Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Xiphordeus

-> Charakterník

obrázek postavyKrajem se rozlehly kostelní zvony, které svolávaly k večerní mši v klášteře Františkánů. Mladík seskočil ze stromu v nedalekém lesíku a spěchal z kopce dolu. Zvony akorát dozněly, když proběhl klášterní branou. Ve dveřích kostela potkal svého učitele. Zasedli spolu do kostelní lavice ke společné modlitbě. Mladík poznal, že je jeho učitel dnes něčím rozrušený. Snad se na něj nezlobí, že málem nestihl začátek mše. Tynged v ruce nesvíral jako obvykle růženec. Držel nějaký kus pergamenu. Stočený svitek, ze kterého visela pečeť představeného kláštera. Mladík z ní nemohl odtrhnout oči. Tynged jeho pohled zachytil a káravě na něho pohlédl...

"Asgerone... synu..." Začal rozpačitě Tynged po mši. "Musím odjet. Dostal jsem od opata náročný úkol v daleké zemi. Nejspíš se už neuvidíme..."

Mladíkovi se v očích zaleskly slzy. Proč? Proč by se neměli už nikdy vidět?! Tynged byl blízkým přítelem celé rodiny mladého Asgerona. To on si jeho, jako ještě malého chlapce vzal do učení, když přišel o svého otce. Od Tyngeda se naučil léčitelství a medicíně, porozumět lidskému tělu nebo jak se chránit před mocnostmi zla. A nyní by měl odejít? Asgeronovi se v očích zablýsklo. Právě vymyslel plán. Bez mrknutí oka se mladík otočil a zmizel v konventu.

Na druhý den se časně ráno se skřípěním pomalu otevřela klášterní brána. Dvě postavy oděné v hnědých robách vyrazily na dalekou cestu. Starší z nich držel dřevěnou hůl, mladší měl přes rameno těžký tlumok.

"...a proto je na vlastní žádost vyslán, aby doprovázel otce Tyngeda na jeho misijní cestě do zemně Andarijské. Svým slibem přísahá oddanost Bohu, že bude šířit dobro a lásku a nikdy se nezprotiví dobrému úmyslu... Podepsán, opat kláštera Františkánského v diecézi Palau'amin". Tynged sroloval pergamen a zastrčil jej k druhému svitku za opasek. "Víš chlapče, tehdy... Když zemřel tvůj otec... Neujal jsem se tě neujal ze soucitu. Cítil jsem, že máš v sobě jakousi sílu, které jsem chtěl porozumět. Už jsem myslel, že vím, co v Tobě je. Ale vždycky mne dokážeš něčím překvapit. Určitě to nebylo lehké rozhodnutí, ale věřím, že v nových zemích naplníme svoje poslání!"

Mladík skromně přikývl. Nedokázal promluvit. Měl krk sevřený. Rozhodnutí opustit sourozence a svoji maminku nebylo lehké. Ale přeci je nese dále v srdci a jednou se potkají na věčnosti...

Jako dva chudí poutníci šli krajem domácím i pustým, liduprázdným. Plavili se po mořích, po vodách neznámých. I bouře testovala jejich odhodlání. Smýkala jejich lodí o útesy až ztratili vědomí. Jako kdyby se probudili ze sna. Stanuli najednou na březích nového světa. Prošli snad nějakou branou do jiného světa? Osud je přivedl přímo k městečku obklopeného dřevěnou palisádou. Když zaklepali na dveře zdejšího nejvelkolepějšího obydlí, otevřel jim muž v bílé róbě s červeným křížem. Představili se jako poutníci ze země daleké, kteří přišli šířit dobré úmysly do tohoto světa. Zjistili, že se nacházejí v sídle řádu templářů, který sídlí v městě zvaném Ileren. Rytíř Fafner, který jim prve otevřel dveře vyslechl jejich poslání a přečetl i oba svitky od opata z diecéze Palau'amin. A tak se stalo, že Tynged přijal nové řádové jméno Bonaventura a Asgeronovi od teď nikdo neřekl jinak, než Xiphordeus. Jejich poslání však teprve začalo...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 1x

© Copyright 2002-2025 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist