Aktuální dění Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Heroldka Daenerys

-> Charakterník

obrázek postavyV dálné Zemi známé jako Litecia se mezi dvěma kontinenty rozprostírá pohoří Nyrbanos. Skoro celý rok je toto pohoří pokryté ledem a sněhem. Je zrádné a nebezpečné pro každého poutníka nebo tuláka, který se sem vydá. Ne však pro osadu barbarů žijící na úpatí nejvyšší hory. Barbaři byli výborní lovci a v letních měsících i sběrači. Dokázali získat obrovské množství kožešin a trofejí ze zvířat, těžili vzácné kovy a minerály. Osadě vládl pevnou rukou náčelník Abaruk, silný a udatný barbar, který dokázal sám ulovit ledního medvěda nebo porazit smečku toulavých vlků. Náčelník měl dva syny Beraka, Samarda a nejmladší dceru Daenerys. Ta se od svých bratrů vzhledem nijak moc nelišila. Měla dlouhý protáhlý obličej, malé pronikavé oči, úzké rty, plochý nos a vlasy nosila pevně stažené do copu. Povahou ovšem byla úplně jiná. Byla uzavřená, tichá a nechtěla se moc bavit s ostatními barbary, protože jí přišli hloupí a natvrdlí. Do osady moc nevycházela, vydávala se za časných rán na lov, prozkoumávala okoli a stopovala zveř. Při jedné takové výpravě narazila na temnou jeskyní když se ujistila že ji nehrozí zádné nebezpečí rozhodla se že vejde dovnitř. Jeskyně byla chladná a pustá, sundala si rukavice, aby rozdělala oheň a zapálila pohodeň kterou si už dřive vyrobila z vetší větve a cáru látky. Když plamen pochodně zažehnul, strnula užasem. Na stěně jeskyně bylo vyobrazeno zvíře které ještě níkdy neviděla, Mělo obrovske tělo pokryté šupinami zakončené ocasem, dlouhé křidla až zrak přecházel a hlavu měl hrdě vztyčenou chrlici oheň . Popadl ji strach, odhodila pochodeň a vyběhla ven z jeskyně. Už se smrákalo tak se rozhodla, že se vrátí domů do osady. To co viděla ji ale od té doby nedávalo spát. Obraz který viděla na stěně jeskyně už nemohla vyhnat z hlavy.

Za letních měsíců do osady dojížděla obchodní karavana, která dovážela zboží z Jižního města to bylo vzdalenou mnoho dní pešky. Barbaři jim prodávaly kuže a nerostné suroviny,. Pokažde bylo v osadě velmi rušnou, barbaři s obchodníky uzavíraly obchody, ale i pili a slavili na jejich počest.
Při jedné z jedné z těchto oslav si Daenerys všimla jak jeden kupec drží červenou knihu a čte si z ní. Kniha měla divny šupinatý obal, který už kdesi viděla. Pomalu se přišourala k obchodnikovi a oslovila ho."Hej ty, co to máš?"Kupec zvedl oči od knihy a zadival se na ní. "A milostivá Daenerys co si přejete?" "Čo to byt za knihu být jíná než ostatní" Kupec se podival na přední stranu své knihy a pousmál se. "Ano je to moc drahá kniha, je plná prastaré magie, kterou jsem přivezl až z daleké země" Daenerys zamrkala očkama, "A z čeho byt ten obal? Takový ja nikdy nevidět" Kupec schoval knihu zpatky do vaku, a přisunul hlavu blíž k Daenerys a zašeptal ji do ucha. "Víš ten obal je z kůže draka, ale neboj v těchto končinách už dávno nežije. Už jsou jen tam odkud pochází ta kniha." Daenerys při těchto slovech se zachvěla. Kupec vstal a odešel pro další džbán barbarkého piva. Daenerys zůstala při ohni a koukala na jiskry vyskakujici z ohniště. V hlavě si stále opakovala to co ji řekl kupec. "Drak, ano to je to zvíře co jsem viděla v té jeskyní".

Na druhá den karavana sbírala své podnapilé obchodníky a vydávala se zpátky na Jih, dokud je to ještě možné, za par měsíců obchodní cestu zavané čerstvý sníh a jen těžko se po ní pujde vrátit. Pod dvou dnech cesty, kdy už karavana ušla pořádny kus cesty od osady barbaru, se utabořila u řeky aby si koně odpočali. a kupci doplnily zásoby vody. "Sairone, Sairone, proboha pojď sem!" Křičel kupec od jednoho z povozů. Sairon přiběhl a vak mu spadl udivem do mělké půdy. V povoze pod hladou kůží spala schoulená Daenerys. "Proboha Sairone, jak se dostala do tveho povozu? Chápeš co to znamená? Nemůžem se vrátit do osady jsou to další dva dny cesty tam a dva zpatky, navíc jestli to načelník zjistí, bude si myslet že jsme ji unesly a v nejlepším nás pobije do jednoho" Sairon zakroutil hlavou "Nemůžeme se vrátit, nestihneme loď do Andarie. A bude lepší když si barbaři budou myslet že se nekam zatoulala nebo že ji roztrhali vlci." "No ale co sní ted? Nechat ji tu nemůžeme, a zabít taky ne. Viš co je to tvuj povoz dělej si sní co chceš" Přehodil si kápi přes hlavu a odešel ke svému povozu. Sairon se chvili dival na spící Daenerys a pak jen dlouze povzdechl.

Ráno Daenerys probudila a zjistila že už se karavana dala znovu do pohybu. "No vylez už o tobě vím" Oslovil ji Sairon "máš mi toho hodně co vysvětlovat" Daenerys nesměle sedla vedle nej na kraj vozu a divala se mlčky do krajiny. "No tak mi pověz co děláš na mém povoze a jak jsi se sem dostala?"Zamračil se Sairon. Daenerys koukala na vak ktery měl kupec na zadech. "Ja chtit vědět odkud byt ta kniha, večer vlízt na povoz když ty spát a schovat se tu pod kožešina." Otočila se koukala na ubíhajicí cestu. Sairon mlčel a přitahl uzdu koňum, aby nepřevrhly povoz i s nakladem Když projíždeli pod skalním převisem. "Ale je ti jasné že už tě nemůžu vrátit zpátky domů." Prolomil chvile ticha Sairon. Daenerys jen přikývla. "Dobrá, pojedeě semnou do Jižního města a pak uvidím, jo jinak se jmenuji Sairon." Daenerys se na něj podívala a nic neřekla. Schoulila se do své tuniky a nad něčím přemýšlela.

Po dvanactí dnech dlouhé jizdý se karavana objevila před branami Jižního města, když projeli hlavní branou hlídanou královskými stražemi, rozprostřelo se před ními obrovské město plné ruznorodých staveb a chýší. Projižděli ulicemí, plné žebráků ale i čtvrtí plné bohatých kupců a šlechticů. Ve městě žily snad všechny rasy lidí , elfu i temných elfu, Daenerys dokonce zahledla jedho orka, ktery byl cely popetovaný ruznými ornamenty od hlavy až k patě. Všem těmto obyvatelům se řikalo prostě Jižáné jak se pouději Daenerys od Sairona dozvěděla.
Dorazili na velké tržiště kde ji Sairon poručil aby nevylízala z vozu a šel nakoupit zásoby které jim během cestování došly. Když konečně měli vše co potřebovali dorazili do velké loděnice která se linula podél cele jižní strany města.

Sairon zastavil povoz a usmal se na Daenerys" Tak jsme tu, tamhle ta loď je jmenuje Svatá Helena, dnes se nalodíme a doveze nás až do kraslovství zvané Andarie." Na chvíli se odmlčel a prohlížel si Daenerys. Ta mu pohled opětovala. "Vezmu tě sebou, ale už se nebudeme vracet, mám vše co jsem v těchto končinách potřeboval a chci se usídlit na Andarii." Daenerys kyvla hlavou" Chci jit s tebou , být ti víc k užitku než přitěž. To já slibovat, vše se naučit a ve všem se zdokonalit." Sairon povzdechl "Dobrá" Zašátral ve vaku a podal ji tu knihu pokrytou dračí kůží " na je tvoje, z ní se naučiš vše o těchto stvořeních, jak je lovit, mluvit s nimi a dokonce jak se v ně proměnit. " Daenerys se rozřařili oči a vzala knuhu do dlani. Dlouze si ji prohlížela než v ní začla listovat.

Na druhý den loď Svatá Helena vyplula směr Andarie i se Saironem a Daenerys na palubě. Čtvrtého dne plavby loď zakotvila v hlavním městě císařství, kde se začali naplňovat osudy, těchto dvou tak rozdilných osobností....

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2020 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist