Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Ariazel

-> Charakterník

obrázek postavyBylo ráno a mladý Ariazel si hrál se zvířaty v čerstvě napadaném listí kousek od Andoru. Hodně se tu změnilo od dob, kdy tu byl prvně. Jakoby se příroda začala nedobrovolně podřizovat lidskému konání, bylo to pro ni bolestivé, každý dopad sekery na ní byl znát. I teď začaly být slyšet dopady sekery na kmeny stromů a zvířata se hbitě rozprchla. Ariazela ale zajímalo, kdo může být tak bezohledný a krutý. S hněvem se rozběhl směrem k dřevorubcům, naštěstí jeho odvaha opadla ve chvíli, kdy zahlédl početnou skupinku svalnatých mužů se sekerami. Věděl, že nemůže nic dělat a to ho štvalo ještě víc, toužil po odplatě. Ve chvíli, kdy v sobě téměř udusil svůj hněv, ucítil ruku na rameni. Otočil se a spatřil elfa s podivnou „jiskrou“ v očích. Ještě nikdy nikoho takového neviděl, ani by neměl šanci ho vidět, kdyby se mu elf sám neukázal. Jeho oblečení bylo dokonalé, zeleno-hnědé odstíny jeho košile a kalhot ho skvěle maskovaly. Než se ale Ari stihl vzpamatovat z počátečního šoku, elf promluvil. „Mára arin“ začal s jistým hlasem. „Už dlouho jsem tě sledoval a byl bych rád, kdyby ses k nám přidal. Společně můžeme bojovat proti takovým ohavnostem,“ ukázaje na skupinku lidí kácejících stromy. „Tohle je jen střípek toho, co se děje, a jen střípek toho, co se dít bude, jestli nic neuděláme. Jestli tedy přijímáš mou nabídku, můžeme vyrazit.“ Ari nestíhal vstřebat vše, co mu elf vyložil, měl plno otázek. Elf se ale už otáčel a gestem ruky naznačil, aby ho následoval. Šel tedy za ním. Po cestě elf pokračoval: „Jsem Enialis Liadon, vůdce Menel Sangy, Ingwë, sháním elfy, kteří jsou ochotni pomoct a mají jisté předpoklady k učení. Jak se jmenuješ?“ „Ariazel,“ odpověděl koktavě, stále si nestihl utřídit myšlenky v hlavě. Enialis už se nadechoval k další otázce, ale teď se chtěl ptát Ariazel. Zeptal se na první věc, která mu přišla na jazyk. „Kam jdem?“ Už ale nepotřeboval slyšet odpověď, došli k obrovskému domu srostlému z několika stromů, byli tu elfové i elfky, každý zpozoroval nově příchozí a prohlížel si Ariazela zkoumavým pohledem. Enialis vedle něj zvolal: „Tula sinomë! Mantúlië Ariazel!“ Každý k němu přišel, podal mu ruku a řekl něco cizím jazykem, kterému nerozuměl. Pak ho Enialis odvlekl dovnitř do domu, kde mu konečně nechal chvilku k vydechnutí. Dokonce se rozhodl, že mu vysvětlí vše, co zatím viděl. „Určitě sis už všiml, že v Menel Sanze jsou jen elfové. Jak už jsem řekl, chceme pomáhat stromům, zvířatům i rostlinám. Nelíbí se nám, jak se lidé v poslední době chovají. Útokem ale nic nevyřešíme, situaci jen zhoršíme. Obávám se ale, že tenhle les už nezachráníme, budeme si muset najít místo k žití jinde. Už jsi slyšel o Lewanu?“ tázal se ho Enialis. „Slyšel jsem o něm, prý je to krásné elfské město, kam se ale nikdo nedostane. Proč tam nemůžem jít?“ ptal se Ariazel. „Lewan kdysi obsadili skřeti. Chystáme se po dlouhé době dostat dovnitř, nejdřív ale musíme sehnat nové dočasné sídlo. Pro tenhle účel jsme vybrali město Thyris, Perlu jihu. Mezitím tě budu muset trochu ,vychovat´. Ti elfové, co jsi viděl venku, na tebe mluvili naší řečí, elfštinou. Vysvětlím ti teď základy.“ Začal Arimu rychle vysvětlovat zákonitosti této složité řeči, i když měl mladý elf do večera co dělat, aby se naučil aspoň základní pozdravy. Ari se rozhodl, že u elfů zůstane delší dobu, i když byl po několika dnech unavený z výuky. Enialis mu věnoval denně mnoho času, aby ho naučil nejen elfštině, ale i hraničářským dovednostem, porozumění zvířatům i lukostřelbě. Asi po dvou týdnech mu Ingwë oznámil, že už musí vyrazit, o půl hodiny později už byli všichni elfové připraveni venku. Cesta byla dlouhá a vyčerpávající, Ariho už bolely nohy a nestíhal elfské tempo, elfové přitom nejevili žádné známky únavy. Po chvíli se ale změnila krajina okolo, lesy byly divočejší, mnohem živější a hezčí. Ariazel ještě nikdy neviděl tak krásné rostliny, jejich podoba ho uchvátila, jejich vůně omámila. To, co následovalo, ho ale zaujalo ještě mnohem víc. V dálce zahlédl město a pochopil, co znamená Perla jihu. Od té doby je Ariazel Elf milující Thyris.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Looki - 4

libi se mi to
Raist - 3

Hezký vyprávění. Ale pár věcí tam chybí : jako třeba podrobnější popisy a něco o postavě.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 1x
známka 4: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist