V rámci světa jsem jen jediný závan. Říct že jsem bezvýznamný by bylo nadmíru uznalé. Ale když si mě Bůh vybral, abych sloužil k jeho záměrům, je lepší přijmout to co se ode mne žádá, neboť druhou šanci nedostanu. Až jednou dojdu pokoje, snad mi Bůh mé hříchy odpustí. Kdysi když ještě jsem nevěděl kdo je vlastně můj otec zač. Jsem hledal tajemství nesmrtelnosti, avšak marně, a to jsem hledal všude. Počínaje starým andorským podzemím kde podle leged sídlí Lord Mephitis, v říších zlodějů zvaných Gaudi A Kartánci, hadích mágů, i šogurinů. Ale nikdo o tom nic nevěděl. Dokonce jsem hledal i v nejstarším dole na Andarii plném nejsilnější a nejmouřejších monster a ani draci nic nevěděli. Pak jsem se ale doslechl o jakémsi chrámu zvaném Pyramida, který tu vybudovali předchozí civilizace.Řekl jsem si že pokud to nebude tam, tak mi pomůže už jenom ďábel. Vyhlídnul jsem si cech, který touží po moci a bohatství. Zmanipuloval a podplatil ty správné lidi, a přijali mě. Rošířil jsem fámy o obrovském pokladu v pyramidě, až jsme se tam jednoho dne vydali.
* * *
Pyramida na byla na pohled prázdné, ale já jako nekromant jsem cítil všechno to zlo kolem. Jako by každý naáš krok něco sledovalo. Všude bylo mnoho prapodivných soch, které trochu nesplývaly s rozpadajícím se zbytkem chrámu. Ne, tyto sochy vypadaly, jako by právě vyšly z podruk nějákého zkušeného sochaře. Na chvíli jsem zavřel oči a snaži jsem se vnímat to, co mi oči ani uši vnímat neumožňujou. Duše. A že jich tady bylo stovky svalnatých válečníků ve zbrojích a nejmocnějších mágů. Vtom jsem uslyšel cvaknutí. Najednou se všechny duše rozutekly a nikde nezbyla ani jedna. Zato pocit že je kolem nějáké zlo poslílil. Otevřel jsem oči a připravil se. Najednou některé sochy otevřely oči. Postavily se, oklepaly ze sebe pískový povrch a rozeběhly se na nás. Imobilitas! vykřikl jsem a jedna z potvor ztuhla. Boj netrval moc dlouho, přecejen nás bylo hodně, takže jsme je nakonec pozabíjeli. Avšak hned jak jsme zabili poslední nestvůru, sochy se najednou objevily zase na podstavcích se objevily nové sochy.
* * *
Po cestě jsem koukal na zdi, všechny byly popsané, ale bohužel pro mě neznámým písmem.
Sem tam na zemi ležel nějáký pregamen, tak jsem je bral s sebou, když jsme se dostali až na samotný konec chrámu čekal tam na nás nevídaný poklad, mithrilové zbroje, zbraně z temného kovu, jen nic co by naznačovalo, že by staré civilizace věděly něco o nesmrtelnosti.
* * *
Zklamán jsem vyšel ven, slunce začalo pálit, a temná zástěra kolem mě se roztáhla. Svitky co jsem si v pyramidě nasbíral byly jedinné vodítko k nesmrtelnosti. Nejméně dva roky jsem strávil luštěním starých svitků, když jsem konečně rozluštil písmo. Většina svitků byla všelijaké magické obřady. Pak jsem narazil konečně na nějáké zmínky. Psalo se tam o jakési tajné komnatě, kterou střeží zhmotněná temnota.
* * *
Půl roku jsem scháněl lidi, kteří by se odvážili vstoupit do pyramidy.
NEHODNOTIT!
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Theseus - 2
Oprav si chyby, začátek zajímavý, konec už zas tak zajímavý není. Lepší je zapojit fantasii než skutečnost.
V rámci světa jsem jen jediný závan. Říct že jsem bezvýznamný by bylo nadmíru uznalé. Ale když si mě Bůh vybral, abych sloužil k jeho záměrům, je lepší přijmout to co se ode mne žádá, neboť druhou šanci nedostanu. Až jednou dojdu pokoje, snad mi Bůh mé hříchy odpustí. Kdysi když ještě jsem nevěděl kdo je vlastně můj otec zač. Jsem hledal tajemství nesmrtelnosti, avšak marně, a to jsem hledal všude. Počínaje starým andorským podzemím kde podle leged sídlí Lord Mephitis, v říších zlodějů zvaných Gaudi A Kartánci, hadích mágů, i šogurinů. Ale nikdo o tom nic nevěděl. Dokonce jsem hledal i v nejstarším dole na Andarii plném nejsilnější a nejmouřejších monster a ani draci nic nevěděli. Pak jsem se ale doslechl o jakémsi chrámu zvaném Pyramida, který tu vybudovali předchozí civilizace.Řekl jsem si že pokud to nebude tam, tak mi pomůže už jenom ďábel. Vyhlídnul jsem si cech, který touží po moci a bohatství. Zmanipuloval a podplatil ty správné lidi, a přijali mě. Rošířil jsem fámy o obrovském pokladu v pyramidě, až jsme se tam jednoho dne vydali.