Se slzami v očích se ohlédl k lesu, ze kterého právě vystoupil. Hrozně to bolí. Vzpomínky. Spousty vzpomínek na domov. Na svého otce i matku. Proč? Proč se to muselo stát!
Otec celý život pracoval jako dřevorubec. Znal každé zákoutí lesa. Jak se mohlo stát, že na něj spadl strom? Nepozornost? Cizí zavinění? Únava? Rok se mi dařilo držet matku při smyslech. Hrozně se trápila. Dřel jsem od úsvitu k soumraku. Všechno marné. Vzala si život. Nedokázala se smířit s otcovou smrtí.
V tu chvíli jsem se přestal v chalupě cítit jako doma. Vždy mě to táhlo do světa, ale nikdy jsem to neřekl nahlas. Co by také kluk z lesa dělal ve světě. Ani jsem vlastně nevěděl jak svět mimo les vypadá. Nyní je čas. Od řemeslníka co si k nám jezdil pro dřevo jsem se dozvěděl o jakémsi městě na jihu. Andor. Ano tam zkusím začít nový život. Uvidíme jestli na to kluk z lesa má.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý