…
Nevím co se potom dělo, ale probudil jsem se jako ze snu. Ležící v bitevním poli, ležel sem vnímající okolí. Díval jsem se na krásnou modrou oblohu. Všechno mě bolelo, hlava třeštila, ale žil jsem. Nechápal jsem jakto, až potom jsem si vzpomněl na vyslovení kouzla ze svitku od mistra, myslel jsem, že se nic nestalo a přitom mi toto kouzlo zachránilo život. Prošel jsem bitevním polem všude mrtví žoldnéři, rytíři spálení silou magie, rozsekáni ostřím zbrani. Xales arcimág bratrstva Scarp tento masakr přežil, musím utéct, utéct do jiné země kde o mě neslyšeli, Xales mě bude hledat, chce vidět mé tělo v kaluži krve, odteď jsem psanec… Arthon z bratrstva Scarp.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Mrakoplas - 5

nápad, styl, atmosféra *zvedla palec nahoru*
Heratrix - 4

Příběh jednoznačně za 5, ale jsem pes na češtinu, počtení mi kazí chybějící čárky v souvětích. Jinak skvělé!
Nexus - 5

Velmi zajímavý příběh, takže se nějaké ty chyby dají tolerovat.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 1x
známka 5: 2x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist