Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Kana Zeruen

-> Charakterník

obrázek postavyVe tři hodiny ráno se ozval na celý Lewan křik. Křik novorezené malé elfky. "Je nádherná. Jaké ji dáme jméno Aristeteiro?" Ozval se hrubý, tichý mužský hlas elfa, jehož tvář byla poznamenaná častými boji. "Budeme jí říkat Kana. Je to mé prostřední jméno." Pousmála se vyčerpaná a unavená elfka, která držela svou dceru v náručí. "Už je to dlouho, co se v Lewanu narodilo dítě elfů. Jistě vám dvěma bude dělat velkou radost i starost." Ozvala se kněžka, která pomáhala s porodem. Posbírala prostěradla a ručníky od krve a šla je přeprat. "Girtaraine, opravdu to musíme udělat?" Veselý pohled Aristeteiry vystřídal náhle smutný pohled plný bolesti. Girtarain se narovnal v zádech a přešel k oknu z něhož se zadíval ven do chladné noci. "Bude to tak lepší. Naučí se, co je potřeba a nebude zbytečně trpět. Časem to třeba pochopí." Aristeteira tiskla maličký uzlíček v náručí a po tvářích se jí spustily slzy velké jako hrachy. "Počkej prosím. Aspoň než se naučí chodit a mluvit. Žádám tě aspoň o tohle málo Girtaraine. Je to naše dcera." Elfka se rozplakala úplně. Girtarain zavřel pevně oči a byl rád, že stojí ke své ženě zády. Nedokázal by se dívat na její zlomený pohled. Nedokázal se otočit a říct jí, že to nejde. Že musí jít Kana pryč. Odraz světla v okně ho ale zradil. V odrazu viděl svou ženu, jak drží jejich dceru a jak se na ní dívá a pláče. Ten pohled ho zlomil ve vlastním rozhodnutí. "Tak dobře." Souhlasil nakonec a otočil se k nim. "Ty se budeš starat o Kanu do doby, než povyroste a já se vrátím ke svým povinnostem. Aristeteiro, miluji tě. Avšak..." Jeho příval slov zarazil pohled elfky, která se na něj podívala s vděčným pohledem a usmála se na něj s očima plnými slz. Pomalu přešel k posteli a sedl si k nim. Vzal Aristeteiru za ruku a políbil ji na hřbet dlaně. "Hanta, Girtarain." Zašeptala Aristeteira, která byla šťastná, aspoň za tuhle ukradenou chvilku.

O ŠEST LET POZDĚJI

Kana byla celkem tichá a klidná mladá elfka. Učila se rychle a rychle dokázala chápat věci, které často i dospělým unikaly. Girtarain začal pomalu a nenápadně likvidovat důkazy o jejich existenci na místě, kde se posledních pár let ukrývali. Ač měl radost ze své ženy a dcery, věděl, že není zbytí. Čas už neměli a i když se snažil sebevíc, nedokázal už zakrývat stopy před těmi, jež zradil, protože si vybral rodinu, před službou. "Girtaraine, už jsem jí připravila všechno, co je třeba. Kam jí pošleš?" Otázala se Aristeteira jednoho večera, když viděla svého muže u krbu, jak hledí do prázdna a o něčem hluboce přemýšlí. "Dovedu ji hned ráno do přístavu. Tam už na ní čeká loď, která ji odveze na vzdálený ostrov Laitié. Žije tam jen pár starších elfů. Na tom ostrově se vychovává elfí vrchnost. Kana se svojí povahou mezi nimi zapadne a skryje se." Zadíval se na svou ženu, která mlčky přikývla. "Uvidím ji ještě někdy?" Otázala se tiše, ale Girtarain zavrtěl hlavou. Čekala tuhle odpověď, ale nemohla si pomoci. Musela se i přesto zeptat. "My vyrazíme opačným směrem, abychom smetly stopy v prach. Když najdou nás, tak naše dcera zůstane v bezpečí." Odpověděl klidně a svou ženu objal a natiskl na svůj mohutný hrudník.

Ráno vycházelo slunce až moc brzy. Aristeteira vstala jako první a připravila svačinu pro malou elfku na cestu. A pro sebe a svého muže taktéž. Sbalila tři uzlíčky a pak jen seděla u stolu a čekala, až se Girtarain objeví. Kupodivu nečekala dlouho. Když vstoupil do kuchyně, byl již plně oblečený ve zbroji. "Vzbuď ji a obleč. Vyrazíme hned." Aristeteira nepromluvila. Mlčky se zvedla a šla pro malou elfku, pro svou dceru, kterou dnes vidí naposled. Trpce zakrývala slzy, které se jí draly do očí, při pouhém pomyšlení, že již za malou chvíli pouhou, bude její dcera na cestě kdo ví kam. Došla k postýlce v níž leželo nehybné spící tělíčko dítěte, které pomalu posadila. Drobná očka zamžourala do svítání a podívala se na mladou elfku. "Maminko?" Zamumlala rozespale. "Jen pojď. Vyrazíme na cestu." Bez dalších slov ji začala oblékat a pak ji na záda dala batůžek se svačinou a základními věcmi. A uzlíček do ruky. "Pamatuj si, Kano, že tě tvá rodina miluje." Aristeteira ji políbila na čelo a objala ji pevně. Kana se k ní láskyplně přivinula zmatená a nechápající. Girtarain se objevil ve dveřích a sledoval svou ženu, jak se loučí s dcerou. Sám toho nebyl schopen. Trpěl stejně, jako jeho žena. Aristeteira se na něj podívala a vzala dívenku za ruku. Odvedla ji ke kočáru, do něhož celá rodinka mlčky nastoupila a Girtarain hnal koně do přístavu nemilosrdným způsobem, div je neuchvátil. Cesta byla dlouhá, pro některé až moc. Ale dojeli v pořádku a měli dost času na to, aby zmizeli z města. Girtarain došel k lodím jako první, a když se vrátil, přivedl sebou jednoho z námořníků. Do ruky mu vtiskl objemný váček se zlaťáky před zraky své ženy a dcery. Podíval se na dívku krčící se za bokem své matky a lehce se zamračil. Bylo mu do pláče, ale tuhle slabost si nemohl dovolit. Ne teď, ne před ní. Námořník strčil váček do kapsy a podíval se jeho směrem. "To je ona?" Otázal se hlasitě a když Girtarain přikývl, cizí muž se rozešel a vzal dívku do náruče. "Mamíííííííí..." Kana vyděšeně zvedla ruce k Aristeteiře, ale ta se na ní usmála a pak sklopila pohled. "Odpusť mi to." Aristeteira to nevydržela. Otočila se a rozběhla se pryč. Girtarain se podíval na svou dceru a ještě jednou si ji prohlédl, aby si zapamatoval její obličej a krásné oči, nádherný úsměv, které zrovna teď vystřídal zoufalý a vyděšený pohled. "Jdi. A nikdy se nevracej." To byla jeho slova na rozloučenou. Pak se vydal za svou ženou a Kana zůstala v náručí námořníka. Hluboce se rozplakala. "Jestli budeš budit námořníky svým pláčem, tak tě zavřu do bedny." Upozornil ji a Kana plakala mlčky. Námořník se více neohlížel a odnesl ji na svou loď. Hned na to zvedli kotvu a loď vyplula. Kana tak viděla své rodiče a přístav svého rodného města naposledy.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2025 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist