Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Aragon

obrázek postavyDobrý den. Rád bych vám po vyprávěl příběh mého života v Ríši Andaria. Mé jméno je Aragon. Všechno začalo den kdy má matka ktera byla hodně zručnà řemeslnice potkala mého otce který byl hodně zvláštní člověk. Lidé o něm říkali že je Pán lesů a zvířat . Světe div se byla to pravda . Můj otec ménem Argus byl opravdu Pán zvířat. Urození pánove volali mého otce ke zrkocení zdivocelích koní ale i k zuřivým medvědům kteří se zatoulali do měst. Jeho jméno vyslovyl každý kdo měl co do činění se zvěří. Dost o mém otci meli bys te vědět něco i o mé matce. Ma matka jak už jsem se zmínil byla opravdu zručnà řemeslnice. Její méno znělo Arelie. Jak to všechno začalo? Má matka jednoho krásného dne byla přivolána ke Krali. Který ji po žádal o ušití královských šatů na ples. Má matka souhlasila. Když odchazela od krále narazila na podivného muže který u hradeb zapasil se zuřivým koněm. Nemohla z něj spustit oci. Ano ten podivný muž byl muj otec Argus. Po zkroceni divokého konĕ Argus upnul oči na ženu kterà stála naproti něj a stále se na něj dívala. Argusi to nedalo a oslovyl jí Dobrý den páni stalo se něco? Pravyl. Arelie stála jako socha a nevěděla co odpovědět nakonec se však hluboce nadechla a pravyla. Máte díru na plášti. Argus se podìval a odpověděl. Ano máte pravdu jsem sice muž který ukrotí divokého koně ale śití není nic pro mne . Arelie toho využila a odpověděla. Když se neurazí te ráda vám to zaśiji.Argus se pousmal a souhlasil. O 2 dny později navśívyl Arelii aby jsi vyzvednul opravený plàśt. Co jsem dlužen? pravyl Argus. Ale to nestojí za řeč odpověděla Arelie. Chvíli na sebe koukali až to Argusi nedalo a pravý nechtěla bys te někdy zajít na skleničku vína? Arelie o pět zkameněla a nervózním hlasem odpověděla. Ano mile ráda. Argus se usmál o odešel. O týden později se argus oblékl do svátečního sednul na koně a hnal jsi to k Arelii. Arelie zrovna vařila oběd když se ve dveřích zjevil Argus. Tak jsem tu pozvání stále platí ? Arelie se usmála a odpověděla ano jen se obleknu a mužem vyrazit. Když už byla Arelie nachystanà hnali si to do místní hospúdky. Sedli ke stolu obědnali láhev červeného vína a celi večer ze sebe nespustily oči. Vášeň proudila z obou nakonec se Argus odvážil naklonit k Arelii a nežně ji polibyl. Arelie v momentě zčervenála a omotala se kolem Arguse. Netrvalo dlouho a byla svatba. O neceli rok Arelie otěhotněla a měli syna ménem Aragon. Syn jim dělal radost byl zdatný a velice chytrý. Léta utíkali a Aragonovy se blížilo 18 let. A však na město kde tahle rodina žila udeřil mor. Aragonova matka Arelie onemocněla a po té umřela. Byla to pro nich rána do života. Aragon se začal věnovat řemeslu který ovladal jeho otec a hodne rychle se učil. Jednoho dne pro otece Arguse přijel posel od krále který ho žádal o zrkocení zuřivého medvěda otec souhlasil a vydal se ke krali. Aragon se zrovna vracel z lese když mu u domu zastavyl posel z hradu který mu přišel říct ze jeho otce zuřivý medvěd přemohl a po te zabil .Aragon padnul na kolena z ramene mu spadnul luk a několik dní klečel před domem. Po dlouhém smutku se schopil a začal se naplno věnovat řemeslu který ho otec učil začal trávit více času v lese den co den rozuměl vic zvířatům z luku střílel jako malo kdo uměl. Jednoho dne potkal pocestného který zaslechl že na zámku řadí už nějaký čas zuřivý medvěd a král si neví rady. Aragon zlostí nemohl ani polknout a hned běžel na zámek. Přišel ke králi a dal mu slib že medvěda ukrotí nebo zabije. Kral mu slibyl cokoliv jen aby se medvěda zbavil. Aragon přišel ke dvorku kde medvěd hospodařil. Podival jse medvědu do oči. Medvěd ztuhl jako socha a však zařval a rozběhl se proti Aragonu.Aragon nevahal i hned z ramene tasil luk natahl ho a střelil medvěda přímo do hlavy medvěd zapackoval a padnul aragonu přímo k nohám. Byl mrtev Aragon zklonil hlavu na medvěda a pravyl za otce otočil se a odešel. Král slavyl a na zámku vládla veselà otmosfera. Než však král stačil Aragonu poděkovat byl pryč. Aragon se vydal na cestu divočinou lidé o něm vyprávěli příběhy jak zachraňoval lidi v lesích kteří byly ohrožování divokou zvěří nebo ohrozovàni loupežníkmy . Aragon byl pánem lesů a dobré zkutky dělal kam jen přišel netrvalo dlouho a už mi lidé nijak jinak neřekli než hraničář. Jak Aragonův příběh zkončil? Nijak do dnes se toula po lesích a dělà dobré zkutky.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2025 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist