Vítr si pohrával s vločkami sněhu a rozfoukával stopy jež tu nechala tlupa barbarů.Jako předposlední šel Dromeroth s jeho mladším bratrem Gavriem. Dromerotha si často dobírali kvůli jeho zeleně obarveným vlasům ovšem jakmile ho přijali mezi dospělé velice rychle si vybudoval respekt mezi ostatními členy.Všichni byli připraveni na bitvu,každý z nich očekával krev a patřičně se na to těšil.Dromeroth svíral své kopí tak urputně až mu zběleli klouby mráz mu pronikal až do morku kostí pomalu vydechl a chvíli se díval na obláček páry jež mu stoupal od úst.Konečně je spatřil skupinku lidí která měla tu drzost zakotvit se svou lodí právě tady a nyní je čeká jejich trest.Všichni se otočili na náčelníka.Náčelník si pouze odfrkl sundal štít ze svých zad a ukázal mečem na skupinku lidí pod nimi a pak z plných plic zařval a rozběhl se dolů.Všichni následovali.Byl to urputný boj z nějakého prapodivného důvodu však jakoby počty lidí nebrali konce a pak si toho Dromeroth konečně všiml v té mlze nebyla jen jedna loď nýbrž celé loďstvo při svém údivu zapomněl na bitvu a dění okolo vykryl jednu ránu poté druhou kopí nevydrželo nápor protivníkovi zbraně a zlomilo se poslední co Dromeroth slyšel byl válečný ryk svého bratra.Poté už jen cítil jak mu někdo uvazuje ruce i nohy provazem hned na to upadl do bezvědomí.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý