ÚVOD
------------------------------------------------------------------------------------------------
Kdysi dávno za čarovně tmavého večera v okolí Lewanu přeletěla přes nebe hvězda.
Jeden pár, co se snažil už dlouho o dítě, tu hvězdu spatřil a utíkal za ní. Hvězda spadla nedaleko Sídla Starosty Lewanu a dopadla přímo do lesní fontány.
Poblíž ztěžka našlapoval pouliční Ent ,všiml si totiž padat hvězdu do lesní fontány a natáhl svou chromou dřevěnou ruku do fontány a tu najednou vytáhl zázračné dítě celé žhnulo tak ho upustil na zem a odešel.
Dítětě si všiml onen pár a rozhodl se, že se toho dítěte ujmou. Dali mu jméno Arathor. Už od prvního okamžiku věděli ,že to nebude obyčejný chlapec a v životě toho hodně dokáže. Chodil se vyučovat v magii ohně do Andoru, na místo zvané U Elišky.
Už tehdy mocný čaroděj Pankrác věděl ,že tak talentovaného chlapce tady dlouho neměl ve všem prospíval, byl nejlepší ze třídy a jeho arogance a chtivost neznala meze. Pak se v jeho životě stal zlom jeho rodiče při cestě na obří kuřata zahynuli a on od té doby se dal na zlou cestu. Nenávidí bohaté lidi a od srdce prahne po velkém majetku, po moci a nadvládě. .*** Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš. I v slzách je síla, tak zaplať a odejdi,nebo zemři!!!***
-----------------------------------------------------------------------------------------------
*ÚTRŽEK Z JEDNÉ CESTY*
---------------------------------
*Jednoho dne jsem se probudil,řekl jsem půjdu se podívat někde k Lewanským polím pro nějaké bylinky tak si jdu a zrazu na mě vyskočí dva hrdlořezové*"Peníze,nebo život"řekl jsem"peníze nemám a smrti se nebojím"
V tu ránu po mě skočil válečník a paralyzoval mě stál tam vedle něho ještě loupežník a svoji dýkou mě poranil na pravém rameně a otrávil.
Začal jsem utíkat jako tenkrát od domova ,když jsem viděl svoje rodiče mrtvé.
"Prásk!!" výbušný lektvar mi vypadl z kapsy.
To protivníci nečekali co si budem nalhávat já to taky nečekal a rozhořelá tekutina jim vytryskla do očí,spadli z koně na zem válečníkovy se splašil kůň a běžel směr na sever.
Parta hrdlořezů ležela chvíli na zemi i já jsem se svíjel nedaleko Lewanského pole
a v jedné ruce jsem držel hmoždíř a v druhé hrstku česneku ,kterou jsem rval zrovna ze země.
Neváhal jsem i když vedle mě řvali "my tě dostanem" jsi synem smrti" a já si v duchu říkal to už vím dávno. Vzal jsem prázdnou láhvičku s vodou a v ruce rozdrolil kus česneku a vypil ho ,zbytek odvaru jsem nalil na obvaz a pořádně stáhl ránu na pravém rameni.
Z posledních sil jsem se začal plazit k nedalekému opuštěnému pronájmu a oknem vlezl dovnitř lehl jsem a upadl do bezvědomí........
*O JEDEN,NEBO VÍCE DNÍ POZDĚJI*
----------------------------------------------
Probudil jsem se a zjistil jsem ,že mám ruce svázané rozhlídnu se a vidím kovové mříže.
"Hm....jsem ve vězení do bran pekelných" až všude pohasly svíčky.
Po asi 5 hodinách co jsem ležel na špinavé vlhké zemi jsem slyšel jak hlasitě našlapuje místní herold.
Dveře zaskřípali a slyšel jsem tiché cupitání potulných krys ,které si dávali ve vedlejší cele mrtvého zločince.
Zaznělo hlubokým hlasem..."Proč si se vloupal do městského pronájmu?Proč jste poraněný?Co chcete v našem městě?
Odpověděl jsem...."Napadla mě partička hrdlořezů nedaleko vašich polí,proč jsem ve městě no dřív jsem tu bydlel s rodiči a zranění mi provedl místní loupežník" koukl se na mé rameno a zdělil "Máte tam vyryté písmeno Z a to nejsou místní lupiči ,ale ti vraždí po celé zemi nazývají se Zbojníci.
Žijí si bohemským životem nemusí platit,nemusí nic dělat,jen se flákají a zdržují se s lehkými děvami a až je to omrzí tak někoho okradou.
My nemáme problém s nima a oni nemají problém s náma.
"ROZUMÍŠ A TEĎ VYPADNI"vzal mě za límec a vyhodil mě před věznici "A PŘÍŠTĚ AŤ SE TO NEOPAKUJE NEBO TU ZKYSNEŠ PĚKNĚ DLOUHO" Řekl jsem si v duchu "TO SE JEŠTĚ UVIDÍ".
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
ÚVOD