Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Alcine

-> Charakterník

obrázek postavyNoc padá na kraj,
sama sebe se ptám,
proč černá se okraj,
proč někdo je sám.

Dýka nocí se zableskne,
hrozná bolest se objeví,
krev na kameny dopadne,
nic hrozného se nejeví.

Tělo padá do propasti,
bez duše ztracené,
už neprožije strasti,
pro ni bezcenné.

Noc mě obejme,
ztratím se navždy,
na jiném mi nesejde,
jen na poznání pravdy.

Duše uspokojí,
volání Matky,
v mysli to stojí,
jak starší kapky.

Tak končí osud můj,
z myslí zaniknout,
teď ty hledej svůj
a nenech ho uniknout.

Smrt není tak zlá,
jak si myslíme,
nikdo se neptá,
stejně tak skončíme.



Byla temná noc. Stíny se plížily všude kolem, ale oheň je stále odháněl svým vytrvalým světlem. V dáli zahoukala sova a tím dodala noci strašidelnější vzezření. Přesto zvuky lesa neustoupily a dál plynuly ve své melodii. Jako každičkou noc tohoto světa. Ve vzduchu viselo cosi tíživého a dusivého. Něco nepopsatelného, co dokázalo vzbudit mrazení v zádech a pocit ohromného uvěznění. Oheň dál tiše praskal. Pro něj to byla jen noc. Něco, co je stále stejné. Ale pro lidi je každá noc jinou nocí. Přesně jako tahle. Z hor se táhl chladný vánek, i když jaro již dlouho ukazovalo svojí krásu. Stále ale ještě dokázalo lidem zatajit dech, když odkrývalo stále něco nového. Teď ozařoval měsíc kraj svojí rudou září a všem připomínal, že na tomhle světě je i něco víc než jen lidé.

Mladá elfka klečela v lesní svatyni před oltářem. Hlavu měla skloněnou a v očích se jí leskly slzy. "Proč mě nechceš slyšet, má paní? Ani znamení mi nedáš. Cožpak jsem se ti nějak zprotivila? Sloužím jen tobě, má paní. Jen tobě. Klaním se tu před tebou a odpovědí mi je jen ticho." Řekla elfka do tmy. Její postavu ozařovala rudá zář. Pomalu a smutně pokývala hlavou. "Já vím. Nemůžeš promlouvat ke každému, jen když to chce. Omlouvám se. Bylo to ode mne hloupé. Nemohu pochybovat o tvých úmyslech." Poté pozvedla hlavu a zadívala se na oltář. Náhle se jí v ruce objevila dýka. Bez váháni ji přiložila ke své dlani a jemně trhla. Pár kapek krve dopadlo na oltář. S listy si pohrál slabý vánek a pak vše znovu utichlo. "Jsi tvrdohlavá Alcine. Ještě pořád stále." Ozval se za elfkou jemný hlas. Ona se však neotočila. Věděla moc dobře, že nesmí. "Už jako malá jsi byla taková." Zašeptal hlas pobaveně. "Ale rodiče mě opustili." Odsekla Alcine a zamračila se. "Ano i ne. Udělali to nejlepší co mohli. Dali mi tě. A teď jsi prostě tady. Mám s tebou teď ale jiné plány." Alcine nevěděla co na to říci a tak raději mlčela. Pak ucítila na zátylku jemný dotek. "Zapomeneš. Zapomeneš na všechno, jen na mě, tvoji paní, ne. Vítr ti bude šeptat tvé jméno. Budeš mít nový život." Zašeptal jí hlas přímo do ucha. Pak znovu ucítila dotek na zátylku a pak... pak už nic.

Otevřela oči a stála před nějakým velkým domem. Stála na dřevěných prknech nějakého přístavu. Zavřela oči a zaposlouchala se do šumění větru. Zaslechla jen dvě slova. Alcine a Lewan. Tak začal nový život mladé elfky. Ztracené a osamnělé ve velikém světě.

Seděla na kameni uprostřed náměstí. Déšť pomalu padal k zemi. Byla již celá promočená, ale nevnímala to. Chtěla se stát součástí toho všeho. Lesa, země i vzduchu. I toho kamene na kterém seděle. Znala jen sebe, svoji paní a toto místo. Ostatní běhali jen kolem ní a nevšímali si ji. Chtěla se učit novým věcem, ale nevěděla jak. Jednoho dne se však objevila pohledná elfka. Zeptala se, jestli náhodou s ní a s pár dalšími nechce jít do podzemí. Alcine se tiše pousmála a přikývla. Proucházeli temnými chodbami a ostražitě poslouchali, zda neuslyší nějaké podezřelé zvuky, které by znamenaly nebezpečí. Zrovna na tomto místě Alcine pochopila, že všechno zná. Kouzlení či léčení. Jen si to znovu připomenou. Tak pochopila, že na tomto světě je stále zač bojovat. Nejen za svoji paní, ale i za sebe a ostatní. Pochopila, jak se znovu učit. A tak nabral její život nového směru.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 5

Můžu se horlivě dožadovat pokračování? Do 2Do listu si píšu že mám zkontrolovat za měsíc, prozatím motivačních 5 páč je to moc pěkně napsané (poté snížim na 4)
Vesi - 4

Tak váhám...stylisticky na úrovni, obsahově malinko horší, ale hodnotu příběhu shazujou překlepy. Vím, že máš ještě na víc, miláčku :)
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 3x
známka 5: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist