V horské vesničce, kde sníh vystřídala tráva jen na 3 měsíce, a dny byly dlouhé a noci ještě delší jsem se narodil. Dětství bylo plné her a radovánek. Od šesti let jsem musel pomáhat v lese a od devíti jsem po práci chodil na cvičení v boji s mečem a kladivem.
Ve vesnici jsem se potkal lásku, krásnou dívkou jménem Sunna Ragnarok. Když jsem jsme se rozhodli, že na jaře spojíme naše životy v jeden, jaro by jako nechtělo přijít..
Zima byla dlouhá a tuhá. A jaro stále nikde. Mráz a hlad přitáhnul rozdivočelé ledové obry až k naší vesnici. Ti vzali mou rodnou ves útokem. Postavil jsem se jím v první řade. Mlátil jsem kladivem kolem sebe co to šlo, až... tupá rána do hlavy mě zbavila vědomí.
Poté jsem žil a nežil. Zdálo se mi, že procházím místem, kde jsem nikdy nebyl a skládám nějaké zkoušky. Celé to bylo hrozně zmatené a najednou jsem se objevil v městě z žlutého kamene. Teď už vím jak se město jmenuje, ale tehdy jsem byl zmaten.
Po pár hodinách bloudění prázdnými ulicemi jsem potkal Sunnu. Svou lásku. Když jsem viděl, že přežila, srdce mi pookřálo. Spolu jsme potkali ještě pár lidí z vesnice.
Přemýšlel jsem, jak je to všechno možné? Proč jsem nenašel hrdinou smrt ve své vesnici a ted již nestojím u brány Valhaly? Nevím.
Možná to bylo přání samotného Thorra, který byl patronem naší vesnice. Snad drží ochranou ruku nad našimi životy i nadále..
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
V horské vesničce, kde sníh vystřídala tráva jen na 3 měsíce, a dny byly dlouhé a noci ještě delší jsem se narodil. Dětství bylo plné her a radovánek. Od šesti let jsem musel pomáhat v lese a od devíti jsem po práci chodil na cvičení v boji s mečem a kladivem.