Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Stix

-> Charakterník

obrázek postavyKrev, rachot zbraní, hrozivé výkřiky a spousta násilí. Pro mnohé noční můra, pro ženu jenž nazývají Stix běžný den. Její minulost znají jen vyvolení a budoucnost jen bozi.

Barbarská rodina těch nejtvrdších bojovníků, měla kdysi spokojený život. Chatrč, místo k lovu a spousta zvěře stačí, aby si žila krásny spokojený život plný malých šarvátek a bojů o místo u ohně. Rodina která měla spousta silných synů, ale pouze jedinou nejmladší dceru. Aby mohla přežít, musela se už od útlého věku umět prosadit v bojích mezi bratry o jídlo a kládu u ohně. Tento krásný a poklidný život bohužel netrval příliš dlouho. Jednoho dne, krátce po jejích čtvrtých narozeninách, se otevřela zem a ona zmizela hluboko v jejích útrobách. Nejstarší bratr s otcem začali okamžitě díru, kterou se propadla, zvětšovat aby se k ní rychle dostali ale půda byla tvrdá a díra hluboká, takže trvalo ceý den a noc než se k ní prokopaly. Našli jí ležet v bezvědomí v malé jeskynce, kde šel cítit zápach síry. Levou nohu měla potrhanou od krys a kosti v celém těle zpřelámané od vysokého pádu. Okamžitě jí vytáhli zpět na denní světlo, aniž si všimly krvavého ornamentu a černé modly na kterých ležela. Snažili se aby se probudila, ale probudil se někdo jiný…

… co dál dělo se, nepamatuje si dodnes, pouze záblesky plné krve se jí vybavují. Cosi jí ovládalo a ona nemohla kontrolovat žádné části těla, snad jen oči v pár krátkých chvil, které by raději nikdy nespatřila…

… když konečně otevřela oči a začala nabírat kontrolu nad svým tělem, ležela u stromu celá od krve a koukala na hořící chatrč a mrtvá těla své rodiny. Co hůř nepoznala nikoho z nich, protože její paměť z krásných dob radosti, zmizela kdesi hluboko v ní. Nevíc kdo je a co se stalo vydala se po cestě která lemovala krajinu…

… první místo kam přišla byla vzdálená vesnice, kde jí vesničané, v domnění že je posedlá démonem jelikož měla šaty od krve a oči temné jako uhel, vypráskali. Rozhodla se proto nezůstávat u lidí a pár let zůstávala v nedaleké jeskyni, lovíc jen krysy a netopýry.…

…po pár letech ale v jeskyni nezůstaly žádné krysy a ani netopýři sem již moc nelétali, tak se hladová vydala hledat potravu. Téměř mrtvá hladem dorazila k hradbám velkého města a nalezla odpadky, v kterých našla tlející maso a plesnivý chleba. Okousávala právě kost když jí spatřil strážník a začal jí honit. Zahnal jí do města a uštědřil jí pár ran palicí. Nebýt úzkého průlezu do stoky nikdy by mu neutekla. Pohmožděná a vysílená začala cítit obrovskou bolest hlavy. Celé tělo jí začalo pálit a z očí jí kapali kapky krve. V tom podruhé ztratila kontrolu nad svým tělem…

…když její oči opět nabrali bílou barvu, leželi vedle ní lidské kosti. Nevěděla jak dlouho neměla kontrolu nad svým tělem. Když dostala hlad, rozhodla se večer vylézt ze stoky a hledat potravu. Odpadky byli prázdné a proto byla nucena vlézt do cizího baráku a ukrást kus masa ze stolu. Při tom si všimla špinavého oblečení a vzala ho těž. Ve stoce se převlékla a najedla, ale druhý večer dostala opět hlad. Vylezla tedy ven a opět byla nucena krást. Párkrát za dobu, než se naučila krást pořádně, jí někdo seřezal za kradení, ale po čase se již naučila krást mistrovsky a dokonce už vylízala i za denního světla. Když tak strávila část života a začínali se v ní probouzet ženské rysy, chytil jí strážný při kradení. Měsíc jí nechali v nejhorším vězení než zahlcené soudy rozhodli že má být zbičována a vyhnána z města. A tak se stalo…

…když se po pár dnech dostala k bojišti, znamenalo to pro ní krutou ránu. Válečníci jí začali nahánět v domnění že si s ní pohrají. Prvního díky lstivosti a zručnosti svých rukou probodla dýkou, ale druhý jí chytil pevně a začal z ní strhávat šaty. Než dokonal své dílo, ukousla mu ucho a snažila se uprchnout, ale nepodařilo se. Válečník jí poté zkopal a přivázal jí čtyřmi kolíky a provazy k zemi. Poté nechal ještě další bojovníky na ní obcovat. Zneuctěná a na pokraji svých sil omdlela…

…když se probudila válečníci leželi mrtví kolem, hřeby byli vytržené ze země a kolem zápěstí měla namotané provazy celé od krve. Další dva roky přežívala podobným způsobem jako doposud, pouze jiná města a spousta kradení navíc…

…jednou si však jeden muž všiml, že se mu ze skladu začalo ztrácet jídlo a občas i něco jiného. Jednoho večera se rozhodl vyčkávat a zjistit kdo mu krade jídlo. Když uviděl mladou slečnu, špinavou a vychrtlou, která měla na rukávu zaschlý potůček krve a zželelo se mu jí. Přistoupil k ní a ona se vystrašeně dala na útěk. Zvolal neboj se a ač dotyčná nerozuměla, přece zastavila, protože z jeho mluvy neplynul vztek, ale něco jiného co doposud neznala. Vzal jí do rohu místnosti a podal jí kus masa. Nejprve nedůvěřivě a poté hladově začala žvýkat. Když dojedla, připravil jí lůžko a posunky jí vysvětlil že se nemusí bát a že tu může zůstat. Prvních pár dní bylo pro oba strašných, ale brzy si na sebe zvykly. Když jí muž naučil alespoň relativně slušnému oblékání, že nemá chodit shrbená a připravená na každého zaútočit a neutíkat když se lekne, šel jí představit členům cechu. Ne všichni jí uvítali, jednomu silnému válečníkovi přišla jako přítěž a proto jí hned přikázal nasekat dřevo. Svůj názor změnil v okamžení, když uviděl jak obratně a silně rozsekla pařez. Začal jí tedy učit umění boje.

Protože nevěděli jak jí mají říkat, a ani ona si nepamatovala své jméno, vzpomněl si muž na potůček krve který měla na rukáv a pojmenoval jí Stix. Po těžkém úsilí se naučila mluvit, základní dovednosti přežití a stala se řádným členem cechu. Nastala i doba kdy jí opět posedl démon a ona odešla, ale po čase stráveném sama a po zkušenostech z cechu, se naučila s démonem bojovat a když ho dokázala přemoci vrátila se k cechu.

Pár bojů s démonem prohrála, pár vyhrála, ale válka zdaleka nekončí. Stále nastávají situace v kterých není jasný vítěz tohoto boje. Stala se nebezpečnou bojovnicí a již dlouho se o ní démon nepokoušel, ale kdo ví … …


---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Grollwova hul:
Den jak cedník, všude louže a déšt nepřestávat. Všichni zalezlá v pár barák a Stix nenacházet žádná samotář s velká kapsa. Popocházet mezi Andor a koukat na lidi co schovávat v banka před déšť. V banka začit humbuk. Stix nechápat vždyt v banka nebýt, tak jít se kouknout. V bance přítel vztekat že někdo čmajznout bílá hůl. Stix pro jistotu kouknout do velká batoh, ale nenacházet hůl. Přemejšlet kdo vstupovat a vystupovat z banka. Jeden švejcar, dva prskači, jeden strážnák co by nechytit ani užovka a jeden dlouhoprsták co pořád chodit s míchačem. To muset být on, řict Stix, ale kde mu konec nevědět.
Den druhá Stix procházet místa kde oni bývat. V bažina na zelená bojovník najít jen pár špejlí, tak aspoň pokecat s nekromant.
Další místo kus jižně od převoz do Havant, vidět je často. Pomalu přicházet a vidět je trénovat. Dlouhoprsťák učit vytahovat mince z báglu míchače a míchač slejvat zelená flaška. Stix vzít svoje velká zelená flaška a polejt svoje kopí. Potichu připlížit a zákeřně prošpikovat toho dlouhoprstýho, ten míchač už nebude problém. Sakra nevyšlo to, ten rychlej měl ňákou flašku a jed nepůsobil. Nakonec vytáh kudla a pak stih utýct, ale toho míchače Stix chytit.
Třetí den přijít ten kulhavej strážník a říkat že míchač muset pustit, prej chybět ňáká důkaz. Jakoby nestačit že Stix si být jistá.
Den na to opět hledat ale asi změnit místa. Tak jít ješte projít města. Ha v andor vidět míchač, ale zrovna maj hlídku ty strážný co Stix ne moc ráda. Počkat až odejde z města. Ha zmejčir mě když vodcházel z banky, ale schytal to dýkou, tak ho aspoň polejem tim fijalovym sajrajtem co na slunci bouchá. V tom přiběhnout dlouhoprsťák a zakřičet na strážnýho, ale našťěstí nějak čudně, asi neznat jeho jméno. Muset rychle jednat. Vzít víc fijalová blivajz a mrsknout ho po něm, ale chvíli trvat než to ohřát. V tom Stix dostat nápad. Hodit na sebe silná plášt, skočit mezi ně se dvě silná fijalová flaška, a třásknout s nima o sebe. Nápad dobrej, oba ty skrčky to sundalo k zemi, ale najednou šedo před vočima a ten vostrej strážnák už si to za mnou štrádoval s bardychou. Pár úskočná pohyb a hadr na škrécu a už mě nehonit. Ještě vrátit a prohledat bágly, ale hůl už asi někde střelit. Aspoň doněst Grollw pár suvenýr.
Snad si příště rozmyslet koho okrást, koho ne.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Fafner - 5

Až na Grollwovu hůl nemám výtky; tu beru jen jako dodatek k příběhu, barbarština je sice super RP jazyk, ale strašně špatně se čte... Přepiš to kdyžtak do podobného slohu jako to nahoře.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 5: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist