Jsem Kaelthas, šarlatový paladin, svého času štítonoš zesnulého rytíře Thomase von Chavy, exulant a poslední své krve. Píše se rok 1254 Börwelského datování a je tomu již sedm let, co jsem opustil svou zemi. Sedm dlouhých let, během kterých mě nepřestala sužovat minulost. Mé město vzplálo, můj rod vykrvácel, má země zanikla. To co jsem nazýval domovem, se proměnilo v prach, v popel a nekončící zkázu. Přísahal jsem odplatu, ačkoliv jsem už tehdy věděl, že svého slibu nikdy nebudu schopen dostát. Bylo jich mnoho a nás, těch co přežili, tak málo. Roztroušeni po okolních zemích, beze zpráv o ostatních. Mé snažení bylo marné a s hořkostí v ústech doznávám, že jsem selhal. Vše již bylo ztraceno. Smířil jsem se s koncem, ale nezapomněl jsem. Nikdy nezapomenu.
Stanul jsem před bytostmi, ze kterých vstávají vlasy hrůzou i nejodvážnějším mužům. Bojoval jsem v poli proti temným jezdcům po boku chrabrých hrdinů. Potíral zločin na královských cestách. Postavil jsem se smrti tváří v tvář. A přežil jsem. Za toto štěstí vděčím svým schopnostem, ale i těm, co mě kryli svým štítem.
Bitvu o Börwol jsem prohrál, výčitky mne nikdy neopustí. Ale tím kým jsem, tím kým jsem se stal, jsem své selhání napravil. Již muž, nikoliv chlapec, kterým jsem byl. Odhodlán nadále hájit právo, bránit ty, jež to potřebují, a tnout hlavy těm, kdož se zákonům protiví. A tak tu stojím, Kaelthas, šarlatový paladin, neboť nenávidím a zatracuji vše co je temné a z mrtvých vstalé, svého času štítonoš zesnulého rytíře Thomase von Chavy, neboť mi bylo ctí mu ve válečném stavu sloužit, exulant, neboť mne z domoviny vypudila smrt, poslední své krve, neboť už nikdo další není.
...to jest můj první záznam v pamětihodnosti, která jediná po mne zůstane...
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
