Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace
rss trubači

Co je nového?

Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky.
Víte, jak odkazovat na novinky?

vše - quest - turnaj - zpráva - vyhláška - kronika - města - vyhledávač δ

29.08.15, 21:47 odkaz přidal(a) Trist
obrazek
Příchod Gelliety Ries
K opuštěnému thyrskému obchůdku dorazila žena vedoucí koně, hojně naloženého velkými zavazadly a krabicemi neznámého obsahu. Zavazadlo z vlastních zad svalila na práh, otevřela dveře svým vzhledem vypovídající, že jsou již déle nepoužívány, a stanula v nepříliš prostorném pokoji. V prvním okamžiku ji napadlo, že vymetání pavučin zabere minimálně hodinu.
Po několika dnech vybalování a zařizování se již všude po domě blýskaly naleštěné baňky a kádinky, pečlivě urovnané na svých místech, desítky flakónků v přesných řadách, po zdech vyvěšené svazky cizokrajných bylin a jiných rostlin nechávaly místnost provonět příjemnou směsí vůní.
Naposledy překontrolovala zánovní bedny na klíč, ukrývající ty nejvzácnější složky určené jejímu dílu. Klíče navlékla na dlouhý blýskavý zlatý řetízek, obepnula jím svůj krk a nechala je zmizet ve svém bujném výstřihu.
Z další bedny vytáhla oblíbený fialový inkoust a ozdobný psací brk. Na předem připravený růžový papír, jemně vonící po růžích s neznámým sladkým nádechem, začala úhledným písmem psát:

Vážení obyvatelé zdejší země.
Dovoluji si Vás vyzvat k možnosti snadného výdělku, či pozdějším štědrým slevám na svůj sortiment vonných vodiček, známých jako parfém. Mou prosbou na Vás je prostý sběr rozličných rostlin rostoucích po zdejších lukách a lesích či pralesích. Konkrétně potřebuji doplnit zásoby o čerstvé čajové lístky, květy levandule, růží, lilií, fialek, jasmínu, šeříku, jahod a orchidejí, a plody citrusů. Připomínám, že vše potřebuji pouze v čerstvém stavu, očištěné a bez kořenů.
Své úctyhodné příspěvky mé práci, prosím, vkládejte v jednotlivých pytlíčcích do truhly umístěné před mým obchodem kousek od thyrské tržnice.
Pro odměnu za svou práci přidávejte pergamen podepsaný svým ctihodným jménem, či mne neváhejte zastihnout osobně.

S přáním snadného sběru
Gellieta Ries
21.08.15, 23:46 odkaz přidal(a) Walker
obrazek
Podivný experiment
Před třemi dny
"Co myslíš. Bude to fungovat?" zeptala se nervózně jedna postava sledujíc podivnou apulku. "Pochybuješ snad o mých znalostech alchymie?" "Mno a co to takhle vyzkoušet?" postava v kápi ji nabídla druhé. "Můžeš." "A si vůl? Ne já! Někdo jiný." "A kdo to podle tebe dobrovolně vypije?" "No to nevím, ale snad nějaký žebrák? Lazar?" "Vyzkoušet říkáš. Hmm. Dobrá dobrá, když si to přeješ. Vím o někom, kdo nikomu chybět nebude." dodala s úšklebkem postava v kápi.

Před dvěma dny
Žebrák Olek obcházel, jako každou noc, andorské domy a hledal něco k snědku. Prohledával místo za jedním z městkých domů. Když v tom ho náhle vyrušily hlasy zevnitř. Rychle se schoval za roh domu. Ze dveří vyšla zahalená postava. Rozhlédla se po ulici a spěšně se vydala směrem k jednomu z domů. Zastavila se u dveří a položila na zem bedýnku. Cinkot několika lahví zaduněl Olekovi v uších jako zvon. Postava odešla směrem k portálu. Olek vyčkával. Po chvíli se mu začaly sbíhat sliny. Nedalo mu to a vydal se k bedýnce. Uviděl plnou bednu lahví s vínem a jednu přehozenou přes ostatní. Váhavě a opatrně jednu vytáhl a četl pomalu štítek. "Velká vlna - sběr posledních vinných hroznů Havantské oblasti ročník 12". Olekovi se rozzářila očka. Schoval přebývající lahev a pospíchal se schovat do bezpečí stok. Vedle zahalené postavy u portálu vyšel ze stínů muž v černé zbroji. "To bylo snadné." "Možná až moc.""Myslíš, že to vypije?" "Pochybuješ? Tu trosku sleduju už delší dobu. Věř mi." "A co teď?" "Uvidíme, co stane, ale pak musíme na čas zmizet, než budeme moci zakázku dokončit." "Hehe. Nemůžu se dočkat, až to sérum zabere." "Zítra bude podívaná."

Té noci si Olek vychutnal poslední lahev svého života. Bylo to obyčejné víno s hodně zvláštní bahenní příchutí.

Včera po incidentu
Herold Garrus z Graywindalu si sedl v putice u Gorrova krknutí a vážně se podíval na ženu před sebou. "Slečno Oiro výjimečně potřebuji Vašich znalostí v oboru magie" Oira povytáhla obočí: "No pokud vám budu umět pomoci." "Pane Robine, vysvětlil byste slečně situaci?" "No jistě že můžu." Odpověděl Robin z Loxly. "Tak povídejte, co se stalo." dychtila Oira rae. "Jak bych to řekl jednoduše. Přiběhl nějaký žebrák a vůbec nevypadal dobře. No a ten žebrák začal zvracet a pořád se držel za břicho. Vypadal dost špatně a nejspíš se někde nakazil a vypadá to, že to bude něco ze stok. Prvně mě napadlo, že snědl něco špatného a že jen zvrací. Ale ono to mělo takovou divnou barvu, a pak se to začalo hýbat a útočit na nás." "No a kde je ten žebrák teď?" zeptala se žena. "No byli jsme zaměstnáni ochranou ostatních obyvatel." pokračoval Robin. "Dle všeho utekl do stok výpustí pod mostem." odpověděl suše herold. "Takže jaký je plán?" zeptala se žena. "Nejspíše prohledáme stoky, ale nevím, jestli tomu žebrákovi budeme moci nějak pomoct." "Hm, takže to abych se připravila na výpravu. Hodně špinavou a vlhkou." "Šance, že ho najdeme, je opravdu malá. Ale zkusíme to." rozhodl herold.

Po hodině
Herold stál nedaleko andorského portálu a zíral do Koule Vědení. "Hmpf. Měl bych ju využívat častěji."

Té noci o o něco dříve
"To bylo skvělé!" radovala se postava v černém. "Děkuji za uznání, ale tohle je jednom začátek." "Jak to myslíš?" "Počkej pár týdnů." a muž v kápi se rozesmál.
18.11.14, 17:06 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Bitva jedů a ohně
Tlustý chlapík postával na přídi své lodě. Jeho šaty z prosté látky barvy noční oblohy se mu lepily na kůži. Do dlaně si otíral upocené čelo, nervózně těkal očima po skupině cizinců před ním. Buclatým prstem ukázal na velkou dřevěnou bednu po jeho levém boku.
Jeden muž se odtrhl od skupiny. Dýkou nepatrně ťukl do víka bedny, a jakmile uslyšel syčení, odstoupil.

><


Náměstí města ožilo. Někteří zmateně pobíhali od studny ke krčmě, v rukou svírali vědra s vodou a s panikou v hlase oznamovali svému okolí "hoří!“.

Andorskou krčmu zahalil kouř, dřevěné obložení stěn pohltily plameny. Běžel po schodech do nejvyššího patra, vyrazil skleněné tabulky okna rukojetí dýky, prohodil jím lano a prchl.
Vypuštění hadi se svíjeli po městě a vpouštěli svůj smrtelný jed do těla chudáků, kteří jim přišli do cesty.

><


Nepříliš dlouhé lano uvázal kolem kotníků mrtvé ženy. Konec provazu přehodil přes trám střechy stájí a vytáhl ji do vzduchu. Vytřeštěné oči vypovídaly o překvapení, které zakusila před svou smrtí. Z proříznutého hrdla ji v tenkém pramínku stékala krev k zemi.

><


„Sud jedů,“ přikývl.
„Chci ho do pondělí, přijdu si pro to sem.“ Maskovaný muž držel v ruce dlouhé kopí, bystrýma očima sledoval cizince, který se pohupoval na protější stoličce. Ten znovu kývl.
„Estli se to někdo doví, budeš se houpat jak ta ženská u stájí. Jasný?“
„Nikdo se nic nedozví.“

><


Přecházel sem a tam po zatuchlé jeskyni. V ruce třímal dýku a cosi rozezleně zavrčel na svého kolegu, který si z ramen oklepával sníh.
„Nehodlám zdechnout jako krysa. Asi je čas vrátit těm mrzákům úder.“
21.08.14, 16:11 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Padající hvězda
Místo, kde byl kámen uložen, se nacházelo hluboko pod zemí. Stěny z kamene, stejně široké jako masivní hradby města, chránily ty nejcennější a nejneobvyklejší poklady světa. V doprovodu stráží oděných v těžkých, bohatě zdobených zlatých zbrojích a s loučemi v rukou, vstoupili dovnitř tři muži ve složitě prošívaných hávech. Odhalenou kůži na jejich těle pokrývaly černé linky, které při bližším zkoumání tvořily znaky. Jeden z nich prostým gestem nařídil strážným, aby opustili prostory.

Pohlédli jeden na druhého. Ruce přiblížili ke kameni a náhle ucítili záchvěvy země. Pod zlatě nabarvenými očními víčky zmizely duhovky a nahradilo je bělmo. Z těl se jako maličcí, nenápadní hádci svíjely směrem ke konečkům prstů černé znaky rozlévající se do linek. Hrdelní hlasy mužů se nesly místností, byla slyšet neznámá slova a nad kamenem se začala objevovat jasná záře, přičemž otřesy země sílily. Opakování magických slov mělo za následek pohlcení mužů a kamene oslepujícím světlem do prázdnoty.

O něco později

„Padá hvězda, padá hvězda!“ Zvolal s nadšením syn jednoho z andorských rybářů.

Okolím Ilerenských hvozdů se ozvala rána. Tmu prozářilo jasné světlo, které pohaslo a zmenšilo se do nepatrné tečky. Na zemi ležela tři těla. Jeden z nich dokázal uchopit zlatý roh a přivolat pomoc. Poté s posledním výdechem padl stejně jako jeho druhové.
03.07.14, 12:49 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Ohnivé probuzení
Další večer, další otřesy země. Ilerenští obyvatelé stále nenacházeli klidu. Nad město se pomalu zvedal hustý dým, jak se v ulicích procházely ohnivé nestvůry a plameny svých těl zapalovaly domy. Skupinka odvážných obstojně posílala nestvůry zpět do chřtánu země, avšak jejich neuvážené kroky probudily i strážce dolu. Nehledě na nebezpečí a varování, kterých se jim dostalo, vedly své kroky dál do útrob dolu. I přes hněv mocného Vulcana se skupinka odhodlala celý důl odstřelit. Nocí se ozval ohromný výbuch a žár pohltil okolní domy.

Země se zhoupla a z Ilerenského přístavu se ozval křik. Dvě postavy se vynořily z temného moře. Hluk přivolal skupinku odvážných, kteří si opatrně prohlíželi tajemnou dvojici. I vodní žena promluvila: "Jsme zde pro odpovědi. Moře se ohřívá, zem se třese, ryby mizí." Po dlouhém rozhovoru, mezi výkřiky, opět zmizela tajemná dvojice zpět v moři.
26.06.14, 17:39 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Oheň, země a síla moci
Zatímco Tarkas sužoval zápach magických plamenů, bestie lačnící po krvi, kterým se téměř každý den postavil kdejaký chrabrý muž či žena, hluboko pod zemí nedaleko pobřeží moře se probouzel život natolik nebezpečný, kterému se jaktěživ nikdo nemohl postavit, aniž by nepadl mrtev k zemi.

Nepatrného zachvění hory si všimla pouze zvěř z okolí, která se ihned poplašeně rozprchla. Vysoká laň v lese zakličkovala mezi stromy, těsně minula muže s lukem v ruce a naditým toulcem krvavě rudých šípů. Na kratičký okamžik pocítil záchvěv nebezpečí, tento pocit však rychle zapudil a dál mířil k malému městu obehnaného skalami.

Čekal hodinu, než se zjevil první jezdec přímo uprostřed portálu. Cukl za uzdu, rozhlížel se a až po notné chvíli se dali do řeči. Atreas se v duchu usmíval, věděl totiž, s kým má tu čest a také věděl, že se jeho mise blíží ke konci. Alespoň tady…
17.06.14, 15:18 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Pach krve
O kmen dubu se s hlasitým křupnutím odrazilo drobné tělíčko veverky. Na zem dopadla s ošklivě polámanými končetinami a rozbitou lební, ze které k potemnělé obloze slepě zíraly mrtvé oči zalité krví.
O několik metrů dál se mezi křovisky mihla postava. Měsíční jas ozařoval její jasně rudé vlasy, bledou pokožku a jemný vánek se ztrácel v záhybech černého pláště.
„Není nutné na nás upozorňovat ještě dřív, než dorazíme k cíli,“ pronesl ledovým hlasem muž, jenž neslyšně kráčel za rudovlasou ženou. Cítil tu nedočkavost, se kterou se potýkala už od chvíle, kdy vyšli z panství, které nepatřilo k říši živých. Spoušť a krvavá jatka, která po sobě dokázala zanechat pouze bestie nebo rudovlasá Anna ho nikterak nevyváděla z míry, avšak nebylo nutné mít za zády kdejakého lovce, hlupáka s česnekovými korály nebo s kříži kolem krku. Při té myšlence protočil oči.
„Blížíme se, pospěš si! Cítím ji, cítím je!“ Nosem nasála vzduch.

Tarkas pohltil zápach. Podivné plameny ničily dřevěné stěny domů, ploty, plátěné stany a koně před nimi poplašeně utíkali – pokud to stihli. Zemi pokrývala krev tvarující se do kruhů, zardoušení obchodníci, rozpáraná břicha žen či dětí nebo orgány kašovitého tvaru a barvy.
Hřbetem ruky si otřela rty, dlouhým pěstěným nehtem šátrala mezi zuby, dokud nevylovila malý kousek uvízlé lidské tkáně. Rozhlédla se okolo sebe, rudé oči jí jasně plály při pohledu na zkázu, které se dopustila. Zvrácená radost naplnila její nitro.
22.05.14, 16:42 odkaz přidal(a) Arella
obrazek
Pletichy pod zemí
To místo bylo dostačující. Možná i dobré. Nash si stáhl z hlavy špinavý klobouk, zamyšleně si promnul houstnoucí bradku. Stál uprostřed spoře osvětlené místnosti, u nohou mu zapištěla poplašená krysa. Sebranka mužů v tmavých zašlých šatech a s divokými výrazy ve tvářích, které ve většině případů hyzdily jizvy, přenášela těžké bedny a truhlice do různých zákoutí, jichž tu byl nespočet.
„To železo přetavit a támdlety truhlice narvěte do toho rohu!“ Rozkazovačně ukazoval prstem do směrů, jež mu byly zrovna po chuti. „A tamdle brloh, ať maj ty mrzáci kde chrápat!“

Stěny pokryly staré malby, zem prachem zašlé koberce, na stolech se objevily svícny a kolem pultíků stoličky, kam si mohli unavení bojovníci sednout s korbelem piva v jedné a s lahví kořalky v druhé ruce.
„Dertene!“ Nash se postavil na jednu z lavic, aby lépe viděl do davu mužů, kteří se nyní potáceli po důkladném odpočinku s lahvemi alkoholu. Jen hrstka z nich zůstala v bdělém stavu. Před Pánem se objevil vysoký muž. Černé oči mu zářily ve světle svící, hnědé vlasy měl umaštěné a stejně jako ostatní byl zahalen v tmavých šatech. Na tváři se mu objevil samolibý úsměv.
„Spokojenej, pane? Nahoře to bylo rychlý. Ty baráky hořely jak voschlá tráva.“
Nash kývl hlavou. Bystrýma očima sledoval tu proradnou tvář muže před sebou. V těchto kruzích existovala jen jedna důležitá věc – nevěřit nikomu. „A co tvůj bratr?“
„Abych to vzal vod začátku, pane. Ty vošerpovaný furt věřej v tu mladou holku – císařovnu. No a vás chtěj sejmout, ale to zas taková novinka neni. Ste asi voblíbenější než my všichni dohromady. A ta šerpovaná z Andoru. Tak tu sem nekrouh z jedinýho důvodu – vona je tak pěkně neviňoučká, že se nám to bude ještě hodit,“ štěkavě se zasmál. „Jo, a abych teda nezapomněl. Bratr se s tou svojí mrzáckou bandou stěhuje z místa na místo. Někerý ho dokonce chráněj, vůbec nechtěj mluvit vo tom, kam se dekuje. Ale co vim jistě, pane, von leze za tou ženskou v Lewanu. Stačilo by ji skřípnout…“, naznačil rukou lapnutí mušky do dlaně a její rozdrcení.
Nash se zhluboka nadechl a vydechl. „Ještě je čas. Pak už mi neuteče. Zrádce.“

- 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - archív -

Valid CSS Valid HTML 4.01 Transitional 

© Copyright 2002-2021 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist