Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Sangur Grunwald

-> Charakterník

obrázek postavyDruhá část příběhu

Začátky v zemi zvané Andaria

Po pár týdnech cestování Sangur došel do jakési neznámé země, které se říká Andarie. V dáli viděl velké hradby, a tak si říkal, že půjde blíže. A ejhle bylo to veliké město Thyris. Slyšel hlasy z jedné budovy, později zjistil, že je to místní hospoda. Byli tam dva neznámí muži, kteří Sangura pozvali na pivo. Sangur však alkohol odmítl a řekl, že si dá čaj či mléko. Sangurovi obsluha donesla teplý čaj a hovořil s muži. Byl z toho mile překvapen, jak jsou místní občané přátelští. Už byla noc a ve dveřích se objevila jedna žena. Sangur okamžitě zamířil svým pohledem přímo na ni. Tajemná dáma si přisedla k jejich stolu a začala se nenuceně bavit se Sangurem. Když zjistila, že je v této zemi nový, nabídla mu práci. Jednalo se o sekaní dříví, jako odměnu nabízela nějaký zlaťák a nebo potřebné věci, které by využil. Sangur vůbec neváhal a nabídku rád přijal. Ona žena jménem Stonny ho zavedla ke své vile, kde sídlí cech Vládců strachu. Sangur dostal sekeru, na kácení stromů, a nějaké jídlo, aby se mu lépe pracovalo. Sekal dříví dnem i nocí a samozřejmě za to dostal odměnu, jak bylo slíbeno. Sangur se však rozhodl, že by rád poznal i jiná města v zemi. Potkal nějakého poutníka co směřoval do Andoru, hlavního města Andarie. Poprosil ho, zda-li by nemohl jít s ním, poutník přikývl.
Po dlouhé cestě jsme byli na místě, oproti Thyrisu byla v Andoru zima a sníh. Andor byl obklopen místní stráží, což budilo dojem, že je to opravdu srdce říše. Tajemný muž provedl Sangura městem a ukázal mu vše důležité. Sangur v Andoru přebýval dva dny, kdy zkoumal okolí a sbíral nějaké kůže, ze zvěře v lesích. Bylo sobotní ráno a rozhodl se, že by chtěl poznat město Havant, které se zaměřuje na hospodářství. Viděl muže u baráčku Zaklínačů a tak jej oslovil. Muž ochotně řekl, že mi ukáže směr jakým jít. Když jsme vyšli za město muž byl čím dál více tajemný říkal, že má bolesti hlavy. Prý se mění v polovičního démona, ať si na něj dávám pozor, a kdyby se tak náhodou stalo, abych směřoval zpět do města. Trochu mě to znepokojilo tak jsem měl oči otevřené a stále po muži pokukoval. Postupovali jsme stále do hlubšího lesa, kde nebylo ani živáčka. Uslyšel jsem podivné zvuky a otočil se na muže, ale došlo k nejhoršímu. Měl na hlavě zuřivě vypadající masku a v ruce zbraň. První útok směřoval přímo do mého srdce,ale stačil jsem rychle zareagovat, takže čepel meče pořezala pouze paži. Neměl jsem žádnou zbraň takže nemělo smysl se bránit holýma rukama a tak jsem začal kličkovat mezi stromy, až se mi podařilo vrátit se zpět do Andoru. Poprvé jsem viděl, že tento svět nebude tak růžový, jak se zdál, a proto jsem rozhodl pořídit si zbraň. Pocházím z rodu vikingů. U kováře jsem si nechal ukout vikingský meč, který mi padl do ruky jako stvořený. Nedlouho na to přišel ke kováři silný muž. Podíval se na mě a hlubokým hlasem se zeptal,zda bychom nechtěli práci. Souhlasně jsme přikývli a muž nás pozval do hospody v Thyrisu, kde si promluvíme o podrobnostech. Když jsme dorazili na místo, usedli jsme za stůl a sledovali muže. Jeden z mých kamarádů - jménem Hengeron - byl od začátku podezřívavý a muži moc nevěřil. Muž nám pověděl, co by si představoval. Z jeho povídání mi bylo jasné, že shání sluhy, kteří by mu pomáhali s přenášením věcí z temných sklepeních a další drobné práce. Nabídl za to ubytování, stravu a také výzbroj. Hengeron okamžitě odpověděl, že sluhu dělat nebude. Muž přikývl a zeptal se mně a Kina. Rád jsem přijal jeho nabídku. Kino chvilku váhal, ale viděl, že jsem ji přijal téměř bez zaváhání a tak nakonec také souhlasil. Okamžitě nám opatřil obydlí a věci které se jsme potřebovali.
Druhý den šli se svým pánem Richiusem do jeskyně, kterou po vyčerpávajícím boji nakonec vyčistili od všech skřetů. Jejich pán je pochválil za pěkný boj. Oba byli velice potěšeni. Sangur se dalšího rána rozhlížel po okolí a v tom přijel jeho pán, aby mu oznámil :
„Chce se s tebou setkat Lord Havantu a zároveň cechmistr Lovců“, řekl velmi srozumitelně a jasně.
Sangur se dozvěděl od místních lidí, že se málo lidem poštěstí Lorda potkat, natož, aby byl pozván k jeho stolu. Týž večer se měl Sangur dostavit k Lordovi do obory. Po chvíli čekání před oborou byl vpuštěn dovnitř. Lord řekl ať se posadí. Vedli spolu hodinovou diskuzi o jeho mladí i o tom, co ho přivedlo do této země. Lordovi se Sangur zřejmě velice zalíbil, protože přišel s nečekanou nabídkou. Zdali se nechce stát adeptem jeho cechu. Po dalším rozhovoru s Lordem Sangur ochotně souhlasil s jeho nabídkou. Lord byl zřejmě potěšen, usuzoval Sangur z jeho úsměvu na rtech.

Právě teď se snaží zdokonalovat ve svých schopnostech, aby byl pro Lovce přínosem. Chtěl Lordu Gryzzlymu ukázat, že je někdo, kdo si zaslouží jeho důvěru.


První část

Sangur Grunwald a jeho příběh


Stalo se to před dvaceti lety kdy se narodil malý chlapec jménem Sangur Grunwald. Byl to porod velmi težký, ale po zásluze dvou místních doktorů vše dobře dopadlo a chlapec přišel na svět. Jakmile spatřil denní světlo hned se rozplakal maminka Esena ho tiskla k sobě a i ona radostí plakala. Sangur rostl jako z vody bylo to zvědavé dítko. Jeho tatínek Magnus Grunwald byl velevážený válečník, ale bylo ho třeba na bojišti. Rozhodl se, že rodinu opustí a po dobu jeho nepřítommnosti bude hlava rodiny jeho starší syn Arnel. Tatínek mu dal všelijaké rady jak se o rodinu starat aby přežila zimu. Poté se lehce tatínek naklonil k Arnelovi a šeptá mu do ucha. Jak ono jen to bylo říká si Sangur proč mu asi šeptá, že kdyby se nevrátil ať nás odvede do bezpečí? "pomyslel si Sangur". Sangurovi v té době bylo již pět let byl to pěkně rostlý chlapec nejraději trávil svůj čas v bratrově kovárně, který vyráběl ty nejlepší zbraně široko daleko. Přišel ale čas rozloučit se s tatínkem, který musel hned ráno odjet na svém hřebci daleko od domova. Maminka ne ten večer připravila to nejlepší jídlo a pití co bylo k mání, aby se řádně s tatínkem rozloučili, protože maminka tušila, že to může býti také naposledy co se vídí povzdechla si. Tento věčer byl nezapomenutlný šlo vidět na tvářích všech jak jsou šťastní, že jsou spolu, ale kdesi v očích šla vidět i jejich beznaděj a strach z toho, že tomu může být naposledy. Po půlnoci se sklidilo ze stolu a ulehlo se do svých komor. Tatínek nemohl usnout posteskl si, že neuvidí vyrůstat svého syna Sangura. Brzy ráno kdy ještě všichni spali nasedl na svého bílého hřebce a pomali cválal od své chatrče. I když to byl velevážený bojovník tak uronil spoutu slz při jeho odjezdu kamsi pryč od rodiny.

Když se chlapec Sangur probudil a nikde neviděl tatínka tak si uvědomil, že tatínkovi nedal poslední sbohem. Vyběhl na nejvyšší kopec zdali tatínka ještě nezahlédne, ale jakoby se po něm slehla zem. Dalšií dny utíkali težce zima sílila a zásoby docházeli. Maminka tušila jestli se nevýdají do vzdáléného města tak zemřou hlady nebo zimou. Po dlouhých třech týdnech se rozhodli, že odcestují do města. Maminka se starším synem usedli na vozík který táhli dva koně. A malý Sangur lezel v bedně kde měl otvor na dychaní maminka ho tam dala aby neumrzl byl zabalen do teplé deky. Ale tento den jim byl osudný. Maminka zaslechla jaké-si hluboké hlasy v tu ránu jim do cesty vyskočili čtyři bandité. Řvali na maminku Hej ty příšero dej nám všechno co máš. Maminka nechtěla riskovat aby se někomu něco stalo tak uposlechla a vše jim dala. Ale banditovi to žřejmě nestařilo " Co? To má být jako všechno? Tak to tedy ne!! Ztrhli z ní šaty a začali ji znásilňovat. Sangur vše viděl dírou kterou měl aby se neudusil, ale měl strach cokoliv udělat. Za to jeho bratr popadl svůj měč a vrhl se na bandity. Zařval na ně"nechte nás být". V tom se na něj vrhl jeden bandita, ale Arnel mu uštědřil smrtelnou ránu přímo do srdce. Šel pomoci mamince ale tři bandité najednou na něj bylo velké sousto. Dva bandité ho drželi, že se nomohl hýbat a nejspíš jejich vůdce k němu pomalinku přicházel. Maminka ležela celá promáčená na zemi a prosila ať ho nechají a vezmou si jí. Když bandita došel k Arnelovi tak jen řekl to jsi něměl dělat a ostrou dýkou mu podřízl krk. Arnel rychle krvácel a upadl na zem. Maminka věděla, že je mrtvý. Sangur zavřel oči a tiše plakal. Bandité se šli ukájet na maminku. Ale když se od ní odrhl ten poslední šlo vidět, že maminka nedýcha, že ji udusil. Bandité sebrali uloupené věci a odešli. Sangur se bál otevřít poklop bedny a tak zůstal ležet. Po dvouch dnech celý vyčerpaný zaslechl kroky. Najednou slyší beznadějný hlas" Bože Proč". Najednou se neznámý člověk bliží k bedně kde je Sangur. Sangur zavírá oči a v rukou svýrá svůj přívěšek který dostal od tatínka. Neznámý pomalinku otvírá bednu. Ach synu. Sangur otevře oči a vidí svého otce a hned mu skočí do náruče. Zabalýho do svého huňatého kožichu. S pláčem naloží jeho ženu i staršího syna na vozík. A vypraví se zpátky ke své chatrči v horách. Tatínek vykope dva hroby vedle sebe kde uloží mrtvá těla. Tatínek si vyčíta jejich smrt. Ale při životě ho drží jeho syn, který přežil.

Sangur naléhá na otce ať ho naučí ovládat meč a sekyru. Tatínek moc nechtěl ale nakonec povolil. Sangur byl velmi učenlivý a viděl před sebou smrt maminky a bratra. Trénoval dnem i nocí. Sangur rozmlouval s tatínkem a povídal mu, že chce být válčníkem jako on, Nechce chodit do bitev ale chce chránit chudeé a bezbrané jako byla jeho maminka a bratr. Tatínkovi zaslezly oči a šlo vidět, že je na svého syna pyšný. Uteklo mnoho let a Sangur už byl dospělí muž. Ovládal perfektně zbraně. U večere tatínkovi říká Otče víš jak jsem ti říkal, že chci chránit chudé a bezbrané? Otec odpoveděl Ano synu jistě že vím. Víš chci jít do světa konat to co jsem říkal. Tatínek věděl, že tento čas jednou nadejde. Tatínek se tedy šel zbalit aby se odtsěhoval ke své sestře daleko na východ. Otec i syn se řádně rozloučili a Sangur se vypravil na dalekou cestu do země Andarie.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Vesi - 3

Úprava hodnocení: plus 1 za druhou část, která je o 100% lepší než ta první. Stále mi ale vadí stylistika, zejména první části...možná to předhodit k úpravě nějakýmu lingvistovi :) Takže za 3.
Nexus - 3

Oceňuji,že byl příběh sepsán brzy po založení postavy a že obsahuje vyprávění z andarie. To bych ale přesunul na konec příběhu, přecijenom teď je to uspořádání celkem nelogické. Bohužel je tam hodně gramatických i stylistických chyb, zkus to trochu zlepšit.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 2x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist