Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Lvice

obrázek postavyMé jméno je Lvíče a za nedlouho mi bude 115 let. Jsem totiž na půl člověk a na půl hobitka. Můj otec pochází z hlavního města Gondoru Minas Tirith a maminka z malé vesničky Hobitín, kde jsem vyrůstala. Mnoho o svých rodičích nevím, byli uneseni a zavražděny Sauronovými služebníky, když jsem byla ještě malinká.
Chtěla jsem své rodiče pomstít a i jako malý sirotek téměř bez ničeho jsem se začala učit v boji. S malým nožíkem po mamince a pár zlaťáky po tatínkovi které mi sotva vycházeli na jídlo, jsem konala všelijaké výpravy do místních lesů. Doslova jsem vraždila zvěř na potkání a vydělávala si peníze prodejem masa a kožešin.
Když už jsem byla větší a zkušenější, zastavil se za mnou strejda Mrkvička a odkázal mi svou lama. S ní bylo všechno jednoduší a cesty mnohem kratší.. začala jsem tedy poznávat svět Morie, spousty přátel a mnoho dobrodružství. Po pár letech se ze mě stala velká bojovnice s velmistrovskými zkušenostmi v boji s monstry a nezkutečným bohatstvím. Mstila jsem smrt svých rodičů co to šlo, ale co se však nestalo...
Do světa Moriie kde den co den bojovalo dobro se zlem vstoupila třetí síla. Svět byl napaden mocným hejnem draků! Nebylo šance se s nimi u utkat v boji. Jejich kouzla a síla byla nezkutečná. Jeden svými křídly a dechem byl schopen srovnat město na prach, druhý svými čáry změnil vody v jed a zapaloval co se dalo... Křičela jsem jsem! Ve jménu Gondoru, maminko, tatínku, zachraňte mě! ..a najednou se zjevili předemnou. Začali říkat slova kterým jsem sotva rozuměla..."Ana dell tir gate morkel fire bolt". Svým mocným kouzlem vyvolali bránu jiných světů a křičeli utíkej dceruško, utíkejte, zachraň se kdo může.
Učinila jsem tedy tohodle skutku a po průchodu branou jsem se octla v nějakém malinkatém světě. Stál předemnou muž do černa oblečený a srdečně mě vítal. Po dalším průzkumu světa jsem poznala spousty lidí, byli to různí znalci svého řemesla a bavili se semnou, jako bych byla malá holka. Ale pak mi to došlo ...průchodem brány jsem ztratila všechno své bohatství a veškerou sílu. Připadala jsem si jako ochrnutá. S těží jsem sotva přeřízla kůrku chleba a jeho namazání mi trvalo nejméně hodinu. Našla jsem si i nějaký meč a zbroj, ale já tím průchodem ztratila snad i paměť. Kroužková košile mi skončila na nohou a ostří meče mi způsobilo těžká zranění. Pochopila jsem, že se všemu musím opět přiučit od znova. Po vykonání náročných úkolů, jsem zde ve světě Andaria a budu pokračovat dále s bojem proti zlu.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Zvire - 4

Netradiční příběh obohacený o pár klišé, který i pobavil (Možná i neúmyslně :P) Za krásné 3 body +1 za to, že je občan Thyrisu.;)
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist