Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Aragond

-> Charakterník

obrázek postavyTo neštěstí začalo před 20 lety…Tehdy se to stalo…byla krásná noc a měsíc byl v úplňku, vlci na mýtině dlouze vyli. O něco dál, ve staré polorozpadlé chatrči se obrovské kypré barbarce se slušivým knírkem narodil syn. Vůbec nekřičel, buď pro to, že se narodil poprvé a ještě nevěděl co a jak, anebo kvůli starému pradávnému zvyku kmene, který spočíval v trojím bouchnutím hlavičkou dítěte o stůl-v případě že to byl chlapec, v případě dívky pěti údery, naopak aby se pochlapila.
Malý barbar rostl jako z vody, a tak musel dostat jméno. Rozhodoval o nich vesnický stařešina,chudák už trochu senilní. To jméno bylo Aragond. Když se ho později ptal proč zrovna Aragond, kmet odvětil, že i když bylo ten den mokro, kousla ho veverka. Toto prohlášení bohužel utvrdilo Aragonda o již dříve zmíněném stavu mysli starého muže.
Aragondův otec byl barbar který byl nejdál na konci lesa za sídlištěm kmene a tak neměl moc názorů, nicméně zastával stanovisko, že každý člověk-a hlavně barbar by si měl užívat každou chvilku kterou mu dal Mrogroth k dispozici. To mělo za následek že některým činnostem se věnoval opravdu často. A tohle mělo zase za následek, že hodně sousedů z okolních chatrčí si často stěžovalo na noční hluk, a za druhé že jejich dům byl opravdu přeplněný.
Aragond měl sice své sourozence rád, všech 19, nicméně když už museli spát v posteli po 6 a ještě na patra, rozhodl se že je čas vydat se na zkušenou do světa.
Sbalil si pár pečených divočáků, palcát po babičce, nějaké drobné a vyrazil. Zanedlouho procházel cizí zemí a už čtyři dny lilo jako z konve, což Aragondovi už lezlo krkem. Jak tak šel po pěšině, potkal sedláka, který před sebou hnal stádo ovcí. Osmělil se tedy a zeptal se sedláka:"To je tady pořád tak mokro?" Ten jenom převrátil oči v sloup a odsekl:"Ne, to jenom když prší", a pokračoval dál.Aragond se rozhodl že radši nebude nad odpovědí přemýšlet,a vzápětí se rozhodl, že nebude přemýšlet ani nad tou poslední ovcí, která si nesla deštník.Zavřel oči a šel a šel a šel až narazil do stromu...Oči teda otevřel a zjistil, že to strom nebyl ale spíš cedule označující hranice.Na ní stálo Andarie...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Enari Nom - 3

Dobré, pokračovat :-)
Fafner - 3

Velmi pěkný příběh, bohužel příliš krátký na lepší body...
Heratrix - 4

Konečně jsem se taky u příběhů zasmála :-D Já bych to i na ty 4* viděla, protože ač krátký, obsahuje historii i charakter postavy.
Aishlyn - 4

Sice krátké, ale povedené :)
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 2x
známka 4: 2x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist