Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Daeldaer

-> Charakterník

obrázek postavyNarodil jsem se ve městě Praag jako syn bohatého alchymisty. Můj otec byl elf a

matka člověk. Otec prodával po celém městě lektvary, byl několikrát zvolen

alchymistou roku, ale jednou se stala chyba. Otec zrovna míchal lektvar a

najednou vybouchl sud s lektvary, sudy byly schovávány nahoře v komoře. Dům zač

al hořet. Já jsem se zrovna vracel, domů z lovu když sem to uviděl. Rychle jsem

vypil lekvar ocelové kůže a vběhl do domu. Žár byl velký, ale zvládl jsem to. Na

zemi jsem našel mrtvolu matky černou jako noc. Rychle jsem bežel do sklepa, kde

měl otec dílnu. Našel jsem ho tam s šípem v hrudi. Ještě žil, rychle jsem se ho

zeptal co se stalo, on jenom: "byl to byl to" a najednou zemřel. Začalý bouchat

sudy s lektvary, rychle jsem běžel z domu ven. Když jsem stál před domem celý č

erný od sazí. Přiběhl ke mě neznamý muž a obvinil mě, že sem dům zapálil, tomu

sem odporoval, ale on vytahl kuš. Vrazil mi ránu do hlavy a já omdlel. Když jsem

se probral, ležel jsem zavřený ve věznici. Celý udivený jsem se ptal, proč tu

jsem, jako odpověď jsem dostal ránu do obličeje a slova: "ty hnusnej vrahu

rodiny, ty parchante!" Jídlo jsem celou dobu neviděl a tak jsem omdlel vyč

erpanim. Když sem se probral byla noc. Uviděl jsem stážného jak spí a tak jsem

se rozhodl vzít mu klíče. V rohu cely jsem nasel kost. Tou sem se snažil získat

klíče, ale když už jsem je měl střážný se probral a začal na mě řvát, co to děl

ám. Udělal, ale chybu přišel blý ke mě než měl. Rychle jsem ho udeřil do hlavy

tou kostí. Složil se k zemi a ja si klíče vzal. Když už byl omráčený tak sem si

vzal i jeho zbraně a oblečení. Svázal jsem ho a hodil do cely. Vyšel jsem před

věznici a co nevidim před věznicí je uvázaný kůň! To je ale štěstí. Odvázal jsem

koně a hned sem se řítil pryč. Když jsem byl daleko od města rozhodl jsem se že

bych si měl odpočinout, ale měl jsem hlad. Uviděl jsem laň, vytáhl jsem dýku,

kterou jsem vzal strážníkovi a hodil jsem ji po ni. Laň padla k zemi, ale řešil

jsem velký problém jak si ji mam udělat, když nemám oheň. Tak sem začal jíst

maso syrové. Bylo to hnusné, ale hlad je hlad. Najedl jsem se a usnul, když jsem

se problal bylo rano, krásný den. Kam se ale vydat, kde budu spokojený. Po

dlouhém rozjímání jsem se rozhodl, že pojedu na sever. Jel jsem celé měsíce,

když jsem uviděl brány města Andoru. Doufám, že v Andoru začnu nový život, život

ve kterém mě nebudou honit za to co jsem neudělal.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Sith - 1

Proč se neustále vykrádá warhammer a ještě naprosto špatně?
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 1: 1x
známka 2: 1x
známka 3: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist