Narodila se v chatrči kdesi hluboko v lesích. Nad kolébkou se skláněla dobře stavěná žena s velmi tvrdými rysy, kterou objímal muž s dlouhými vlasy a delšími ušima. Ano narodila se barbarce a elfovi. Jejich soužití bylo trnem v oku oběma rasám a proto se uchýlili do ústraní. Měla i mladšího bratra, který zdědil tvrdost po matce a důvtip po otci. Já jsem byla více po otci.
Nicméně jednou nastal čas se vydat do světa. Sourozenci se vydali hledat kraj, kde nebude jejich původ překážkou. Dlouho bloudili a získávali zkušenosti. Až kdesi v Andarijské zemi je v lese překvapila zručná zlodějka Stix. Zprvu vypadala, že nás oloupí, ale nakonec jsme se spřátelili. Přivedla nás k cechu, kterému vděčím za vše a pro který bych položila život. Je to místo kde se cítím bezpečně a mám tu mnoho přátel.
Po pár letech konečně klidného žití s přáteli, ale nastal čas na meditaci a urovnání si myšlenek. Proto jsem se na pár let vzdálila a jako pravý ochránce mě doprovázel i můj bratr.
Den se dnem se sešel a znovu jsme se vrátili k lovcům, kde určitě zase dlouho zůstaneme a budeme splácet vše co pro nás obětovali.
Zdá se vám tento příběh podobným s jiným? možná ano...díky předsudkům máme k sobě blízko a tak to vždy zůstane....
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý