Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace
rss trubači

Co je nového?

Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky.
Víte, jak odkazovat na novinky?

vše - quest - turnaj - zpráva - vyhláška - kronika - města - vyhledávač δ

13.12.11, 18:52 Thyris odkaz přidal(a) Tribun Maxwel
obrazek
Sláva Konzulovi
Na počest Konzula Gibraena Artaliuse vás srdečně zvu na netradiční turnaj v boji na život a na smrt do Thyrského Collosea. Turnaj proběhne 17.12. (sobota) v 19 hodin. O vítězi tentokráte rozhodne hlavně štěstí, proto neváhejte přijít i vy, méně zkušení boje.

Zápis bojovníku proběhne v 18:45 hodin. Zápasníci přijdou jen v robě s 15 zlaťáky. Pravidla budou upřesněna na místě.
Vítěz získá 80% z vybrané částky + bonus.

Za Haretha sepsal Tribun Maxwel
10.12.11, 22:56 odkaz přidal(a) Abe
obrazek
Hrdina
Jarek byl mladý chlapec, plný elánu, nadějí, trochu naivní, trochu zbrklý, šikovný i nešikovný, co mu ale nemohl nikdo upřít, bylo to, že byl snaživý a dobrosrdečný. Pomáhal, kde se dalo, babičce s otepí chrastí na zátop, sedlákovi s opravou střechy, a tak by se dalo pokračovat. Bylo jasné, že když ho koželuh požádal o pomoc, o kůži z ještěra, neváhal a horlivě se pustil do plnění svého nového úkolu.

V dílně si vzal stahovací nůž a palici, těžkou a neobratnou, ale smrtící. Brnění žádné neměl, bojovník to nebyl, proto si alespoň na ruku přivázal kus prkna, jako provizorní štít. Věděl kde ještěry hledat. Vydal se jižně od Havantu, tam to bylo nejblíže. O tom místě hodně slyšel, tak že počítal s tím, že ho zná, i když jen teoreticky. Odvázal svého koníka, tu věrnou herku, která si na batožinu zvykla tolik, že už ji z jejich beder téměř nesundával. Vypravili se společně za cílem jejich hrdinné mise.
Bylo mu jasné, že je na místě, když krajem začal zavánět zápach tlejících trav. To ale nebyl jediný znak, který ho ujistil, dalším znakem byla kolonie koní podobných jeho herce. Na zádech batohy, ze kterých koukaly kusy vydělaných kůží, koně stáli klidně uvázaní u kůlů a spásali zbytky trav, které v okolí byly.

Uvázal svého koně tak jako ostatní a vydal se s prknem na levé a palicí v ruce pravé na ještěry. Viděl prvního, nechutná bestie, nechutnější než si ji představoval. Vydávala jakési syčivé zvuky, vzrostlá byla jako dospělý barbar a v ruce třímala jakýsi bodák. S křikem se na ní řítil, palicí máchal jako o život, ale platné mu to příliš nebylo. Ještěřan jedním máchnutím zbraně přeťal jeden z provazů, kterým byl Jarekův provizorní štít přivázán. Šťít se sesul z ruky k zemi, tak jako košile, když se jí urvou záda. To ovšem nebylo to nejhorší, tím jak Jarek bojovně řval, upoutal ostatní ještěry, kteří se nyní hrnuli z mlhy, byl jich snad tucet. Jarek, nyní se zbraní jež neuměl použít, bez štítu a zbaven naděje na vyhraný boj se dal na útěk. Ještěřani ho pronásledovali, však pomalí příliš byli. Utíkal, co mu nohy stačily a podařilo se mu se schovat za kámen, překvapilo ho, jak pomalé ty stvůry byly.

I ještěřanům došlo, že se Jarekovy krve nedočkají, ale upoutala je jiná věc. Koně, šijící s sebou, upoutáni ke kůlům. Jak snadné je zabít, jaký blázen je nechal tak blízko. Nepřežil jediný, ani ten Jarekův…
05.12.11, 22:53 Andor odkaz přidal(a) Rytíř Bořivoj
obrazek
Šturm na Andor
Andarijští!
Na úterní osmou hodinu večerní svolávám všechen zbrojný lid k Andorské tržnici.
Vyrazíme vzít si zpět to co nám náleží, Andor!

Rytíř Bořivoj, rytíř templu Šalamounova
05.12.11, 19:33 odkaz přidal(a) Menhit
obrazek
"Vztek a strach"... a "Poslední"
Vztek a Strach

Pohlédla z okna a zadívala se do tance kapek na dřevěném parapetu polorozpadlé ruiny. Mísil se v ní vztek. Vztek a zároveň strach. Jak mohla být tak blbá! Malá, hloupá holka! Udeřila pěstí o zeď. Ubývalo času a zlatovláska měla s každou uplynulou hodinou větší obavy. Něco v ní se vzdouvalo, něco v ní jí neustále připomínalo, že je něco špatně. Všechno bylo tak jednoduché, čekala výzvu, čekala rány a bolest a nic z toho nepřišlo. Její krev, její vlastní krev jí zradila a snažila se jí zabít. Ale teď, i když Naama zničila, necítila oddech, který čekala. Místo toho cítila ještě větší tlak a začínala jí z toho všeho bolet hlava. Neuspěla a teď má problém, aby sama přežila. A Kilias je navíc zase volná, neví, kde císařovna je, neví, jak se k ní dostat a netuší, kdo všechno je zase na její straně. Pokoří ji, musí. Ať už chce či nechce, její život je s tím teď svázaný a ona se bez boje nevzdá- ani jedna z nich. Musí vymyslet plán, musí být o krok na před, musí sehnat zázemí, musí… především si musí odpočinout. Cítila se sama. Rozhlédla se po narychlo zařízené ruině, která vzdorovala silnému dešti ponořeného do husté mlhy. Mávla rukou, zašeptala kouzelnou formuli a horký pramínek vody začal tiše stékat do připravené kádě na koupel. Sedla si na stoličku před zrcadlo a rozpustila si kadeře dlouhých vlasů. Pomalu je začala rozčesávat, cítila, jak se do ní zase vlévá nová krev a hlavu opouští zmatek a tlak. Cítila se zase sama sebou, napjatá ramena pomalu klesla dolů doprovázená tichým oddechem. Vstala, šaty nechala volně sklouznout na podlahu a ponořila se do vodní lázně. Tady a teď jí nikdo hledat nebude, ještě má chvíli sama pro sebe…

Poslední

Touha po krvi hnala nemrtvé jako smečku loveckých psů. Přelézali barikádu přes hořící vůz a snažili se prodrat ke dveřím nízkého stavení. Na vojáka zapřeného ve dveřích jich dotíralo stále více a bylo zřejmé, že brzy zaboří své pařáty do lidského masa. Osamělý obránce to věděl také, ale odmítal se vzdát bez boje, ne po třech měsících v tom proklatém městě. Se zbytkem gardy se zabarikádovali v budově poblíž mostu a pokoušeli se osvobodit svého velitele. Za každý další pokus, za každý další den, platili vlastní krví, ale pomoc stále nepřicházela a sami byli proti hordám nemrtvých bez šance. Postupně umírali a bílé pláště mizely jako sníh před jarním sluncem. Zůstal jako poslední, vážně zraněn, bez naděje na záchranu, ale s vůlí neprodat svůj život lacino. Zastavil útok kostlivce se sekerou a začal mírně ustupovat, v poslední chvíli tlak na čepel úplně zastavil, sjel šavlí dolů a nechal nepřítele ztratit balanc. Zeširoka se rozmáchl a sekem z otočky kostlivce rozpůlil. Malé vítězství, ale zdálo se, že nemrtví polevili ve svém snažení. Dva nejbližší strnuli uprostřed pohybu a nejistě se rozhlíželi po okolí, zatímco ostatní ztratili o vojáka zájem a šourali se ulicí pryč. Mohou snad nemrtví cítit strach nebo respekt? Odpověď byla daleko jednoduší a nenechala na sebe dlouho čekat. Křižovatkou vzdálenou několik desítek metrů, proběhl muž zakutý v oceli, za ním druhý, pak třetí a další a další. Následovalo procesí lehké pěchoty, střelců, mágů i jezdců na koních. Probíjeli se armádou kostlivců, ven z města, a nechávali za sebou ulici posetou pozůstatky nemrtvých těl. Byla to jeho šance, docela určitě poslední. Záštitou šavle rozbil lebku nejbližšímu kostlivci a rozběhl se ulicí za početnou družinou. Byl příliš pomalý…
29.11.11, 21:49 odkaz přidal(a) Menhit
obrazek
Vězněna vlastním stínem
Seděla za stolem a s nepřítomným výrazem drnkala na lyru. Nudila se. Doufala, že její dáma doručila ty vzkazy. Celý život se něčemu podřizovala. Ona, před kterou se všichni klaněli, se stále podřizovala jiným zájmům. Byla jako pták ve zlaté kleci. Dřív si to neuvědomovala a to ji zlobilo snad ještě víc. Drnkání přerušil tichý hlas její dámy.
Jasnosti, přejete si něco?
Jak ráda by si splnila své přání, ale priority byly jiné. Bezpečí. Andor. Císařství. Na její přání nebyl prostor. Mávnutím ruky poslala dámu pryč a myšlenkami se přenesla zpět.
Nikdo jí neřekl, jak dlouho byla vězněm ve své vlastní ložnici. Poslední věc, co si pamatovala, byla rudá róba a úsměv se špičatými zuby. Potom si uvědomila až mlasknutí facky o něčí tvář. Byla hloupá. Předpokládala, že když osvobodili ji, tak je volné celé město. Ten barbar jí otevřel oči. A potom ten skvělý pocit, když palcátem trefila lebku černého kostlivce a ta praskla jako meloun. Nebylo to naposledy, tiše si slíbila a krátce se usmála brnkajíc ukolébavku. Jak vypadala úleva v generálových očích vystřídaná tichým hněvem, když odmítala opustit Andor. Ten téměř neznatelný úsměv vítězství, když ji přesvědčili k ústupu. A potom rytíř a jeho noviny. Další cesta. Sevřela rty a drnkla do strun tak silně, že jedna praskla. Ne, už ne. Už se nenechá ovládat. Chytne sama svůj osud do svých vlastních rukou.
28.11.11, 12:16 odkaz přidal(a) Erreth
obrazek
Prohlášení ohledně války
Vzhledem k válečnému stavu mezi kmen Kulgur, jenž sídlí na našem tedy Husitském území, a kmen Drungor prohlašuji, že se členové Husitského hnutí nebudou nikterak zapojovat do konfliktu mezi oběma kmeny. Musím ovšem připomenout stále trvající zákaz vstupu kmene Drungor na Husitském území. Pokud bude jakýkoliv člen kmene Drungor spatřen na Husitském území bude proti němu zakročeno.

Necros, pobočník hejtmana, správce Husitského území
27.11.11, 20:27 Thyris odkaz přidal(a) Konzul Gibraen Artalius
obrazek
Odročení zasedání
Vzhledem k neblahým událostem se plánované zasedání senátu odročuje na zítřejší sedmou hodinu.

Vlastní rukou sepsal Konzul Gibraen Artalius.
24.11.11, 21:41 odkaz přidal(a) Menhit
obrazek
Slábnoucí moc
Uplynulo několik dní, než si hnijící mozky nemrtvých uvědomněly nepřítomnost té entity, která jim dala tento pochybný život a jeho směr. Dva dny poté se požírali navzájem, než čtyři tvorové s největšími zbytky inteligence ovládli zbytek. Dva dny, během nichž se jeden z vězňů téměř osvobodil. Teď ho drželi jen spojenými silami. Alespoň, že ten druhý nedělal problémy, kterých měli už tak nad hlavu. Bariéru - krom jiných. Po Jeho smrti slábla. Drží ji krev a nemrtví mnoho krve nemají. A kočky pomalu docházejí.

Stejná noc, jiné místo. Holohlavý rytíř setřel kapku potu z čela, aby nekápla na popsaný pergamen. Vtiskl do vosku pečeť a odložil ho na hromádku dalších. Do rána musí viset v každém svobodném městě – na bance a pokud možno i jinde. A každý z nich nese stejný text.

Císařství vás potřebuje! Je nutné zničit hordy nemrtvých v srdci naší říše! Jménem regentury vyhlašuji všeobecnou mobilizaci. Každý, kdo je schopen boje nechť se dostaví tuto sobotu o druhé po poledni na Andorskou tržnici a dál Bůh s námi!

otisk císařské pečeti

- 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - 19 - 20 - 21 - 22 - 23 - 24 - 25 - 26 - 27 - 28 - 29 - 30 - 31 - 32 - 33 - 34 - 35 - 36 - 37 - 38 - 39 - 40 - 41 - 42 - 43 - 44 - 45 - 46 - 47 - 48 - 49 - 50 - 51 - 52 - 53 - 54 - 55 - 56 - 57 - 58 - 59 - 60 - 61 - 62 - 63 - 64 - 65 - 66 - 67 - 68 - 69 - 70 - 71 - 72 - 73 - 74 - 75 - 76 - 77 - 78 - 79 - 80 - 81 - 82 - 83 - 84 - 85 - 86 - 87 - 88 - 89 - 90 - 91 - 92 - 93 - 94 - 95 - 96 - 97 - 98 - 99 - 100 - 101 - 102 - 103 - 104 - 105 - 106 - 107 - 108 - 109 - 110 - 111 - 112 - 113 - 114 - 115 - 116 - 117 - 118 - 119 - 120 - 121 - 122 - 123 - 124 - 125 - 126 - 127 - 128 - 129 - 130 - 131 - 132 - 133 - 134 - 135 - 136 - 137 - 138 - 139 - 140 - 141 - 142 - 143 - 144 - 145 - 146 - 147 - 148 - 149 - 150 - 151 - 152 - 153 - 154 - 155 - 156 - 157 - 158 - 159 - 160 - 161 - 162 - 163 - 164 - 165 - 166 - 167 - 168 - 169 - 170 - 171 - 172 - 173 - 174 - 175 - 176 - 177 - 178 - 179 - 180 - 181 - 182 - 183 - 184 - 185 - 186 - 187 - 188 - 189 - 190 - 191 - 192 - 193 - 194 - 195 - 196 - 197 - 198 - 199 - 200 - 201 - 202 - 203 - 204 - 205 - 206 - 207 - 208 - 209 - 210 - 211 - 212 -

Valid CSS Valid HTML 4.01 Transitional 

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist