Je tomu uz davno, kdy jsem se narodil dvema obycejnym lidem daleko v lese v male roztomile chaloupce.
Rodice mi dali jmeno Kraken, dali mi tohle jmeno snad ze strachu, snad pro jistotu.
Uz v te dobe pobihali po lese vrazedni skreti a dalsi nestvury, ktere zabijely vse zive bez jedineho slitovani.Rodice me ucili dobrosrdenstvi, uprimnosti a statecnosti poznavat prirodu, chovani zvere v celem okoli.Ucili me vsemu co umeli a snazili se oto, abych umel jeste vice nez oni sami.
Bylo nam nadherne az.jednoho dne.Dne na ktery nikdy nezapomenu se stala strasna vec.
Zli a vrazedni skreti prepadli nasi chaloupku a ta hruza je navzdy veme, bolest a to co ja citil se neda ani slovy popsat.Zabili oba me rodice, bez milosti, bez jakehokoli slitovani.
Ja jako maly chlapec se schoval a pri male nepozornosti skretu se odplizil do lesa.Tam bloudil, truchlil a hladovel, snazil se prezit diky zkusenostem , ktere mi dali mi zabiti rodice.
Po nekolika dnech snad s pomoci bozi a pomoci dive zvere dale prezival a vyrustal.Ve dnech dobrych i zlych za kazdeho pocasi jsem behal po lese, ucil se znalostem a dovednostem boje na zivot, ci na smrt.Pri chozenim lesem, kdy ja uz jako udatny muz jsem chodil dal a dal me oci spatrily hradby krasneho a malebneho mesta.Mesta jmenem Andor uvnitr ve meste jsem spatril udatne bojovniky v nadhernych zbrojich, krasne zeny, az zrak prechazel.Ja se po tomto meste prochazel cele hodiny, mluvil s mnohymi muzi i zenami.Tam jsem zjistil strasnou vec, ze tohle mesto je take obklopeno a napadano ruznymi neprateli a stvuramy.
Jednoho dne kveceru pred banku me oci spatrily udatneho muze na krasnem koni.Predstavilli sme se a mluvili o nasich osudech a poslanich.Tento muz byl zastupcem cechmistra Cechu Lovcu-Ukala Tuka se jmenoval.V tomto okamziku sem si uvedomil, ze sam moc nezmuzu.Jeste toho vecera jsem svitek s zadosti o prijeti do jejich cechu v postovni urnu u jejich cechovniho domu umistil.Pote casem jsem i s ostatnima bojovnikama mluvil a zjistil, ze nase cesty maji spolecny cil.Ted jiz vim proc jsem se narodil a zac budu bojovat, az na kraje svych sil.Po dlouhe zkousce a mnohych proverkach me sam cechmistr lovcu Lord Gryzli oslovil a misto v jejich cechu udelil.
Pak ja odesel na nekolik let do pozadi a poznaval hluboke lesy.
Lovci si mysleli, ze asi jsem umrel a vyradili k memu smutku me z jejich cechu.Tak ja hledal jiny cech kde maji stejne zajmy a tak poznal ja udatne a slechtene bojovniky z cechu Husitu, kde vseci cti zakony a bojuji spolecne se spolecnym cilem.Jelikoz me poznali, radi me prijali mezi sve rady a jsem nyni jejich clenem.
Kazdy slusny bojovnik,nebo bojovnice muze bojovat za spravnou vec po mem, nebo i nasem boku.
Pro naplneni meho stesti a zivota hledam jeste jedno.Chci najit zenu , ktere dam lasku svou a snad budeme mit i dite.Dite, ktere vychovame jak nejlepe budem umet.Zenu svych snu dokazu takto oslovit: V ocich dva plaminky co cert knim prikladal a vdusi andela, vyhrat si pral. V srdci nic jineho nez cistou lasku, vedes me na slovech jak psicka na provazku. Ma mysl odleta za tebou do dali a slzy stesti se po tvari kutali.....Vem si ty perly, co vznikly pro tebe, na snure znich splhej do nebe.Srdce mi divoce busi, nemohu usnout, nemohu na tebe nemyslet.A moje duse se s tvoji dusi vydala svetem na vylet. Chci byt ten kun, chci byt jen tvuj, i kdyz jsem vzdaleny na hony.Pohlad mi sij,dej mi tvou nehu,jen pro me zij.Dame se do behu,letime tryskem,nebem a plazemi se zlatym piskem.Pani ma hrebce po krku poplacej,nesni,vstan a sen prozivej! Jen kolem tebe se muj svet toci,tolik se tesim na tve oci,na tve rty na tve dlane.. Nechci uz cekat odevzdane, na sen co mozna prijde k ranu, jsem tvuj muz a nechci cekat jen, chci se rozbehnout za svym pokladem...Chci bezet svetem tobe vstric!
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 4
Ten konec je moc pěknej. Předělej ještě nepatrně ten základní příběh, aby byl čitelnější a pětka tě nemine.
Fafner - 1
Délka příběhu je relativně ucházející, příběh jako takový lehce pod průměrem. Ale ztrácí na obrovském množství pravopisných chyb vč. překlepů, autor si jej po sobě zřejmě ani nepřečetl. Tolik teček v řadě čeština nezná, doporučuji na nich ubrat. Oprav pravopisné chyby a doplň diakritiku a bude to nejméně o dvě hvězdičky více!
Je tomu uz davno, kdy jsem se narodil dvema obycejnym lidem daleko v lese v male roztomile chaloupce.