Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Cahlind

Dveře mramorového domu se rozletěly a dovnitř proniklo asi deset mužů, tichých stínů. Stráže hned u dveří se svezly mrtvé k zemi, aniž by stihly zavolat o pomoc. Krev z jejich hrdel se začala rozlévat po podlaze. Skupinka útočníků se rozeběhla po domě, kterým se začal vznášet pach krve a tiché výkřiky umírajících. Před jedněmi dveřmi se strhl obzvláště lítý boj mezi útočníky a obránci. Dveře vedly do ložnice paní domu, matrony. Moment překvapení stál na straně vrahů. Dva další přiběhli z dlouhé chodby a pomohli odstranit strážné u dveří. Vtrhli dovnitř. Zarazili se hned za dveřmi, když zahlédli matronu stát uprostřed místnosti jako bohyni pomsty. Jejich váhání netrvalo dlouho, rozestoupili se a jeden z nich, stojící vzadu hodil dýku. Ostří se zalesklo ve tmě a zabořilo se do hrudi drowky. Ta se ještě na chvíli narovnala, jako by jí její bohyně dávala sílu přežít zranění, ale potom se zhroutila k zemi.
„Ori'gato's alu. Elg'cahl morfethen vel'bol l' velve xunus naut. Ragarrl jaluss dro. Udossta ilharess orn kyorl mina natha t'yin il orn ilstar bauth ninta dro.“ Rozkazy se tiše vznesly nad skupinou a ta je začala bez váhání plnit. Rozeběhli se po domě a hledali přeživší, přesně podle povelu. Ve třetí místnosti, kterou otevřeli našli chlapce, který se na ně rozeběhl s dýkou v ruce. Byl mladý, byl slabý proti třem zkušeným vrahům. Omráčili ho během několika okamžiků a odnesli pryč z domu, který patřil nyní již mrtvému domu Daedeloth.

Za několik hodin se chlapec probral na koberci v mramorovém pokoji. Bolelo ho celé tělo, nechtělo se mu vstávat. Bohužel mu ale klid nebyl dopřán, neboť po chvíli vešel do pokoje vysoký drow a smýknutím zvedl chlapce ze země a táhl ho ke dveřím. Chlapec věděl, co ho čeká. Bude předveden před paní domu a ta rozhodne o jeho osudu. Jeho dům, jeho rodina, byl poražen ve válce domů. Jeho matka zemřela rukou vrahů a s její smrtí padl celý dům. Divil se, že je ještě naživu, byl prvorozený syn. Sice muž, ale nejvýše postavený v domě. Teď není nic. Teď má jeho osud v rukou matrona domu Valdurim. Myslel na mstu. Myslel na nenávist co k matce cítil. A myslel na hrdost, jakou měl jako příslušník domu Daedeloth, domu hada. Drow ho táhl za sebou dlouhou chodbou. Chlapec se chvíli zkoušel vzepřít, ale potom zjistil, že to nemá smysl. Drow mu kývnutím naznačil, že udělal dobře. Vešli do velké síně na jejímž konci stála ve společnosti čtyř ochránců drowka se stříbřitými dlouhými vlasy a krvavě rudýma očima. Matrona, projelo chlapci hlavou. Musím si zachránit život, musím přežít, musím pomstít čest našeho domu.
„Hmm, ghil dos ph' lotha cahlind.“ Přejela ho pohledem.
Uráží mě, ani nezná mé jméno, nazývá mě hadem, projelo chlapci hlavou. Nejlepší bude když ji ihned přijmu za svou paní. Určitě. Musím to udělat.
„Ussta jallil…“ Chlapec padl na kolena a sklonil hlavu k zemi ve znamení úcty. Drow, který ho přivedl se hluboce uklonil.
„S'gos Asse, nin uk zhah dosst, zao ukta. Phlith morfeth ukta gareth. Uk orn malar bwael.“ S těmito slovy se podívala na drowa stojícího vedle něj. Ušetří můj život. Ví jak je nenávidím. Ví, že mě to posiluje. Až mě S'gos Asse naučí bojovat tak brzo zemřu. Pošlou mě někam, odkud se nevrátím. Ale žiji a nějakou dobu žít budu. Je to dobré.

Výcvik bojovníka je dlouhý, náročný, bolestivý. Nezná lásku, jen nenávist. Nezná bolest, jen vědomí toho, že musí splnit úkol. Nezná milosrdenství, jen krutost. Už nikdy neslyšel své pravé jméno, říkali mu prostě Cahlind, had, podle znaku domu, jehož prvorozeným synem kdysi býval. Za desítky let výcviku se naučil boji se sečnými zbraněmi, střelbě z luku, umění jedů a zároveň se mu dařilo nezapomenout základy magie, co mu dali v akademii mágů, kterým se jako prvorozený měl stát. Dával matroně najevo absolutní oddanost. Nenáviděl ji z hloubi duše. Vyrostl, zesílil. Sloužil dobře matroně a ta mu začala ukazovat svou přízeň. Větší oddanost matroně mu přinášela stále více její přízně. Jednoho dne mu ukázala svou ložnici. Stal se patronem, milencem paní domu. V duchu se začal strašlivě smát. Přišel jeho čas. Začal matronu vášnivě líbat, hladit. Začal ji pomalu svlékat. Její pozornost opadla a jeho nůž byl rychlý. Nestihla vykřiknout. Krev z jejího hrdla se vsakovala rychle do prostěradla. Z matrony ještě vyprchával život, když Cahlind do kůže na jejím břiše vyřezával symbol domu Daedeloth, hada. Jakmile dokončil svou pomstu, vzal svou dýku s rukojetí ve tvaru hada, otřel z ní krev a zasunul do pouzdra nad kotníkem. Přehodil přes sebe plášť a vyrazil na útěk. Strážní u dveří se ho snažili zastavit. Nikdo nesmí z domu sám. Prošel. Dva strážní nebyli pro bojovníka jako on žádný problém. Nemohl zůstat v podtemnu. Jediný trest za to, co udělal byla smrt. Dlouhá, pomalá, bolestivá. Přemýšlel o tom dlouho. Musel na povrch. Bude to pro něj bolestivé. Na povrchu svítí slunce, oslepující světlo. Pro něj však znamená život. Stále zrychloval. Směřoval nahoru. Běžel postranními chodbami. A pak najednou, objevil se venku. Byla tmavá noc, bylo zataženo, pršelo. Viděl dokonale. Zmizet, musím zmizet od vchodu do podtemna. Našli by mě. Jakmile ji najdou, a to bude brzo, tak převrátí celý dům naruby a když to nebude stačit, tak celé podtemno. Potom vyjdou na povrch, sám znám takové výpravy. Nikdy nám nikdo neunikl. Ale já to znám lépe, mám šanci. Začal utíkat. Jakmile bude světlo, nevyjdou ven, budou slepí stejně jako já. Ale já mám důvod proč jít někam za světla. Přežít. Utéct jak jen daleko to půjde. Běžel na jih. Začalo svítat. Přestával vidět. Začal zakopávat o kameny, o kořeny. Bylo skoro poledne, když zakopl a zůstal ležet. Neměl sílu vstát. Ležel a čekal na soumrak. Nikdy nebyl tak šťastný, když začala na zem padat tma. Po celém dni útěku byl naživu. Unikl. Přežil.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Eliska - 5

Velmi zdařilé
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 5: 9x

© Copyright 2002-2025 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist