Narodila jsem se před pár lety v jedné chajdě u lesa, který se jmenoval „Bahnitá řeka“. Nekoukejte se tak divně, nevím proč.
Bábuška Zlopočasná, to prý byla má porodní bába. Nevím, co tehdá u nás dělala, ale nikdá jsem se nezeptala, protože jsem neměla koho. Bábuška u nás strávila pár minutek, během kterých jsem se já vyskytla na světle, ale jakmile jsem otevřela kukadla a pusu na první nadechnutí, sebrala vše, co jí rodiče věnovali a po čarodějnicku zmizla. A to jsem prý ani nebyla tak ošklivá.
Rodiče mě asi neměli moc rádi, jelikož jsem dostala jméno Agáta Zlopočasná, Zlopočasná! A po úplně cizí ženský. Navíc mě to donutilo stát se čarodějkou. Která normální švadlena, pradlena či matka na plný úvazek se jmenuje Zlopočasná? Hmm? Znáte nějakou? Já teda ne!
Už jako malá, vědoma si svého závazku jsem věnovala spousty času sezením na zadku, pití čaje, který mi udělal někdo jiný a děláním výhružných obličejů očima. Ano, očima.
Prvním zádrhelem na cestě mé čarodějnické kariéry byla alergie – na kočky. Každá pořádná čarodějnice má kočku! Bohužel, s opuchlým a osypaným obličejem, nemluvě o další spoustě věcí, jsem si připadala všelijak, ale ne jako čarodějnice.
Tak jsem si pořídila alespoň žábu. Pro jistotu jsem však vyzkoušela, zda to není princ. Nebyl. Na druhou stranu jsem získala něco naprosto nového a užasného (ironie) – vyrážku.
Alojz- (žába) brzy pochopil (po tom, co mu bylo řečeno, že žáby jsou mou oblíbenou pochoutkou):
1. Že na mě nesmí močit
2. Že nejsem k jídlu
3. Že plavání v líhu není fajn
Zhruba ve dvanácti mě přišli navštívit tři čarodějky. Jedna z nich – ta třetí, byla Bábuška Zlopočasná. První a druhou jsem neznala.
Snažily se mě všechno naučit na místě. Nechápu proč, ale nechtěly si mě vzít domů, i když se to tak normálně praktikuje při výuce nových čarodějek. I rámem dveří bych možná i prošla, pokud bych si sundala pár korálků.
Při jedné z mála těchto „místních lekcí“ bylo zjištěno, že jsem na čarování úplný dřevo, za to vyhrůžky mi jdou skvěle! Ještě že to čarodějnictví není o čarování, heh?
Stařenka prohlásila, že bych se měla vydat do jiných světů, abych rozsévala své, kouzelné umění? Snad to bylo ono.. a učinila tak svůj kraj slavným, zvláštní mi ale přišlo, že když to říkala, tak mi neukázala, jak se vrátit zpátky.
Stařenka prohlásila, že bych se měla vydat do jiných světů, abych rozsévala své, kouzelné umění? Snad to bylo ono.. a učinila tak svůj kraj slavným. Zvláštní mi ale přišlo, že když to říkala, tak mi neukázala jak se vrátit zpátky.
Stejně jsem dala na radu stařenky, sbalila si Alojze a vydala se hledat svět, kterému chybí má úžasná přítomnost.
Prošla jsem mnoha kouzelnými světy, spousty dveřmi, až jsem narazila na Andarii. Ve vzduchu se tetelila spousta magie a já do tohoto světa vkročila s jedinou myšlenkou.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 5
Málo který příběh dokáže opravdu pobavit a zde se skvělě po Kantůrkovsku bavim. Příběh hlasá konec všem fešným a užasným hrdinům. Přichází otylá, ekzémovitá a báječně nepříjemná čarodějka. Napiš ještě kousek...
Vesi - 5
Beezva...dokonalý! Nevím, jestli jsem kdy četla lepší příběh :D
Gryfus - 5
Prošla jsem mnoha kouzelnými světy, spousty dveřmi, až jsem narazila na Andarii. Ve vzduchu se tetelila spousta magie a já do tohoto světa vkročila s jedinou myšlenkou. Potřebuju čůrat!!! Co dodat? 5 xD
Heratrix - 5
Naprosto dokonalé, takhle jsem se ještě nepobavila :-D
Mrakoplas - 4
super, super, ale málo toho je :)
Theseus - 5
Paráda... Mám jen jedinou výtku... Na to jak je to skvělé je to moc krátké a to je škoda.
Agáta Zlopočasná, čarodějka od Bahnité řeky