Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Zuzana Klaar

-> Charakterník

obrázek postavyZAČÁTEK

Moře burácelo a voda měla tmavě černou barvu. Nebe bylo ohnivě rudé. Okolím zněl nářek a výkřiky zoufalství. Na kamenitém břehu ostrova se ve vlnách kolébal dřevěný člun.
,,Nikito, pospěš si! Nezbývá moc času," pobízel ženu ve vysokém stupni těhotenství obrovský muž.
,,Otec mého dítěte je mrtvý, čarodějka již dlouho nevydrží a pak zmizí i můj domov," žena pouze konstatovala fakta. Z očí už ji nekanuli slzy, jen upřeně koukala na zemi za sebou, když ji konečně nasoukal na člun. Držela si pnoucí břicho a prorokovala: ,,Bude jako on."
Bakly udržoval kurz lodi stejným směrem několik dní. Jizvy z boje na ostrově už rozežírala slaná voda a propalovalo slunce. Nikita už jen spala a zásoby docházeli. Provinile si prohlížel její tvář, když ve vodě začalo přibývat skal a útesů. Za jedním větším konečně uviděl pevninu. Když přirazil ke břehu jemně ji pohladil po vlasech a zvedl ze člunu.

DĚTSTVÍ

Od jejich příchodu uplynulo již šest přírodních cyklů. Tenkrát se Baklymu povedlo najít vesnici a v ní i práci u místního dřevorubce. Ten jim nechal malou chatku v lese k bydlení. Dítě které se narodilo byla dívka. Pojmenovali ji Zuzana a on ji přijal za vlastní. Ale Nikita měla tehdy pravdu, ona byla vážně jiné dítě. Byla jako on. Už od mala je pozorovala dospělýma očima, rozuměla každému slovu a měla velmi zvláštní zájmy.
Možná měli něco takového tušit, ale mysleli si že jsou dost daleko od zkázy kterou za sebou nechal Zuzanin otec. Jeho smrt však nemohla zůstat bez následků a bez odplaty. Sic šílenec a vrah, pořád šlechtic slavného rodu. Zuzana byla dole ve vsi u rybářů když našel tělo. Všude po domku byli stopy boje. Nikita Klaar se přeci nedá lehce. Uprostřed místnosti ležela bez dechu, na hrudi vyřízlé písmeno Z. Nebylo pochyb. Spěšně vyhrabal v lese jámu, uložil do ní zabalené tělo, zabalil si a vydal se pro dceru. Dceru která teď byla jen jeho, i když nebyl jejím otcem. Opět vyrazili na cestu. Radostné chvíle v lese už skončily. Zuzana tiskla v náručí psa a dívala se před sebe.

SETKÁNÍ S VÍROU

Bakly byl zručný v mnoha věcech. Kovářství byla jednou z nich. A ač kouzelníky nenáviděl, sám propůjčoval zbraním vlastní kouzla. Čarovat sice neuměl, ale svým zbraním dokázal propůjčit zvláštní moc. Tu meč při útoku začal hořet, palice zmrazila nepřítele a kotlík se nikdy nepropálil. Lidé si o jeho výrobcích vyprávěli široko daleko. Bohužel se to dostalo až za zdi místního opatství. Tou dobou již obcházeli inkvizitoři po kraji a šířili strach a hrůzu. Z čarodějnictví bylo obviněno mnoho nevinných lidí. Nikdo z nich už nežil. Netrvalo dlouho a do kraje přijel inkvizitor Rav. Říkalo se že patří k těm nejkrutějším.
Zuzana toho dne prodávala na trhu jako obvykle. Náhle se atmosféra na rynku změnila. Nebe jako by ztmavlo, dav utichl a zvěř kolem začala naříkat. Branou si razila cestu skupina lidí, oděni v černé, holé hlavy a za nimi jeden na koni. Jediný měl dlouhé bílé vlasy a zarostlou tvář. Na temné robě zářil rudý kříž a na rameni nesl dlouhý meč. Zuzi se na něj zadívala, když však otočil svou tvář a ona spatřila jeho oči dala se na útěk. Nevěděla co ji tak vyděsilo, ale běžela jako o život. Jak se ukázalo oprávněně.
,,Co se stalo děvče moje?" zeptal se s hlubokou vráskou přes čelo prošedivělý obr.
,,Do městečka přišli lidé celý v černém. Vypadali jako mniši. Jejich velitel je děsivý!" vychrlila ze sebe uříceně.
Baklymu ihned došlo odkud vítr fouká. Jedná jeho myšlenka byla že musí zachránit ji. Chytl Zuzanu za ramena a do ruky ji vtiskl její lovecký vak a uzlík s jídlem.
,,Teď utíkej holčičko moje schovej se v lesích a až to unikne." odmlčel se a zadíval se na slzy v jejích očích.
,,Prostě zmiz!" vykřikl Bakly.
Zuzi se jako vždy chtěla vyptávat. A on se ani nedivil, nedal jí však příležitost a vyhnal ji pryč. Oči se mu zaleskly při pomyšlení na to že svůj poklad vidí naposled. Chvíli stál čelem k lesu a když se otočil blížili se tmavé postavy.
Týden se skrývala v lesích a když zaslechla vyzvánět kostelní zvony, připlížila se do města a poslouchala.
,, Na vědomost se dává, že ve jménu božím. Bude zítra za rozbřesku vykonána poprava na usvědčeném čaroději jménem Bakly" po ohlášení muž ještě několikrát zabubnoval. Zuzi jen s obtížemi vyklopýtala z města. Ztěžka dýchala a přes slzy neviděla na cestu.
Příštího rána stála na vrchu nad městem. Pozorovala dav lidí jenž přichází na náměstí. Pak už slyšela jen skandování a viděla obláček černého dýmu z hranice. Bála se sejít až do města a teď musela rychle zmizet. V jedenácti letech zůstala na světě sama.

PUTOVÁNÍ

Když jste skoro dítě, není lehké stát se sirotkem. Pro dívky to však platí dvojnásobně. Zuzka procházela královstvími již tři dlouhé zimy. Lidem se stranila a živila se jak se dalo. Během těch let se stalo i pár událostí na které nebyla zrovna pyšná. A tak se stejně jako když byla dítě, uchylovala pro radu a útěchu do hlubokých hvozdů. Celé hodiny pozorovala zvěř, mapovala krajinu a každou změnu dokázala vytušit podle rostlin. Všechny své poznatky si zaznamenávala do deníků. Pak ale přišli změny, které se vymykali. Zvěř mizela a odtáhla o hodně dřív a sedláci už sklízeli úrodu, byť poloviční velikosti. Pochopila až o pár měsíců později. Sbírala zrovna hojivé byliny proti horkosti, když spatřila černý kouř. Pomalu se plížila blíže k místu odkud vycházel. Zastavila se na pahorku pod nímž stála vesnice. Teď tu ale byli jen trosky a oheň. Mezi zbytky domů ve strachu pobíhali vesničané a nad nimi se tyčili vojáci zašpinění jejích krví. Těsně za ní praskla větvička. Otočila se a pak všechno zčernalo.
Nevěděla za jakou dobu se probrala. Její ruce byli svázané provazem, který se zařezával a kolem ní byli další spoutané ženy. Jeli na voze, v kleci určené pro otroky.
Neputovali nijak dlouho a dorazili do přístavu. Loď plula na širém oceánu několik týdnů a všichni mluvili cizím jazykem. Jediné slovo které pořád opakovali bylo Andarie. Odtušila, že tam mají namířeno. Ač by měla mít nahnáno, vlastně se těšila. Na každý kousek nové země který uvidí, na zvěř v lesích, ale především na nový začátek. A co na tom že jako otrok, to je jen drobnost. Zuzana se slabě pousmála a zadívala se na modrou oblohu plnou racků.

CESTA KE ŠTĚSTÍ

Probudila se když pluli kolem zmrzlé země. Už kličkovali k poloostrovu schovanému za skálou. Překvapilo ji, že kolem nevidí přístav a rušné město. Na malou chvíli se zachvěla, ale snažila se nedat to znát. Molo již bylo na dohled. Na břehu se objevila tlupa po zuby ozbrojených mužů. Začali za lana přitahovat loď a ta prudce přirazila ke dřevu. Klec se znovu odemkla a oni je vyvedly na břeh. Mužů bylo mnoho a Zuzka už uviděla i ohromnou dřevěnou pevnost za nimi. Jejich pohledy byli chtivé a jasné. Hned za molem je hrubě rozdělovali na dvě poloviny. Nikdo s nimi nemluvil. Zuzaninu skupinu tvořili samé mladé dívky, odvedli je do jedné z budov a zamkli. Ženy které zůstaly venku už nikdy neviděla.
Budova jí však velmi překvapila. Všude bylo čisto a Kolem se nesla vůně pivoněk a šeříků. Ze dveří na opačném konci vyšla stará žena.
,, Vítám vás tu, dáme vás do kupy, zítra vás čeká velký den,, zahromovala žena se škodolibým ušklebkem. Avšak nezačalo nic hrozného. Všechny je umyly, navoněli, učesaly a nakonec převlékly do hezkých šatů. Oknem už pronikalo dovnitř ranní slunce a Zuzce se klížily oči. Žena se však vrátila a přikázala k odchodu. U dveří každá z dívek dostala železné okovy na ruce. Vyvedli je na dřevěné pódium ve středu pevnosti. Za okamžik se otevřela brána a dovnitř vcházeli první lidé. Všichni v honosných šatech a s osobní stráží. Tváře skryté, aby je snad nikdo nepoznal. Počet dívek se začal zmenšovat, úměrně tomu se zvětšovala hromada pytlíků s mincemi. Zuzana nehnutě stála, její mysl však pracovala na plné obrátky. Mezi muži jich bylo pár hrůzostrašných. V jejich očích viděla jen krutost a smrt. To by nebylo dobré, dostat se k jednomu z nich. Z úvah ji vyrušila ruka na jejím rameni. Prohlédla si muže od paty až k hlavě. Odhadovala ho na bohatého obchodníka, měl na sobě tmavě červenou róbu vyšívanou zlatem. Zlatem byl vlastně ověšen celý. A co lépe jeho postava byla spíše asimetrická. Asi metr vysoký, asi metr široký. V jeho očích nebyla krutost, ale úlisnost. Zuzka se usmála a podívala se na něj z pod řas. O pár chvil později už jeli kočárem směrem na západ.

MĚSTO

Do města přijeli severní branou. Tady už viděla obchody, domy, měšťany. Silná ruka na ústech a dýka u jejího hrdla však hovořily jasně. Lehce přikývla hlavou a Tlustý své sevření povolil. Celou dobu nemluvil jen si jí prohlížel. Teď však přijížděli k trhu a bohaté obchodní čtvrti. Najednou se mu pusa mohla přetrhnout, ukazoval a chlubil se. Zřejmě mu toho patřilo opravdu mnoho, to jí však nezajímalo. V záchvatu zvedání svého ega zapomněl na ostražitost. Malá zdobená dýka teď ležela na dosah ruky. Zuzaně stačil mžik a nezpozorována dýku ukryla za podvazek. Za okamžik zastavili.
Její očekávání bylo správné, Tlouštík se neobtěžoval ani jídlem, natož koupelí a nechal jí odvést do prvního patra, do ložnice. Sotva vešli dovnitř hodil jí na postel a začal se svlékat. Už to pro něj bylo velmi namáhavé soudě dle sýpání a funění. Dýku mezi tím stihla schovat pod polštář. Už se sápal na postel a k ní. Se vším sebezapřením se usmála a zaklonila hlavu. Muže její přístupnost úplně pobláznila a ve stejnou chvíli kdy bořil upocenou hlavu mezi její prsa, se do jeho krku bořila čepel. Krev jí vlastně příjemně hřála a když ho ze sebe shodila neváhala už ani chvilku. Opatrně otevřela okno a polonahá od krve seskočila na střechu pod ní. Byla už tma a nikdo jí neviděl když se plížila ulicemi neznámého města. Chtěla se dostat co nejdříve pryč, ale u portálu stál muž který ji zastavil. Představil se jako místní hodnostář. Zuzka se už viděla znovu za mřížemi, ale místo toho jí dal oblečení a koně. Ještě od něj zjistila kde že to vlastně je, rozloučila se a rychle zamířila do Andorský hvozdů.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist