Z přeplněného hostince u Thyriského přístavu se začal ozývat zpěv, doprovázený hrou na loutnu:
„Když Celeth jen malým chlapcem byl,
jeden zlý skřet rodinu mu vyhubil.
Eh, omluvte mne asi jsem se sek',
toť jiných slavných balad začátek.
Jeho dětsví bylo tuze jiné,
skřetů prosté a nevinné,
ve dvanácti ovšem přišla mela,
když mu jeho máma zemřela.
I vydal se pryč a s tátou cestoval,
kraje blízké i vzdálené poznával,
až došli do Anorského kraje,
kde už válka zastihla je.
Do boje otec musel rukovat,
a svůj život všanc za vlast dát,
Král náš však tak statný nebyl,
své důstojnosti plně pozbyl,
a před těmito nepříjemnostmi,
dal přednost Kyrské pevnosti.
Až po letech nabrala válka nový spád,
kdy nepřátelé k utěku museli se dát,
tou dobou už Celeth mužem byl,
svému jménu špetku slávy vydobyl,
když po tavernách na loutnu hrával,
a pobudy na cestách o peníze okrádal.
Tu doslechl se, že Praetoriánská Garda,
hledá nové muže, snad i barda,
tak sbalil loutnu, štít a kris,
a vydal se směrem na Thyris.
Tak ta léta utíkala dál,
povýšení se však nikdy nedočkal,
i sklenici má již prázdnou,
přineste mu-“
„To by už myslím stačilo, pane,“ prohlásil uctivě svalnatý muž směrem k Celethovi, který značně podnapilým hlasem odvětil:
„Ale já ještě nedošel k té nejlepší části!“
Muž se rozpačitě rozhlédl po podniku. U Tří temných nebyl zrovna nejvyhlášenějším hostincem Království, ale dnes tam měli návštěvu bohatých kupců z okolí a Gardistův opilecký - byť né zcela falešný - hlas tržbám zrovna nepřispíval. Nechtěl ovšem Praetoriána rozezlit. Viděl šibenice na náměstí a rozhodně si nepřál být dalším na řadě.
Muž zhluboka povzdechl.
„Víte co, pane? Pojďte se mnou.“
S těmito slovy vzal Celetha kolem ramen a vedl ho hostincem ke schodům až do druhého patra. Odemkl dveře pokoje a posadil ho na postel.
„Přinesu Vám, paně, něco k pití. Chvíli si zde prosím odpočiňte. Hned budu zpět, jen si tu-...“
Celethovy oči se pomalu zavíraly.
„... prosím neříkejte to žádnému důstojníkovi...“
Když usínal zdálo se mu o povýšení, bohatství, hořícím Lewanu... A s těmito představami se vydal do ničím nerušeného spánku.
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Z přeplněného hostince u Thyriského přístavu se začal ozývat zpěv, doprovázený hrou na loutnu: