Dítě severu, podoben zdejším stromům,
nerad z domu odcházel jsem.
Odpustiv všem nadějím a hrobům,
Já vydal se do Andarie hledat směšný sen.
Má duše,vzpomínám, od dětských let
hledala zázračné. A měl jsem rád
veškeré svody světa, ne však svět,
ten uměl mě jen zřídka upoutat.
Zprvu jsem všechno chtěl, a v krátké době
vším zase pohrdal až ukrutně,
nerozuměl jsem světu ani sobě,
anebo svět zas nerozuměl mně.
Pochopil jsem, že na mně leží kletba,
na všem jsem viděl její znamení
a chladně jsem se učil žít a nedbat
na blaženost a štěstí na zemi.
Živ jako kámen v kamení,
bojím se svěřit naději
a ukrývám svá trápení:
ať v hloubi prsou zetlejí.
Příběh mých bolestí a snů
nemůže lidi rozechvět –
vždyť při nárazu kamenů
zvuk také nezasáhne střed.
Já nedbal pro svůj tajný sen
lásky a slávy, těch dvou cest,
na nichž, byť skrovně, přece jen
mohl jsem získat slast a čest.
***
Můj otec elf a drvoštěp
kupec s obilím - měl chatrč půdu sklep
a věčnou nestálost jež k potulkám nás svádí
zemřel touhou po lásce a smutkem mládí.
Tatíku tys věděl co je věčný stesk,
dnes je z tebe popel hvězda nebo blesk.
Tatíku tys věděl že jsou všude hrubci
mezi krejčími i mezi dřevorubci,
ty jsi poznal co jsou potulky a hlad
chtěl bych umřít jak ty také zdráv a mlád.
Před vraty monastýru stál,
o almužničku žebroně tu,
slabostí, chudák, vrávoral,
bolestí zkrušen ve svém hnětu.
Jen o kus chleba prosil, bos,
zrak prozrazoval živou muku,
a kámen položil mu kdos
na jeho nataženou ruku.
Zbytečný všem jak zhaslý plamen,
jak zašlé hvězdy pád,
srdce mám těžké jako kámen,
a pod ním leží had.
Nejchudší z tvorů na zemi
budu tu mezi lidmi žít
vážnosti jejich zbavený,
i dobra, jež jsem mohl mít.
Věřím a věřit přislibuji,
ač nepřesvědčil jsem se sám,
že mniši v lžích si nelibují
a věrni jsou svým přísahám,
že polibek a úsměv libý
není vždy neupřímný k nám,
a lidé bližním malé chyby
že odpouštějí tu a tam;
že doba léčí utrpení,
že pro štěstí svět stvořen jen,
že ctnost též prázdným zvukem není
a život že je víc než sen.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 5
Kus básnického střeva. Za tu práci, která ještě ke všemu je velmi pěkná máš plnej počet.
