Jelenka se narodila jako člověk. Od malička ji zajímalo, jak by mohla pomáhat ostatním a také milovala všechno, co žilo. Bylo přirozené, že se na hranici adolescence rozhodla stát se kněžkou. Kněžství ji naprosto uspokojovalo a přinášelo to, co od něho očekávala. Pomáhala léčit lidi, elfy i barbary, kteří to potřebovali, starala se o bylinky, které usušila a smíchávala, a starala se o zvířátka. nejvíce milovala kočky a pejsky.
Na prahu dospělosti se bláznivě zamilovala do elfa, jehož věk byl násobně větší než její, přesto však vypadal vitálně a agilně. Regísek jí lásku plně opětoval a tak se stalo, že po několika krátkých slunovratech se slavila svatba. Byla to veliká oslava, spojení rodu elfa a člověka. Jak čas plynul, láska pouze vzkvétala a ukazovala, že věk v takovýchto manželstvích nehraje roli.
V dospělosti se však Jelenka musela odebrat na cestu hlubšího poznání posleství bohů, a tak byl Regísek na chvíli osamocen a potuloval se světem sám, stejně tak Jelenka. Tento čas však již minul a nyní jsou opět spolu. Sdílejí vše dobré i špatné. Mají se rádi.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Jelenka se narodila jako člověk. Od malička ji zajímalo, jak by mohla pomáhat ostatním a také milovala všechno, co žilo. Bylo přirozené, že se na hranici adolescence rozhodla stát se kněžkou. Kněžství ji naprosto uspokojovalo a přinášelo to, co od něho očekávala. Pomáhala léčit lidi, elfy i barbary, kteří to potřebovali, starala se o bylinky, které usušila a smíchávala, a starala se o zvířátka. nejvíce milovala kočky a pejsky.