Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Respiro

-> Charakterník

obrázek postavyVěřte nevěřte, jednoho dne byl bál na zámku, který pořádal samotný král Vendelín na počest své dcery k události, která ji měla změnit život. Byla to její svatba. Ta svatba byla velice honosná a krásná až z toho oči přecházely. Tolik lidí co se přislo podívat.

Mezi nimi byla i má matka a otec. Matka byla výčepnií v podhradním hostinci. Byla to velice krásná žena a hlavně láskyplná ke svému okolí.Otec byl králuv řemeslník, byl silný jako býk. I tohle se ženam líbilo v té době, líbí dnes a bude líbit pořád.

Matka díky své zručnosti a znalosti vaření a nošení jídla a pití byla pozvána na svatbu jako hlavní vedoucí všech kuchařů, roznašečů jídla, ochutnavačů a prostě všeho co se týkalo jídla a pití. Otec byl pozván jako velectěný a králem uznávaný řemeslník, a také jako nedávno pasovaný šlechtic.

Táta jak už to bylo seděl kousek od krále a máma ho měla také obsluhovat. Otec hned jak ji uviděl, tak se do ní zamiloval. Nebyla to jednoduchá doba pro manželství. Tak spolu jen žili, ale nesměli mit dítě do té doby než byla svatba. A k tomu muselo být povolení. Povolení asi po 5-ti letech dostali a tak se vzali. Bylo to krasné manželství, jak by si skoro každý přál. Máma uměla čepovat pivo, to se otci líbilo. A otec jí zas vyrobil vše na co si vzpoměla nebo potřebovala.

Měli spolu dvě děti - mě a mou sestru Veroniku. Měl jsem rodiče rád. I sestru bych měl rád kdyby jsem ji trochu víc poznal. Ale otec mě vyhnal z domu. Byl jsem.... jak bych to řekl... grázl. Tak trochu i kleptoman. Ale byly na mě i slunějši stránky. Pomáhal jsem doma když jsem udělal nějaký průser a hlavně jsem ty ukradené věci dával tátovi a mamě. Jednou jsem ukradl soudci jeho talár, ani si toho nevšiml. Až do té doby kdy jsem se před ním promenádoval v jeho vlastním taláru. Soudce mě odtáhl domů aby si se mnou sjednali pořádek. Táta mě prostě vyhodil před zraky hodně lidí co šli kolem našeho baráčku. Nevěděl jsem co mám dělat, tak jsem šel. Až jsem došel k honosnému městu Andor. Myslel jsem si že to město je jen mýtus. Teď už vím že není. Lidé v něm jsou velice milí.

Ještě pořád hledám místo pro citově zkroušeného barbara - mě. Zkoušim se dostat do křesťansky založeného cechu jménem Husité. I když se bojím zkoušek jako čert kříže.

Jelikož mě rodiče vychovavali k víře v boha, i k víře že vše co udeláš se ti vrátí. Buď v dobrém nebo špatném. Něco na tom pravdy bude, když za všechny moje špatné skutky me naši vyhodili z domu. Od teď se chci stát zamečnikem. A pomáhat lidem otevírat zamčené dveře.

Doufám že se někdy shledám ještě se svými rodiči i se svou sestrou va zdraví.....

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Gamer - 3

Sľubný začiatok, pekný zvrat usporiadanej rodinky =) Ak to pôjde a kopne ťa múza skús to určite rozpísať!
Heratrix - 3

Hezké, celkem pěkně psané, škoda těch chyb, bez nich by to bylo ještě hezčí.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 2x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist