Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Demnogonis

Mladý elf se pomalu plížil lesem. Vyhlídnutý srnec si ho stále nevšiml, jen se jakoby znuděně vyhříval na večerním slunci. Elf ladným pohybem napjal tětivu a zamířil, věděl, že svůj cíl nemine. Zatajil dech a vystřelil. Srnec zareagoval, ale moc pozdě. Šíp ho zasáhl přesně, vyřinula se krev, srnec vydal poslední sten a sesul se k zemi. Elf vstal a pomalu dokráčel k mrtvému zvířeti a dal se do práce. Hvozd se pomalu nořil do šera a on již byl s prací skoro hotov. Najednou pocítil strach, ne obyčejný strach, ale něco nepopsatelného. Něco se blížilo, ale nebylo to ani zvíře ani nikdo živý. Věděl, že neuteče. Nemohl. A tak jen stál a pak jeho duše zemřela, ale tělo stálo dál.

***

Bloudil prostorem. Starý svět zemřel. Nový již nepotřeboval jeho přítomnosti. Budoucnost mu byla určena jinak a on sloužil svému Bohu dobře, nyní byl osvobozen a jeho moc dosáhla až za hranice smrti. Fyzická schránka zdála se býti nadbytečnou a jen spoutávala jeho schopnosti. Tu znenadání jeho pozornost něco zaujalo. Svět podobný tomu jaký on znal a přesto jiný. Upnul svou vůli na něj, blížil se nezměrnou rychlostí. Svět nabýval bližších tvarů, již viděl moře a pevniny, pak města a řeky. Náhle se ocitl uprostřed lesa. Bylo pozdní odpoledne, na mýtině postával srnec a jen se jakoby znuděně vyhříval na večerním slunci.

***

Srnec padl k zemi a z křoví vystoupila jakási postava. Lovec zvíře vykuchal a začal ho pomalu zpracovávat. Prohlížel si ho, zkoumal. Tělesná schránka vypadala vcelku použitelně. Duše byla mladá a slabá, neměla proti jeho moci nejmenší šance. Přiblížil se. Lovec si ho zjevně nevšiml, ale bylo znát, že lehce znejistěl. Soustředil svou sílu a pronikl do jeho těla. Jedna duše zemřela, druhá žije dát.

***

Už nebyl jen duše a nehmotná síla, měl tělo. Byl Demnogonis. Jeho schopnosti limitovala fyzická schránka, ale to brzy pomine. Další svět ho očekával a on brzy bude opět usedat na trůn z kostí, kráčet po tělech slabých a bezbranných, tak jako tolikráte předtím. Avšak nyní je třeba najít útočiště, zjistit jak svět funguje, získat si věrné posluhovače. Čas není důležitý. Mnoho generací přijde a odejde, ale on zůstane a dosáhne svého cíle. Prohlídl si své nové tělo, pousmál se a vykročil.


***

Možná tomu tak chtěl osud, možná to byla jen shoda náhod. Ale stalo se tak, že když jsem já, Demnogonis, dorazil do města, jež jak jsem později zjistil, nazývá se Andorem, potkal jsem jednu elfku. Jmenovala se Lesstra. Možná proto, že mé tělo bylo též elfské, oslovila mne, spíše však asi kvůli mému podivnému ošacení. Její arogance byla pro mne jako pohlazení, její opovržení mým zevnějškem, jako skvostný zápach mrtvých těl. Inu, zaujala mne velice. A tak jsem se rozhodl na jistý čas s ní svojí cestu sdílet. O každou duši plnou nadřazenosti a nenávisti je třeba pečovati. Prý i do nějakého elfského cechu pomůže mi. Nesnesl bych mezi těmi lidskými zvratky pobývat déle. O barbarech ani nemluvě, i podsvinče má větší inteligenci a vypadá lépe. Vše se vyvíjí jak má, budoucnost bude moje.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Looki - 5

nápadité
Raist - 5

Velmi originální.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 1x
známka 5: 2x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist